Ještě černější prognózy: V evropském automobilovém průmyslu do roku 2040 zmizí 726 000 pracovních míst

Zatímco německý Volkswagen nedávno oznámil, že bude muset snížit počet pracovních míst o více než 100 000, psali jsme o tom zde, nyní se objevuje analýza, že z hlediska celé Evropy to v autoprůmyslu bude jen "slabý odvar". Podle nové studie ELAB2040 Fraunhoferova institutu pro průmyslové inženýrství (IAO) hrozí evropskému automobilovému průmyslu skutečně dramatický úbytek zaměstnanosti. Studie, kterou si objednaly německé zaměstnavatelské svazy jako Gesamtmetall, Südwestmetall a další, varuje před ztrátou až 726 000 pracovních míst do roku 2040 v samotném segmentu výroby automobilů.

Fraunhoferův institut uvádí, že počet pracovních míst v automobilovém průmyslu, včetně subdodavatelů, by se mohl v roce 2030 snížit o 375 000, v roce 2035 o 660 000 a v roce 2040 o 726 000 vzhledem k současnosti. Přitom v roce 2025 zaměstnával evropský automobilový průmysl přibližně 1,6 milionu pracovníků. Podle této projekce by se počet pracovních míst v tomto odvětví do roku 2040 zmenšil o 45 %.

Zároveň klesne i přidaná hodnota v tomto sektoru o 95 miliard eur (−38 procent). Nejtěžší dopad čeká Německo. Podle studie zde dojde k poklesu přidané hodnoty až o 64 procent, přičemž dodavatelé komponentů pro spalovací motory přijdou až o 80 procent. Právě tradiční dodavatelský řetězec je nejohroženější.

Hlavní příčinou je podle autorů evropská zelená regulace, která prakticky nutí automobilky k přechodu na čistě bateriové elektromobily od roku 2035. K tomu se přidává silná konkurence z Číny, která ovládá výrobu baterií a dokáže nabízet levnější produkty. Německý ekonomický deník Handelsblatt s odvoláním na údaje čínských celních úřadů uvedl, že „vývoz automobilů z Číny letos v červnu vzrostl meziročně o 73 % na 1,06 milionu kusů a poprvé v historii překročil hranici 1 milionu kusů za měsíc.“

Dokud nebudou výrobní podmínky v EU konkurenceschopné ve srovnání s USA a zejména s Čínou, dlouhodobé ztráty spojené se spalovacími motory nelze kompenzovat nárůstem počtu bateriově elektrických vozidel. Podle studie jsou pro snížení nebo dokonce zvrácení tohoto poklesu klíčové dva vývoje: Zaprvé, předpisy EU pro vozový park musí zaručit skutečnou technologickou neutralitu, aby bylo možné více času na transformaci a posílení konkurenceschopnosti.

Za druhé je nezbytné důsledné zaměření na rámcové podmínky příznivé pro investice a inovace . To zahrnuje mimo jiné cílenou pomoc energeticky náročným odvětvím, reformy trhu práce a rozhodné snížení byrokracie. Pouze tímto způsobem lze v Evropě a Německu dlouhodobě udržet zaměstnanost a tvorbu hodnot. Studie ukazuje, že za takto optimalizovaných podmínek by ztráty tvorby hodnot vyplývající z postupného ukončování technologie spalovacích motorů do roku 2040 mohly být nejen kompenzovány, ale výrazně více než kompenzovány.

„Tato studie opět dokazuje, že řešením je sociálně tržní hospodářství. Je úkolem tvůrců politik stanovovat si cíle, ale cestu k jejich dosažení musí nechat konkurenci. Centrálně plánované přístupy a arogance plánovačů, kteří se domnívají, že dokáží lépe posoudit, které technologie zvolit, opakovaně selhávají kvůli rozhodnutím spotřebitelů o nákupu. Každý, kdo si myslí, že to může ignorovat, způsobuje trvalé škody občanům Evropy a Evropě jako průmyslovému místu. Ničí prosperitu a ohrožují politickou stabilitu,“ reagoval Oliver Zander, generální ředitel Gesamtmetall.

Závěr autorů je jasný. Současná regulace vede k masivnímu zeštíhlení klasické výroby, zatímco nové technologie nedokážou plně kompenzovat ztráty v tradičních oborech. Evropa tak riskuje nejen pracovní místa, ale i celkovou pozici v globálním automobilovém průmyslu.

Fraunhoferův institut pro průmyslové inženýrství je přední německý výzkumný institut se sídlem ve Stuttgartu. Je součástí Fraunhoferovy společnosti, která provozuje 76 ústavů a výzkumných pracovišť po celém Německu. Zaměstnává více než 32 000 pracovníků a disponuje ročním objemem hospodaření přesahujícím 3,6 miliardy euro.