Atraktivnější práce pro stát, nebo oslabení nezávislosti? Vláda se pře s opozicí o služebním zákonu

Nová podoba služebního zákona, která má proměnit fungování státní správy, prošla nedávno prvním čtením ve sněmovně a minulý týden jej projednával ústavně-právní výbor. Změna, kterou by zaměstnanci státu měli projít, spočívá ve větším důrazu na soukromoprávní vztahy, jako je tomu v privátním sektoru. Vláda a její poslanci si od předlohy slibují větší flexibilitu a snazší nábor kvalitních lidí, opozice naopak varuje před oslabením stability a politizací úředníků.

Navrhovatel Radek Vondráček (ANO) hájil změnu jako krok k modernizaci celého systému. „Stojíme před cílem nějakým způsobem zefektivnit, zjednodušit, zmodernizovat systém služebního zákona, který máme dnes,“ uvedl na jednání výboru. Základní změnou má být posun od převážně veřejnoprávního modelu k úpravě více soukromoprávní, ovšem s výraznými veřejnoprávními prvky. Cílem je podle něj vytvořit „moderní, efektivní právní předpis“. Hlavní problém současné úpravy vidí předkladatelé v náboru a práci s lidmi. „Naším cílem je primárně umožnit urychlené přijímání nových pracovníků,“ zdůraznil Vondráček. Stát je podle něj oproti soukromé sféře v nevýhodě, zejména pokud jde o získávání kvalitních zaměstnanců a flexibilní práci s lidskými zdroji.

„Příliš mnoho náčelníků a málo indiánů,“ citoval Vondráček z analýzy, která hodnotí fungování současné legislativy o státní službě. Ta je platná od roku 2015, tedy více než dekádu. Při tehdejším schvalování v roce 2014 bylo ve vládě ČSSD i hnutí ANO, přičemž nyní se hnutí kloní k té verzi služebního zákona, kterou tehdy prosazovaly opoziční subjekty (ODS a další). Česko k přijetí tehdy přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu. Současný systém dle analýzy KPMG citované místopředsedou hnutí ANO vytváří příliš mnoho administrativních pozic v ústředních orgánech, v důsledku čehož pak nedostatek lidí naopak pracuje v přímé službě občanům. Problémem je i nízká flexibilita rozmístění a využití zaměstnance v úřadu. Předkladatelé poukazují také na časovou a administrativní náročnost výběrových řízení. Současný model je podle zastánců změn strnulý, nákladný a demotivující.

Místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek (dříve šéf LRV za ANO) ubezpečil, že evropské státy volí velmi rozdílné přístupy a není to tak, že jeden by byl více legitimnější než druhý. „Když půjdete členský stát od členského státu, zjistíte, že ta pojetí jsou naprosto odlišná,“ uvedl a zmínil klasický veřejnoprávní model v Německu či Rakousku, ale také čistě soukromoprávní úpravy například v Nizozemsku nebo Švédsku. Český systém je podle něj už dnes hodnocen jako hybridní. Kněžínek zároveň připustil, že otázka atraktivity služby státu není jen teoretická. „Jsem v kontaktu s úředníky a zejména u těch mladších vnímám, že ten služební poměr je pro ně něco, v čem se necítí komfortně,“ řekl. Podle něj je služební poměr vnímán spíše jako model vhodný pro vojáky či příslušníky bezpečnostních sborů než pro právníky a další odborníky.

Pirátka: Lákavé, ale...

Opozice tvrdí, že samotné „přepnutí“ do pracovněprávního režimu automaticky větší atraktivitu nezajistí. Místopředsedkyně Pirátů Kateřina Stojanová pro Echo uvedla, že služební zákon není jen technickým detailem, ale „zásadním nastavením vztahu mezi státem a jeho úředníky“. Míní, že atraktivita stojí především na stabilitě, předvídatelnosti, férovém odměňování a ochraně před politickými tlaky. „Argument, že flexibilnější pracovní režim přivede do státní správy více kvalitních lidí, může znít lákavě. Pokud by to ale znamenalo oslabení principu profesionalizace a depolitizace, mohli bychom si tím spíše uškodit,“ uvedla Stojanová. Podle pirátské poslankyně zatím nepadla dostatečně přesvědčivá odpověď na otázku, jak bude zároveň zajištěna ochrana odbornosti a nezávislosti státní služby.

Podobně se pro Echo vyjádřil i poslanec STAN Karel Dvořák. Připomněl, že o změně modelu se diskutovalo už v minulosti, ale tehdejší vláda se rozhodla spíše pro stávající veřejnoprávní model. Předkladatelé dle bývalého náměstka resortu spravedlnosti uvádějí řadu účelových argumentů. „Že změny dělají pro to, aby mohli nové lidi jednodušeji nabírat, nebo že zárukou proti politizaci státní správy je úplný zákaz členů stran být zaměstnáni ve státní službě. Zamlčují ale, že hlavním cílem je lidi snadno propouštět a že politizace státní správy vzniká možností nutit úředníky rozhodovat i jinak, než jak jim ukládá zákon,“ sdělil Echu Dvořák.

Právě s naprostým zákazem členství v jakékoliv z politických stran počítá nová úprava pro úředníky na nejvyšších postech, tedy mimo jiné pro ředitele sekcí na jednotlivých resortech. Úředníků na vysokých pozicích má stát zhruba 250. K dalším zásadním oblastem návrhu patří mimo jiné zrušení takzvaného bazénu, tedy tříměsíční doby, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.

Opozičním poslancům oponoval pro Echo místopředseda zmíněného právního sněmovního výboru Libor Vondráček (za SPD). „Nevidím řešení v tom, že tady postavíme stát ve státě a že odstřihneme naše úředníky od zbytku světa, tak jako jsou odstřihnutí třeba úředníci v Bruselu, přičemž vidíme, jak dopadá to, co tvoří, jakým způsobem se to nedotýká života lidí, jak to ignoruje jejich potřeby. Ti úředníci tam totiž fungují sami pro sebe a sami pro svoji agendu,“ uzavřel předseda Svobodných.