Téměř 24 případů denně. Antisemitismus v Německu dosáhl dalšího rekordu

ANTISEMITISMUS V NĚMECKU

Téměř 24 případů denně. Antisemitismus v Německu dosáhl dalšího rekordu
Antisemitismus v Německu zůstává na rekordních úrovních a pro tamní židovskou komunitu se stává součástí každodenního života. Výroční zpráva organizace RIAS, která monitoruje projevy antisemitismu po celé zemi, uvádí, že v roce 2025 zaznamenala 8725 případů antisemitismu. Foto: Shutterstock
2
Svět
Sdílet:

Antisemitismus v Německu zůstává na rekordních úrovních a pro tamní židovskou komunitu se stává součástí každodenního života. Výroční zpráva organizace RIAS, která monitoruje projevy antisemitismu po celé zemi, uvádí, že v roce 2025 zaznamenala 8725 případů antisemitismu. Jde o nejvyšší číslo od začátku sledování a zároveň o více než trojnásobek oproti roku 2022. Upozornil například Bild.

Vývoj podle autorů zprávy úzce souvisí s událostmi po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023 a následnou válkou v Pásmu Gazy. Od té doby se počet zaznamenaných projevů antisemitismu drží na mimořádně vysoké úrovni. V přepočtu to znamená, že v Německu loni docházelo téměř ke čtyřiadvaceti takovým případům denně.

Výrazně se problém přesouvá také do digitálního prostoru. Na internetu bylo zaznamenáno více než 2300 antisemitských projevů, což představuje další meziroční nárůst. Časté byly zejména výhrůžky násilím nebo smrtí. Téměř polovina všech evidovaných případů se přitom odehrála ve veřejném prostoru – na ulicích, ve veřejné dopravě, na nádražích či v okolí škol a úřadů.

Nejčastěji šlo podle zprávy o projevy namířené proti Izraeli, které tvořily více než dvě třetiny všech zaznamenaných událostí. Vedle slovních útoků a obtěžování evidovala organizace také čtyři případy extrémního násilí, 178 fyzických napadení, 413 cílených poškození majetku a 257 výhrůžek motivovaných nenávistí vůči Židům.

Organizace zároveň upozornila, že ne všechny oběti antisemitismu byly židovského původu. Například jeden ze čtyř případů extrémního násilí se odehrál v únoru u berlínského památníku Židů zavražděných v Evropě. Útočník tam za zvolání „Alláhu Akbar“ podřízl hrdlo turistovi, který navštívil památník s rodinou a nebyl židovského původu. Oběť útok, díky okamžité pomoci zdravotníků, přežila. Útočník se u soudu označil za bojovníka Islámského státu, který mu nařídil zaútočit na Židy. Vybral si tak památník, kde věřil, že bude koncentrace Židů vysoká. Od německého soudu dostal 13 let vězení.

Nejvíce případů bylo hlášeno v Berlíně, následně v Bavorsku, Severní Porýní-Vestfálsku a Hesensku. Organizace současně zaznamenala více než 1700 demonstrací a veřejných akcí, na nichž se objevily antisemitské projevy.

Vládní zmocněnec pro boj proti antisemitismu Felix Klein označil situaci za alarmující. „Antisemitismus v Německu postupuje bez jakýchkoliv zábran. Pro mnoho Židů už nepředstavuje výjimečný jev, ale hořkou každodenní zkušenost,“ uvedl při prezentaci zprávy.

PSALI JSME: Antisemitismus roste, čísla jsou nejhorší za 40 let. Trend se nevyhýbá ani Česku

Ještě ostřeji situaci popsala publicistka Nelly Eliasbergová v komentáři pro Jüdische Allgemeine. „Kolikrát jsme slyšeli a sami opakovali větu, že antisemitismus nemá v naší společnosti místo. Jenže to není pravda. Antisemitismus má v Německu hned několik míst: na demonstracích, na univerzitách, ve školách, v internetových diskusích, v redakcích, kulturních institucích, regionálních organizacích i mládežnických politických strukturách, ve spolcích kolem mešit, na internetu, na zdech domů, v kavárnách i na bleších trzích,“ napsala.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články