Neslavný konec Řehky s Černochovou: navzájem si vyčetli, že neudělali dost

Roky trvající nevraživost mezi náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou a exministryní obrany Janou Černochovou nebere konce ani po konci mandátu političky a blížícím se konci generála ve funkci, který má svou misi završit 31. srpna. Politička ostře reagovala na Řehkovu kritiku, že Česko během posledních čtyř let promarnilo příležitost posílit obranyschopnost země například zavedením širší formy dobrovolného vojenského výcviku. Tvrdí přitom, že náčelník během svého působení žádný konkrétní návrh v této oblasti nepředložil. Bude obdobně vypadat vztah současného ministra obrany, Jaromíra Zůny (za SPD), a Miroslava Hlaváče, který Řehku ve funkci pravděpodobně nahradí? Hlaváče, který je dosavadním zástupcem Řehky, odsouhlasila vláda a zítra jeho nominaci projedná právě sněmovní branný výbor, následně poputuje k podpisu prezidenta.

Černochová uvedla, že obranyschopnost státu se neposouvá mediálními výroky, ale konkrétními návrhy a rozhodnutími. „Jestli se ptáte, kolik takových nápadů pan generál Řehka kabinetu ministra předložil, odpovím vám: nula,“ napsala exministryni a nynější šéfka sněmovního bezpečnostního výboru Černochová v úterý na síti X. Černochová zároveň odmítla interpretaci, že problém spočíval pouze v nedostatku politické vůle. „Bez konkrétního návrhu z armády nemohou politici odpovědně rozhodovat,“ uvedla. Dodala, že odpovědnost leží na obou stranách – na armádě i politicích. Připomněla také, že během svého působení prosadila dobrovolný výcvik pro studenty středních škol, a naznačila, že část armádního prostředí podobné iniciativy nepřijímala ochotně. V závěru vyjádřila očekávání, že pravděpodobně budoucí náčelník generálního štábu Hlaváč se zaměří na „jasná čísla, legislativu, rozpočet a odpovědnost“.

Exministryně reagovala na pondělní slova náčelníka štábu, který na konferenci Aktuální bezpečnostní hrozby řekl, že současné konflikty na Ukrajině a Blízkém východě zásadně mění charakter válčení a přinášejí přímé i nepřímé dopady pro Českou republiku. Ty by se podle Řehky měly promítat do české i evropské bezpečnostně-zahraniční politiky. „Absence urgence pro nás může být fatální a mám obavy, že přes všechnu rétoriku tak skrz reálné skutky máme absenci té urgence,“ dodal. „Když se mě zeptáte na názor, potřebujeme nějakou formu vojenského výcviku,“ řekl šéf armády v pondělí dopoledne v dolní parlamentní komoře. S myšlenkou přicházel v posledních dvou letech opakovaně. Podle Řehkova názoru se ale právě poslední roky „trochu prošustrovaly“.

To právě rozezlilo Černochovou, byť ta současně připustila, že myšlenka krátkého dobrovolného vojenského výcviku dává smysl a že Česko potřebuje širší a použitelnější zálohy. Podle ní ale nestačí pouze zpětně tvrdit, že stát něco zanedbal. Zdůraznila, že právě náčelník generálního štábu má vládě a parlamentu předkládat konkrétní odborné návrhy, včetně počtu vycvičených lidí, potřebných instruktorů, legislativních změn či finančních nákladů.

Bude situace do budoucna lepší?

Zajímavé přitom je, že exministryně obrany také dostala náčelníka, Řehku, který nebyl její první volbou. Černochová o nástupci Aleše Opaty opakovaně jednala v roce 2022 s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem, jejím favoritem měl být tehdejší ředitel sekce rozvoje sil ministerstva obrany Ivo Střecha. Prezident tehdy naopak prosazoval prvního zástupce náčelníka generálního štábu Jaromíra Zůnu, nynějšího ministra obrany. Shodu na těchto jménech nenalezli, shodli se až na Řehkovi.

Názorové spory s předchozí ministryní obrany byly věcí veřejnou a jejich časté propírání vedlo až k tomu, že již v polovině roku 2023 chtěl Řehka rezignovat. Tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) nicméně jeho konec nepřijal a rozmluvil mu to. Náčelník Řehka následně před poslanci z branného výboru přiznal, že má občas s Černochovou spory. Označil je za běžné a zdůraznil, že se netýkají strategických záležitostí.

Rozepře ale přetrvaly i nadále. Postupně se začaly objevovat informace o rozdílných pohledech na řízení resortu, komunikaci s obranným průmyslem či personální otázky. V zákulisí se zároveň mluvilo o nervozitě uvnitř ministerstva obrany i armádního velení. Na konci roku 2024 se konflikt znovu otevřel naplno. Média tehdy upozorňovala na pokračující neshody mezi ministryní a šéfem armády, kvůli nimž padla i plánovaná zahraniční cesta šéfa vojáků do Jordánska. Řehka stále častěji veřejně kritizoval pomalé procesy, byrokracii a překážky modernizace armády. Nepřímo přitom mířil i na ministerstvo obrany. Černochová naopak opakovala, že generální štáb podléhá civilnímu vedení resortu a že armáda musí respektovat politické řízení ministerstva.

Vyvrcholení sporů přišlo na velitelském shromáždění armády v listopadu 2025, které mnozí vnímali jako symbolické rozloučení obou aktérů. Řehka v ostrém projevu kritizoval „házení klacků pod nohy“ armádě. Zdůraznil také, že „vlády a ministři přicházejí a odcházejí, armáda zůstává“. Černochová následně opětovně připomněla, že armáda podléhá ministryni obrany. Podle komentátorů museli jejich vzájemnou nevraživost opakovaně mírnit i prezident. Spor podle něho oslaboval fungování resortu v době, kdy armáda čelila zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě.

Řehka se k celé věci vrátil i koncem letošního února na veřejném slyšení v horní parlamentní komoře. „Ministr obrany si vůči armádě může dělat, co chce – regulují ho pouze jeho interní normy, které si on sám schvaluje. Jinými slovy, když ministr obrany se rozhodne, že od zítřka nebo od příštího týdne bude rozhodovat o všech velitelích čet v armádě, tak to prostě udělá. Náčelník generálního štábu se může stavět na hlavu a neudělá s tím vůbec nic,“ zhodnotil v Senátu končící náčelník, byť současně odmítl komentovat konkrétně Černochovou.

Končící náčelník generálního štábu Karel Řehka je armádním generálem. Rodák z Tišnova u Brna vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a průzkumný směr na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Později absolvoval důstojnický kurz na Královské vojenské akademii Sandhurst ve Velké Británii, kurz Ranger v USA, kurz předsunutých leteckých návodčích ve Velké Británii a brigádní štábní kurz zaměřený na řízení obrany státu a krizové řízení na Vojenské akademii v Brně.