Teď je čas nás pozvat do NATO, naléhají Ukrajinci. Je to cesta k míru?

Ukrajina začíná hlasitě volat po pozvánce do Severoatlantické aliance. Ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval v dopise své kolegy z členských zemí NATO, aby podpořili pozvání Ukrajiny už v příštím týdnu. Prezident Volodymyr Zelenskyj pak rovnou řekl, že je ochoten ukončit válku za členství v alianci. Otázkou však je, na kolik jde o vážně míněné požadavky. Na pozvání Ukrajiny do NATO dlouhodobě neexistuje shoda a podle Sky News, jemuž se Zelenskyj se svým plánem svěřil, může jít o snahu nasadit před vyjednáváním o konci války laťku vysoko, aby z ní bylo možné ustupovat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi Sky News naznačil, že je ochoten ukončit válku na Ukrajině výměnou za členství své země v NATO, i kdyby Rusko ihned nevrátilo okupovaná území. Zelenskyj uvedl, že v zájmu ukončení „horké fáze války“ by bylo nutné nabídnout členství v NATO neokupovaným částem země, pokud by samotná pozvánka do aliance zmiňovala mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny.

Jde o první rozhovor, ve kterém Zelenskyj naznačil možnost dohody o příměří, která by zahrnovala ruskou kontrolu nad kteroukoli částí ukrajinského území. Během celého konfliktu ukrajinský prezident nikdy neřekl, že by Rusku postoupil jakékoli okupované území – včetně Krymu, který Rusko obsadilo v únoru 2014 a následující měsíc v rozporu s mezinárodním právem anektovalo. Řekl, že takový krok ukrajinská ústava neumožňuje a že jediný způsob, jak by to bylo možné, je souhlas obyvatel těchto oblastí s odtržením.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha mezitím vyzval v dopise své kolegy z členských zemí NATO, aby při dalším setkání v Bruselu, které se bude konat příští týden, podpořili pozvání Ukrajiny ke vstupu do NATO. Ukrajina uvádí, že souhlasí s tím, že nemůže vstoupit do NATO, dokud neskončí válka. Pozvání ke vstupu by ale podle Kyjeva ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ukázalo, že nemůže dosáhnout jednoho ze svých hlavních cílů – zabránit Ukrajině stát se členem Severoatlantické aliance. Sybiha však ve svém anglicky psaném dopise argumentuje, že právě teď je ten správný čas pozvánku vydat. „Domníváme se, že pozvání by mělo být v této fázi rozšířeno,“ napsal podle agentury Reuters.

Podle expertů televize Sky News, kteří nabídli možné interpretace Zelenského rozhovoru, může jít zkrátka o snahu vytvořit si půdu pro vyjednávání. „Zdá se, že Putinův protivník ,mrknul‘ jako první a dal zatím nejjasněji najevo možnou ochotu Ukrajiny vzdát se části území výměnou za mírovou dohodu,“ píše Sky News s tím, že Zelenského rozhovor udělá Putinovi zřejmě radost, protože toto bude mít za psychologické vítězství.

Důležitou roli pro obě strany hrají budoucí kroky zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. V prvním rozhovoru, který poskytl britským médiím od Trumpova volebního vítězství, Zelenskyj řekl: „Musíme s novým prezidentem spolupracovat, abychom měli největšího zastánce“. „Chci spolupracovat přímo s ním, protože od lidí kolem něj se ozývají různé hlasy. A proto je třeba, abychom (nedovolili) nikomu z okolí, aby naši komunikaci zničil,“ dodal ukrajinský prezident. Stejně tak Putin mluví o tom, že Trumpovi věří, že najde řešení, dodává Sky News.

V rozhovoru s hlavním zpravodajem Sky News Stuartem Ramsayem Zelenskyj reagoval na zprávy médií, podle nichž by jedním z plánů zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války mohlo být to, že Kyjev postoupí Rusku území, které Moskva zabrala, výměnou za vstup Ukrajiny do NATO. Zdá se, že Zelenskyj souhlasí s tím, že okupované východní části země budou prozatím z takové dohody vyňaty, dodala televize Sky News.

„Pokud chceme zastavit ‚horkou fázi války‘, musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou,“ řekl Zelenskyj. „Musíme to udělat rychle. A okupovaná území Ukrajiny může země získat zpět diplomatickou cestou,“ dodal. Zelenskyj řekl, že je příměří nutné, aby „zaručilo, že se (ruský prezident Vladimir) Putin nevrátí“ a nezabere další části ukrajinského území. NATO by podle jeho slov mělo „okamžitě“ pokrýt tu část Ukrajiny, která zůstává pod kontrolou Kyjeva.