Vláda si ve stínu letošního rozpočtu uvolňuje ruce pro větší výdaje

Sněmovna poslala návrh rozpočtu na letošní rok do třetího čtení, poslanci navrhli přesuny v celkové výši asi 240 miliard. Deficit má být 310 miliard. Mezitím ale také zákonodárci v prvním čtení poslali dále změny pravidel při sestavování státního rozpočtu, které mimo jiné poskytnou větší prostor na výdajové straně rozpočtu. Součástí je také možnost pro vládu zvýšit výdaje státního rozpočtu svým rozhodnutím až o 10 % v mimořádných situacích, podle Národní rozpočtové rady (NRR) je ale jen velmi vágně stanoveno, o jaké situace jde.

Sněmovna má za sebou druhé čtení návrhu zákona o rozpočtu na letošní rok. Ten má plánovaný deficit 310 miliard, což je více než o rok dříve a také než umožňuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Sněmovna v úvodním kole ale tento týden podpořila také změnu pravidel v zákonech pro sestavování státního rozpočtu. Výdajové rámce se mají nově sestavovat na základě střednědobého růstu čistých výdajů a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Předloha zasahuje do řady zákonů a kromě jiného zpřesňuje pravidla pro rozpočtové hospodaření v případě zhoršení bezpečnostní situace.

Účelem návrhu je zajistit udržitelnost veřejných financí ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, a proto bude mít tento návrh dlouhodobě pozitivní dopad na veřejné finance, popsala ministryně.

Vláda navrhla, aby sněmovna tento návrh schválila zrychleně již v prvním čtení. Tento postup ale vetovaly opoziční kluby, jak jim umožňuje jednací řád. Poslankyně STAN Lucie Sedmihradská k tomu mimo jiné řekla, že tento tisk zavádí řadu poměrně zásadních úprav rozpočtových pravidel, která vedou k oslabení role sněmovny v rozpočtovém procesu. Opozici vadí i rozvolňování na výdajové straně rozpočtu.

„Předložený návrh zákona je veden cílem umožnit vládě zajistit v případě definovaných situací finanční zabezpečení potřeb státu a přeskupení peněžních prostředků na nové priority spojené zejména s nezbytnou přípravou státu a zajištěním vzniklých finančních potřeb bezpečnostních sborů a ozbrojených sil,“ píše vláda v důvodové zprávě. Schillerová v minulosti na dotaz Echa řekla, že jde o technicistní novelu, která je poměrně složitá.

„Nechceme národní normu, která, přiznávám, byla trochu přísnější,“ uvedla Schillerová s tím, že se bude držet evropských fiskálních pravidel, která jsou skutečně mírnější, než současná česká úprava. Trajektorie byla Evropskou komisí schválena až do roku 2028, kdy má strukturální deficit dosahovat 1 procenta HDP. „Do výjimek, které se přičítají k evropskému rámci, nebyly započteny peníze, které by se vynaložily na stavbu jaderného bloku, počítalo se zejména s obranou. Tak to jsme tam třeba zapracovali,“ řekla Schillerová.

Novela podle ní do budoucna narovná úpravu, kdy se pravidla rozpočtové odpovědnosti nevztahují na novelu rozpočtu či přepracování rozpočtu vládou, kterou využila Babišova vláda pro navýšení zmíněného deficitu na letošní rok nad rámec zákonem povolených 286 miliard.

V současnosti zákon stanovuje výdajové rámce státního rozpočtu na základě maximální hodnoty strukturálního salda, tedy výsledku hospodaření očištěného o vliv hospodářského cyklu a mimořádné dopady. V letošním roce může být maximální strukturální schodek 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a v roce 2027 nanejvýš 1,25 procenta HDP. V dalších letech zákon omezuje strukturální schodek na jedno procento HDP. Předloha novelizuje i zákon o střetu zájmů. Mezi veřejné funkcionáře řadí členy NRR, což znamená, že se na ně budou vztahovat zákonem daná omezení.

NRR: Nejde jen o technickou novelu

Mluvčí Národní rozpočtové rady Tereza Sura pro Echo24 už dříve uvedla, že rada nesouhlasí s interpretací MF, že jde pouze o technickou a transpoziční novelu. „V transpoziční novele, která již v minulosti prošla připomínkovým řízením a Legislativní radou vlády, ministerstvo financí totiž na poslední chvíli udělalo zásadní úpravy, které mění jak pravidlo dluhové brzdy, s ohledem na budování jádra, tak i nové klíčové pravidlo růstu čistých výdajů. Tyto změny už žádným věcným ani právním posouzením neprošly a ministerstvo financí, respektive vláda, chce, aby nadto neprošly ani žádným projednáním v Poslanecké sněmovně. To považuje NRR za neakceptovatelné,“ uvedla Sura.

„Kromě toho se mají měnit i rozpočtová pravidla a v nich má vzniknout prostor, aby v mimořádných situacích samotná vláda mohla zvýšit výdaje státního rozpočtu svým rozhodnutím až o 10 % (v dnešní realitě až přes 200 miliard korun), ale je velmi vágně stanoveno, co kromě válečného stavu nebo ohrožení státu může spouštět tuto mimořádnou pravomoc – teoreticky to může nastat už jen z důvodu plnění závazků vůči NATO, což nemůže být odůvodněním takovéto obrovské vládní diskrece,“ dodala Sura.

Podle předsedy výboru pro rozpočtové prognózy a analytika České spořitelny Michala Skořepy má Schillerová pravdu, že sladění českého zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti s novou evropskou legislativou v této oblasti je poměrně složité téma. „A má pravdu i v tom, že v konečném důsledku bude toto sladění znamenat mírně volnější limity pro zdejší vládní deficity, a při daných příjmech tedy i volnější limity pro výdaje,“ řekl Skořepa.

Na rozdíl od mnoha jiných komentátorů si ale podle svých slov nemyslí, že toto rozvolnění samo o sobě bude na škodu. „Zcela zásadní otázkou totiž je, na jaký druh výdajů jsou tyto deficity využity. Pokud půjde o smysluplné investice, pak může takové rozvolnění české ekonomice a společnosti v dalších letech a desetiletích dokonce pomoct. Koneckonců už dnes je k opticky přísnému domácímu limitu na deficit přifařena – z mého pohledu nesystémově – výjimka pro obranu. A Babišova vláda, podle mě rozumně, k tomu chce přidat další výjimku, a to pro výdaje spojené s obnovou a rozšířením Dukovan,“ uvedl dále Skořepa.