Německá ztráta. Zničení Nord Streamu nekryje pojistka. Londýnský soud nezajímal pachatel

Londýnský soud zamítl žalobu společnosti Nord Stream AG na pojišťovny kvůli výbuchům plynovodů Nord Stream. Podle soudu byly škody přímým či nepřímým důsledkem války na Ukrajině, a vztahuje se na ně proto výluka z pojistného krytí. O možnost získat odškodnění tak ze západních akcionářů přicházejí především německé energetické společnosti, které po ruském Gazpromu držely v konsorciu největší podíly.

Společnost Nord Stream AG tento týden neuspěla u londýnského Nejvyššího soudu se žalobou na pojišťovny Lloyd's Insurance Company a Arch Insurance. Za škody způsobené výbuchy plynovodů Nord Stream v Baltském moři v září 2022 požadovala přibližně 580 milionů eur, tedy zhruba 14 miliard korun. Soudkyně Clare Moulderová ale rozhodla, že pojišťovny plnit nemusí, protože se na případ vztahuje takzvaná válečná výluka. Informovaly o tom Financial Times či server Insurance Journal.

Rozhodnutí citelně dopadá na německé energetické společnosti. Gazprom sice v konsorciu Nord Stream AG vlastní většinový 51procentní podíl, největšími západními akcionáři jsou ale německé firmy Wintershall Dea a PEGI/E.ON, které drží shodně po 15,5 procentech. Dalšími akcionáři jsou nizozemská společnost Gasunie a francouzská ENGIE s devítiprocentními podíly.

Ve svém 96stránkovém rozsudku soudkyně uvedla, že „poškození potrubí – jak praskliny, tak promáčklina – bylo přímo nebo nepřímo způsobeno válkou, nastalo v důsledku války nebo bylo jejím následkem“, a proto je podle pojistných podmínek z pojistného krytí vyloučeno. Jak zdůrazňují Financial Times, soud přitom při svém rozhodnutí nemusel nakonec brát v potaz, kdo za sabotáží skutečně stojí.

„Není nutné rozhodnout, kdo byl pravděpodobnějším pachatelem sabotáže. Pokud útok provedl kterýkoli z možných pachatelů, válka byla významnou příčinou jejich jednání,“ citoval odůvodnění rozsudku server Insurance Journal.

Během šestitýdenního řízení zaznívaly různé verze o tom, kdo mohl plynovody vyhodit do povětří. Podle Financial Times soud pracoval se scénáři, že za útokem mohly stát Ukrajina, Rusko nebo Spojené státy. Žádnou z těchto teorií ale nepotvrdil. Dospěl pouze k závěru, že bez ohledu na pachatele byla válka mezi Ruskem a Ukrajinou natolik významnou příčinou útoku, že se na škody vztahuje válečná výluka.

Německé generální státní zastupitelství minulý týden potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. Generální prokuratura navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů podle ní obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Německé vyšetřování považuje za nejpravděpodobnější variantu útok skupiny ukrajinských potápěčů.

ČTĚTE TAKÉ: Sabotáž Nord Streamu: klíčovou postavou měla být ukrajinská pornohvězda. Teď učí vojáky potápění

Deník Berliner Zeitung upozorňuje, že soud se podrobně zabýval i hypotetickou možností amerického podílu na sabotáži. Podle soudkyně by i v případě, že by útok provedly Spojené státy, šlo o čin přímo související s válkou. „Pokud by USA skutečně sabotáž provedly, byla by válka významnou příčinou jejich jednání,“ uvedla podle deníku Moulderová.

Soud se zároveň zabýval i možnými motivy jednotlivých aktérů. Podle Berliner Zeitung připustil, že motiv mohly mít všechny hlavní zvažované strany. Ukrajina mohla usilovat o omezení ruských příjmů z vývozu plynu, Spojené státy mohly sledovat oslabení geopolitického vlivu Moskvy a Rusko mohlo podle znalce Dominica Donalda chtít zvýšit tlak na Německo a Evropu. Donald před soudem uvedl, že Moskva mohla jednat podle principu takzvané „uravnilovky“ – tedy zničit infrastrukturu, kterou už sama nemohla využívat, aby z ní nemohl mít prospěch nikdo další.

Výbuchy v září 2022 zničily tři ze čtyř větví plynovodů Nord Stream 1 a 2 vedoucích z Ruska do Německa po dně Baltského moře.