Zůna podržel Macinku v případě peněz na americké zbraně pro Ukrajinu. Okamura dříve zuřil

Ministr zahraničí Petr Macinka (šéf Motoristů sobě) ve čtvrtek odmítl, že by vláda změnila svůj postoj k financování Ukrajiny. Podle něj vznikla celá kauza, která dle něj nebude mít dlouhého trvání, především kvůli nepřesným informacím. Vicepremiér vlády to uvedl ve čtvrtek v Kramářově vile. Tam od rána probíhaly konzultace premiéra s ministry k vyhodnocení plnění programového prohlášení vlády. Vládního kolegy se pro Echo zastal i další vicepremiér, ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Právě hnutí Svoboda a přímá demokracie ústy svého předsedy Tomia Okamury proti kroku protestovala. Předseda Poslanecké sněmovny Okamura dokonce kvůli penězům, které dle něj odporují programovému prohlášení vlády, inicioval na pátek jednání koaliční rady.

Premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně jak před proběhlým summitem NATO, tak po jeho konci prohlásil, že Česká republika nebude participovat na plánované vojenské pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur ročně. Současně ale v turecké Ankaře členové kabinetu oznámili, že Česko pošle peníze do programu PURL, prostřednictvím kterého evropské státy financují americké zbraně pro Ukrajinu. Na první pohled tak obě tvrzení působí jako rozpor.

„To rozhořčení není reakcí na něco, co bychom učinili. Je to reakce na to, jakým způsobem o tom informovaly některé alternativní blogy nebo weby anebo některé veřejnoprávní, téměř dezinformační servery,“ prohlásil ve čtvrtek v Kramářově vile ministr zahraničí, pod něhož PURL spadá. Podle něj Česká republika na summitu NATO nepřijala žádný nový závazek vůči Ukrajině. „Asi bych pochopil, kdyby SPD nemilosrdně odešla z vlády, pokud bychom jeli na summit NATO do Ankary a tam Českou republiku zavázali k tomu, že se budeme podílet na tom, že se pošle 70 miliard eur na Ukrajinu. My jsme nic takového neudělali. Naopak, Česká republika se toho účastnit nebude,“ uvedl Macinka.

Vicepremiér připustil, že během summitu NATO neměl příliš možností vzniklou situaci vysvětlovat, protože většinu času trávila česká delegace na neveřejných jednáních bez možnosti běžné komunikace, tedy i bez telefonu. Po návratu proto podle svých slov telefonicky hovořil jak s předsedou SPD Tomiem Okamurou, tak s poslancem Jaroslavem Foldynou, kterým celý postup podrobně vysvětloval. Vyzdvihl vztahy s koaličním partnerem, kterých si prý váží. „Rozumím tomu rozhořčení. Rozumím tomu, že se na poslance obracejí jejich voliči, kteří nechápou, proč bychom něco takového měli dělat. Ale věřím, že je to spíše bouře ve sklenici vody,“ řekl Macinka. Foldynu nazval „nejzapálenějším národoveckým srdcařem“, jehož emoce okolo celé věci zcela chápe.

Okamuru během summitu NATO v Ankaře rozčílilo oznámení natolik, že dokonce Macinkovi do Turecka telefonoval. „SPD zásadně nesouhlasí s účastí ČR na iniciativě, v jejímž rámci evropské země financují americké zbraně určené pro Ukrajinu. Tato záležitost se nikdy neprojednávala na koaliční radě. Jedná se o rozhodnutí ministra zahraničí. V pátek na koaliční radě tuto záležitost otevřeme,“ uvedl šéf SPD v úterý večer na síti X.

Jak je to se závazkem NATO?

Právě závazek ve výši nejméně 70 miliard eur ročně byl jedním z hlavních výsledků summitu NATO. Nejde ale o nový společný fond ani o povinné příspěvky jednotlivých států. Aliance stanovila společný cíl objemu vojenské pomoci, do něhož se započítávají různé formy podpory poskytované jednotlivými spojenci. Největší otázky proto vyvolává program PURL (Priority Ukraine Requirements List), do něhož se česká vláda rozhodla jednorázově převést zhruba 100 milionů korun.

Ministr obrany Jaromír Zůna pro Echo24 ve čtvrtek na vyhodnocení plnění programového prohlášení vlády uvedl, že kabinet reagoval na změnu okolností kolem evropských prostředků, které byly pro Ukrajinu vyčleněny už dříve. „Pokud by Česká republika ty finance nepřijala, automaticky by v balíku odešly na Ukrajinu. Takhle je Česká republika převzala a naprosto cíleně, v souladu s programovým prohlášením vlády, je nedává Ukrajině. Dává je do fondu spravovaného Spojenými státy, kde je garance, že budou využity účelně, transparentně a na konkrétní potřebu, která ani nemusí mít vojenský charakter,“ řekl Echu Zůna. Podle ministra obrany navíc české zapojení posílilo postavení země mezi spojenci. „Současně to posílilo pozici České republiky, že jsme součástí programu PURL, kde už byla naprostá většina členských států NATO,“ dodal.

Mechanismem, který by se také mohl započítat do závazku 70 miliard eur ročně, je také česká muniční iniciativa. Ta funguje jako zprostředkovatelský projekt pro nákup dělostřelecké munice pro napadenou zemi. Babišova vláda po svém nástupu sice rozhodla, že iniciativa bude pokračovat, Česká republika ji ale už nebude financovat ze státního rozpočtu a bude ji pouze administrativně koordinovat. Pokud do ní přispívají například Nizozemsko, Dánsko nebo Německo, jejich příspěvky se do aliančního cíle 70 miliard eur započítávají. České nikoli, protože Praha už do projektu vlastní peníze neposílá.