Obžaloba v bitcoinové kauze má další dohru. ČAK bude řešit, zda obžalovanému pozastaví výkon advokacie

Česká advokátní komora (ČAK) se bude po doručení obžaloby v bitcoinové kauze zabývat tím, zda advokátu Kárimu Titzovi pozastaví výkon advokacie. Komora zatím samotnou obžalobu neobdržela, věc by proto mohla řešit až na některém z podzimních zasedání svého představenstva. Kárné řízení, které ČAK s Titzem vedla kvůli jeho postupu v případu, mezitím přerušila kvůli trestnímu stíhání pro stejný skutek. Situace je odlišná u někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS, pozastavené členství), který je rovněž advokátem a v bitcoinové kauze také čelí obžalobě.

„Podání obžaloby je zákonným důvodem pro vedení řízení o možnosti pozastavení výkonu advokacie,“ uvedl pro Echo mluvčí České advokátní komory Roman Chrenčík. „Podstatný pro posouzení věci představenstvem je obsah obžaloby, kterou dosud Komora neobdržela. Až se tak stane, bude se záležitost řešit pravděpodobně na jednom z podzimních zasedání představenstva Komory,“ dodal. ČAK se přitom Titzovým postupem zabývala už před jeho obžalováním začátkem srpna. Komora proti němu vedla kárné řízení v souvislosti s okolnostmi převodu bitcoinů od jeho někdejšího klienta Tomáše Jiřikovského státu. Nyní se však tato větev případu dále neposouvá. „Kárné řízení s JUDr. Titzem bylo v souladu s advokátním kárným řádem přerušeno z důvodu jeho trestního stíhání pro stejný skutek,“ sdělil Echu mluvčí komory.

ČAK podala na Titze kárnou žalobu už v březnu. Její kontrolní rada mu vytkla, že dostatečně neprověřil původ bitcoinů darovaných státu a že převod v hodnotě téměř miliardy korun nevyhodnotil jako podezřelý obchod podle zákona proti praní špinavých peněz. V kárném řízení mu mohlo hrozit od napomenutí či pokuty až po dočasný zákaz činnosti nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátů. A co dalšího mu hrozí? Pokud by kárný senát ČAK po skončení trestního řízení dospěl k závěru, že se Titz dopustil provinění, může mu uložit sankci od napomenutí či pokuty přes dočasný zákaz výkonu advokacie na šest měsíců až tři roky až po vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Samostatně přitom Komora může už nyní kvůli podané obžalobě rozhodovat o pozastavení jeho výkonu advokacie – to není trestem ani rozhodnutím o vině. Exministr spravedlnosti Blažek pak je v odlišné situaci: má výkon advokacie pozastavený už od roku 2012. Pokud by ale byl pravomocně odsouzen, může ČAK řešit i jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů, což by znamenalo, že by exministr nemohl vystupovat jako obhájce, ani poskytovat advokátní služby jako advokát. Blažek by sice i nadále mohl jako soukromá osoba neformálně konzultovat strategii, diskutovat případ s obžalovaným nebo radit jeho advokátovi. Současně ale zákon o advokacii chápe „poskytování právních služeb“ jako právní porady, zastupování, rozbory a tak dále, pokud jsou vykonávány soustavně a za úplatu. Neoprávněné opakované poskytování právních služeb za úplatu je tak přestupkem a hrozí za něj až třímilionová pokuta.

Pana Jiřikovského osobně neznám,ale k dnešnímu rozhodnutí ÚS je třeba něco dodat. Jeho další setrvání ve vazbě nemůže podle zákona nastat bez jeho obžaloby.A proto a jen proto došlo k realizaci uspěchané “hromadné” obžaloby. Vazba je mj. jedním z mnoha způsobů nátlaků na něj.…

— Pavel Blažek (@blazek_p) August 12, 2026

Obžalobu v bitcoinové kauze podala na konci července žalobkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ke Krajskému soudu v Brně. Vedle Titze a Blažka se týká také dříve odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského a bývalého náměstka ministra spravedlnosti Radomíra Daňhela. Všichni obžalovaní vinu odmítají, možný posun v přístupu však nastal v pondělí u Jiřikovského. Titz podle obžaloby zorganizoval legalizaci výnosů z trestné činnosti spojenou s darováním bitcoinů ministerstvu spravedlnosti a s porušením povinností úředních osob. Samostatně je mu kladeno za vinu také to, že se v březnu a dubnu 2025 podílel na legalizaci dalších 40 bitcoinů v tehdejší hodnotě přibližně 74 milionů korun. Žalobkyně pro něj požaduje osm let vězení, peněžitý trest v řádu desítek milionů korun a zákaz činnosti na osm let. Pro Blažka a Daňhela požaduje obžaloba shodně 6,5 roku vězení a peněžité tresty v jednotkách milionů korun. Podle žalobkyně se oba podíleli na legalizaci výnosů pocházejících z darknetového tržiště a záměrně přitom porušili své povinnosti úředních osob.

Blažek obžalobu odmítá. Podle něj dosud nebylo prokázáno, že bitcoiny darované státu pocházely z trestné činnosti, stejně jako tvrzení vyšetřovatelů o dohodě mezi jednotlivými obžalovanými. Nyní opoziční ODS uvedla, že věří ve spravedlivý proces a nezávislost justice a nadále je přesvědčena, že její bývalý člen jednal v dobré víře. Bitcoinovou kauzu odstartoval dar kryptoměny v hodnotě téměř miliardy korun, který ministerstvo spravedlnosti pod vedením Blažka přijalo od Jiřikovského. Ten si v minulosti odpykal trest za provozování on-line tržiště s drogami. Podle vyšetřovatelů měl dar posloužit k legalizaci další části jeho bitcoinového majetku. Právě původ kryptoměny a okolnosti jejího přijetí státem jsou nyní předmětem trestního řízení. V pondělí proběhlo vazební zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl, že Jiřikovský i nadále zůstane ve vazbě. Podle slov státní zástupkyně Lucie Slámové přitom k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud Jiřikovský nespolupracoval.

Podle nově zveřejněných detailů obžaloby, které publikoval portál iDNES.cz, má obžaloba stát mimo jiné na desítkách e-mailů, výpovědích, znaleckém zkoumání a podrobném mapování schůzek a bitcoinových transakcí. Vyšetřovatelé podle serveru kladou důraz například na únorovou schůzku Blažka, Daňhela a zástupců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, po níž se začala konkrétně připravovat darovací smlouva, a také na následné varování zaměstnance ministerstva financí, který označil její sjednání za „značně problematické“. Policie se podle iDNES.cz domnívá, že zapojení soudního znalce a notáře mělo pouze vytvářet zdání transparentního a legitimního postupu, přičemž žalobkyně tvrdí, že Blažek a Daňhel své povinnosti úředních osob porušili záměrně. Obhajoba to odmítá a namítá mimo jiné, že orgány činné v trestním řízení neprokázaly konkrétní původ jednotlivých bitcoinů z trestné činnosti.