Kolik stojí válka? Ukrajina dává na obranu 40 % HDP, Rusko zase 7,5 %, uvádí SIPRI

Válka na Ukrajině dál výrazně přetváří globální bezpečnostní i ekonomickou realitu. Podle nové zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) dosáhly v roce 2025 vojenské výdaje Ruska i Ukrajiny historicky nejvyšších úrovní v poměru k výkonu jejich ekonomik. Kyjev dává na obranu zhruba 40 procent HDP, zatímco Moskva zvýšila výdaje na 7,5 procenta, píše server Unian. Takže kolik peněz dávají jednotlivé země a kontinenty na obranu?

Ukrajina podle analýzy vydala na obranu 84,1 miliardy dolarů (zhruba 2 biliony korun), což představuje zhruba 40 procent jejího hrubého domácího produktu. Země se tak stala světovým lídrem v podílu vojenských výdajů na HDP. Rusko zvýšilo své obranné výdaje o téměř 6 procent na 190 miliard dolarů (zhruba 4,4 bilionu korun), což odpovídá 7,5 procenta HDP.

Analytici upozorňují, že růst výdajů pravděpodobně nekončí. Pokud bude konflikt pokračovat, mohou se podle SIPRI výdaje obou zemí dále zvyšovat i v letošním roce. V případě Ruska k tomu přispívají zejména příjmy z exportu ropy, zatímco Ukrajina počítá s další finanční podporou ze zahraničí, včetně očekávaných "půjček" od Evropské unie.

Výrazný nárůst vojenských rozpočtů je patrný i jinde ve světě - zejména v Evropě. Členské státy NATO v Evropě dohromady vynaložily na obranu 559 miliard dolarů (zhruba 13,2 bilionu korun), přičemž většina z nich se přiblížila nebo překročila hranici 2 procent HDP. Největší evropskou ekonomikou investující do obrany bylo Německo, jehož výdaje vzrostly o 24 procent na 114 miliard dolarů (zhruba 2,7 bilionu korun). Berlín tak poprvé od konce studené války překonal dvouprocentní hranici a dosáhl 2,3 procenta HDP.

Ještě výraznější skok zaznamenalo Španělsko, které zvýšilo vojenské výdaje o polovinu na více než 40 miliard dolarů a rovněž se dostalo nad dvouprocentní úroveň. V Asii rostou výdaje v reakci na napětí v regionu – Japonsko investovalo téměř 62 miliard dolarů, což je nejvyšší podíl na HDP za několik desetiletí, a Tchaj-wan zvýšil výdaje o 14 procent.

Spojené státy v roce 2025 vydaly na obranu 954 miliard dolarů (22,5 bilionu korun), meziročně o 7,5 procenta méně. Hlavním důvodem byl fakt, že během roku nebyla schválena nová vojenská pomoc Ukrajině. Přesto Washington dál investoval do modernizace armády, včetně jaderných kapacit, s cílem udržet svou globální dominanci a odrazovat Čínu v indo-pacifickém regionu.

Růst výdajů je patrný také v Asii a Oceánii, kde se zvýšily o 8,1 procenta na 681 miliard dolarů (zhruba 16 bilionů korun), nejvíce od roku 2009. Čína pokračuje v dlouhodobé modernizaci armády a své výdaje zvýšila na 336 miliard dolarů (zhruba 8 bilionů korun). Japonsko i Tchaj-wan pak reagují na rostoucí napětí v regionu dalším posilováním obrany.

Na Blízkém východě zůstaly výdaje relativně stabilní, i když region nadále čelí konfliktům. Výraznější pokles zaznamenal Izrael po uzavření příměří v Gaze, zatímco například Turecko své výdaje dále zvýšilo.

Celkové globální vojenské výdaje dosáhly v roce 2025 podle SIPRI 2,9 bilionu dolarů (zhruba 69 bilionů korun), což znamená meziroční nárůst o téměř 3 procenta. Více než polovinu této částky přitom připadá na tři země – Spojené státy, Čínu a Rusko.