Írán, nebo zloději dieselu? Kdo „útočil“ na základnu RAF
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
STARLINK
Evropa v blízké budoucnosti nebude mít kapacitu nahradit systém satelitního internetu Starlink, který Ukrajina využívá k obraně proti Rusku. Dnes to podle ...
Dění ohledně základny královského letectva Fairford asi nejlépe vystihuje nyní již legendární finální scéna z filmu Po přečtení spalte. V ní vysoce postavený představitel CIA řeší se svým podřízeným komedii omylů, která vyústila ve smrt a zatčení několika lidí. „Co jsme zjistili, Palmere?“ říká nadřízený. „Nevím, pane,“ odpovídá Palmer. „Já taky kurva nevím. Asi jsme zjistili, že už to nemáme dělat.“ „Ano, pane.“ „Kurva, nevím ani, co jsme vlastně udělali.“ „Ano, pane, těžko říct.“ „Ježíši Kriste.“
V případě Fairfordu je tu velké a důvodné podezření, že bylo těsně zabráněno ničivému teroristickému útoku. Policie zatkla pětici „britských občanů“ v blízkosti základny, kterou využívá i americké letectvo k útokům na Írán. Podezřelé nahlásila místní farmářka, která se vracela domů z party a zahlédla trojici podezřelých dodávek a skupinku mužů v kuklách. Úřady evakuovaly okolní obyvatele, uzavřely vzdušný prostor nad základnou, v Londýně premiér Andy Burnham svolal britský ekvivalent bezpečnostní rady státu, na místo dorazili elitní pyrotechnici.
Začalo taktéž hledání viníků. Hlavním podezřelým se stal Írán. Jeho Islámské revoluční gardy již v červenci varovaly, že považují Fairford za legitimní cíl. Vyloučit ale nejde třeba ani Rusko, které je v posledních měsících podezřelé z mnoha diverzních a sabotážních akcí v Evropě. Nebo se klidně mohlo jednat o teroristy bez státní podpory.
Pak ale došlo ke zvratu. Pětice mladíků byla propuštěna na kauci. Buď proslulá měkkost britských soudů dospěla tak daleko, že nechá jít i zjevné teroristy, nebo nejde o zjevné teroristy. Policie taktéž oznámila, že na místě nenalezla žádné výbušniny.
Na internetu tak koluje alternativní teorie. Nejde o žádné teroristy, ale prachobyčejné zloděje paliva. Plížili se nocí, aby z farem přiléhajících k základně kradli diesel z kombajnů, traktorů a další techniky. Rostoucí cena dieselu z toho dělá celkem lukrativní zločin. V srpnu BBC hlásila, že krádeže dieselu stouply o 48 procent oproti období před válkou s Íránem.
Zdá se, že tato teorie je založena především na faktu, že zadržené dodávky měly na sobě logo firmy obchodující s palivy. To je teoreticky dobré krytí pro vysvětlení, proč převážejí barely s dieselem, pokud by byli zastaveni policií. Možná tak nešlo o žádné íránské operativce, ale největší smolaře mezi zlodějíčky. Kauce v takovém případě dává smysl. A policie také nakonec v úterý uvedla, že u zadržených a propuštěných „bylo zajištěno určité množství benzinu“.
Tomu však odporuje reakce Američanů. „To, co se stalo, co se málem stalo a co se mohlo stát ve Velké Británii o víkendu, je velmi závažná situace. Jedná se o případ, v němž má zjevně prsty nějaký zahraniční aktér,“ řekl v televizi Fox News ministr zahraničí Marco Rubio. Donald Trump zase vyjádřil překvapení nad tím, že byli propuštěni. „Víme o nich všechno, my bychom je nepropustili,“ řekl. Rovněž zpochybnil, že byli chyceni jen díky bdělosti náhodné farmářky. „Dlouho jsme je měli na očích a nakonec jsme je dostali.“
Včera večer navíc policie oznámila, že první volání na nouzovou linku bylo od jednoho ze zadržených, což ještě celý příběh zamotává. Spíše než Po přečtení spalte se to začíná podobat Čtyřem lvům, britské komedii o neschopných teroristech z roku 2010.
Zatím tedy nevíme, zda šlo o pokus o teroristický útok. Zjevně ale Američané i Britové jsou v maximálním pozoru a není vyloučeno, že mají informace o nějakém chystaném útoku.
Minimálně od ukrajinské operace Pavučina, kdy se podařilo propašovat drony do samého vnitra Ruska a zaútočit na na ploše stojící letouny, je podobný útok noční můrou i západních armád. Třeba, že příští Pearl Harbor způsobí tisíce dronů, jež se vyrojí z čínské kontejnerové lodi, jež popluje v blízkosti americké námořní základny.
Nebezpečí zvyšuje fakt, že Írán začíná v Hormuzském průlivu prohrávat. Množí se důkazy o tom, že jeho blokáda nefunguje a naopak ta americká Íránu ano. Americké námořnictvo potichu, ale efektivně obnovilo proud ropy z Perského zálivu, Wall Street Journal hlásí, že nyní se odtamtud dostává asi 80 procent předválečného množství. Íránské ropy ale neproudí ani kapka. Čas není na straně Teheránu.
Je to připomenutí, že konflikty nejsou statické a „nepřítel má také hlas“, nebude jen tiše snášet uštědřené katastrofy. Když Írán zavřel Hormuz, mnozí experti to prohlásili za americkou strategickou porážku, Washington neměl mít na výběr, měl ustoupit, jinak stoupající ceny ropy zdrtí světovou ekonomiku. Místo toho se USA podařilo získat kontrolu nad Hormuzem zpět.
Tato z íránského pohledu neuspokojivá situace může vést ke zbrklé reakci ze strany Teheránu. Třeba obnovením útoků na okolní státy ve snaze poškodit jejich ropná zařízení, a pomoci tak růstu cen energií. Nebo přenesením útoků na území USA a jejich spojenců.
Co jsme tedy zjistili? Že Američané berou možnost íránského teroristického útoku nesmírně vážně.