ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Babiš před zvýšením varoval

Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 % a lombardní sazby na 4,75 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 19. června 2026. Premiér Andrej Babiš (ANO) odpoledne uvedl, že tento krok zásadně poškodí životy všech občanů, podnikatelů a celou ekonomiku.

Aktuální zvýšení sazeb je první od července 2022, kdy se Aleš Michl stal guvernérem. Sám Michl na tiskové uvedl, že podle aktualizované predikce měnové je možné, že jádrová inflace zůstává zvýšená okolo tří procent bez tendence k poklesu. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem, roste i spotřeba domácností, dále proinflačně působí i růst nemovitostí. „Cílem dnešního rozhodnutí je, aby inflace zůstala na horizontu měnové politiky poblíž dvouprocentního inflačního cíle,“ řekl Michl s tím, že další kroky bude bankovní rada velmi pečlivě zvažovat. Bankovní rada bude sledovat kurz koruny, zahraniční trhy, fiskální politiku a tak dále. Rizikem pro nadcházející měsíce je podle Michla setrvalost jádrové inflace, pokračující rychlý růst mezd, úvěrování domácností, potenciálně také růst deficitů veřejných financí.

Před zvýšením sazeb varoval premiér Andrej Babiš. „Pokud nás někdo kritizuje za výši hypoték a úvěrů, kdy hlavně na sazbě vydělávají komerční banky, tak nám se to nelíbí. Doufejme, že ČNB k tomu nepřistoupí, protože by tím zásadně poškodila životy všech spoluobčanů, podnikatelů a celé ekonomiky,“ uvedl. Jeho hnutí čelí kritice kvůli předvolebním slibům, že sníží ceny hypoték (psali jsme o tom zde).

Bankovní rada zvýšila ve stejném rozsahu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, nově činí 4,75 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada zvýšila na 2,75 procenta.

ČNB v době inflační vlny udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Sazba do loňského května postupně klesla na 3,5 procenta, od té doby byla stabilní.

Babiš v uplynulých týdnech opakovaně centrální banku za měnovou politiku kritizoval, podle něj jsou české úrokové sazby příliš vysoké. Ve čtvrtek před odletem na summit Evropské unie do Bruselu řekl, že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.