Současný chaos by mohl přerůst v jadernou válku, varoval Lavrov Západ

Západ si zahrává s rizikem jaderné války. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova by přímá konfrontace mezi Ruskem a NATO mohla přerůst ve výměnu jaderných úderů s „katastrofálními následky“, pokud západní spojenci odmítnou požadavky prezidenta Vladimira Putina ohledně Ukrajiny. Ostrá slova zazněla v době, kdy Moskva čelí pokračujícím ukrajinským útokům hluboko ve svém týlu a snaží se odrazit tlak na několika frontách, píše britský deník Daily Mail.

Lavrov v pátečním vystoupení obvinil západní země z eskalace konfliktu a z pokusu rozšiřovat svůj vliv v postsovětském prostoru. Podle něj představuje současná situace vážnou hrozbu pro globální bezpečnost a může se vymknout kontrole.

„Přímá konfrontace mezi NATO a Ruskem by mohla rychle přerůst ve výměnu jaderných úderů s katastrofálními následky,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. „Současný chaos by se mohl vymknout kontrole a přerůst v jadernou a třetí světovou válku,“ varoval Lavrov. Současně kritizoval evropské státy za údajné snahy rozšiřovat svůj vliv na Ukrajinu, do Moldavska či Arménie.

Moskva dlouhodobě prezentuje rozšiřování NATO jako jednu z hlavních bezpečnostních hrozeb. Lavrov v této souvislosti zmínil také vstup Finska a Švédska do aliance po ruské invazi na Ukrajinu. Podle něj se NATO posouvá stále blíže k ruským hranicím a Ukrajina je postupně připravována jako součást budoucích evropských obranných struktur. „Pokud jde o Ukrajinu, je stále více vnímána jako ‚úderná pěst‘ budoucí evropské vojenské síly, nezávislé na Spojených státech a nezávislé na NATO,“ prohlásil Lavrov.

Vyjádření přichází v citlivém okamžiku války. Rusko v posledních dnech čelilo dalším ukrajinským útokům na infrastrukturu v zázemí. Pozornost vzbudil zejména útok na významnou ropnou infrastrukturu v Moskevské oblasti, který podle ukrajinských zdrojů zasáhl jednu z klíčových rafinerií zásobujících ruskou metropoli. Podobné operace mají za cíl oslabit ruské logistické a energetické zázemí.

Ruské vedení v posledních letech opakovaně používá jadernou rétoriku jako součást své strategie odstrašení. Kreml již několikrát varoval před důsledky hlubšího zapojení západních zemí do konfliktu a před dodávkami pokročilých zbraňových systémů Ukrajině. Západní státy naopak tvrdí, že Rusko se prostřednictvím podobných prohlášení snaží odradit spojence Kyjeva od další vojenské podpory.

Od začátku války v únoru 2022 se obavy z možné jaderné eskalace objevují pravidelně, zejména ve chvílích, kdy se boje vyostří nebo když Ukrajina podniká údery na cíle hluboko na ruském území. Přesto většina západních bezpečnostních analytiků dosud považuje pravděpodobnost skutečného použití jaderných zbraní za nízkou, byť riziko neúmyslné eskalace nadále nelze zcela vyloučit.