Snížení odvodů malých podnikatelů: O kolik peněz se hraje a kdy se jim mají vrátit

Živnostníci by se měli po letech rapidního růstu odvodů dočkat jejich snížení. Stát by jim za letošní rok měl dokonce vrátit část už uhrazených záloh. Sněmovna přehlasovala senátní veto navrhované změny nejen hlasy vládnoucí koalice, ale paradoxně i opoziční ODS. Ta přitom stála v čele vlády, která nevídaně rychlý růst spustila. Schválení návrhu, který ze sněmovny zamíří ještě k prezidentu Petru Pavlovi, zároveň ale znamená, že by odvody nadále zůstaly na výrazně vyšší úrovni, než by letos byly bez jakéhokoliv zásahu konsolidačního balíčku bývalé vlády Petra Fialy (ODS).

Za prudkým růstem odvodů v posledních letech stojí právě konsolidační balíček bývalé vlády, který od roku 2024 postupně zvyšoval minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění OSVČ z původních 25 procent průměrné mzdy až na letošních 40 procent. Minimální vyměřovací základ se tak každý rok zvyšoval o pět procentních bodů.

Zatímco ještě v roce 2015 odváděli živnostníci na minimálních zálohách 1943 korun měsíčně na sociálním pojištění a 1797 korun na zdravotním pojištění, tedy celkem 3740 korun, o pět let později činily minimální odvody 4896 korun měsíčně. Výrazný skok ale přišel až v posledních letech. Jen mezi lety 2025 a 2026 vzrostlo minimální sociální pojištění o 961 korun na letošních 5720 korun měsíčně. Zdravotní pojištění se zvýšilo o 163 korun na 3306 korun měsíčně.

Celkové minimální odvody tak letos dosahují 9026 korun měsíčně, což představuje meziroční nárůst o 1124 korun. Ve srovnání s předchozími lety jde o výrazně rychlejší růst. Zatímco mezi lety 2015 a 2020 vzrostly minimální odvody zhruba o tisíc korun, mezi lety 2020 a 2026 jde už o více než čtyřtisícový nárůst.

Hlavním důvodem zdražení je právě sociální pojištění. To se u minimálních záloh zvýšilo z 1943 korun v roce 2015 na letošních 5720 korun. Samotné zdravotní pojištění rostlo výrazně pomaleji. Pokud se prosadí návrat k loňskému způsobu výpočtu, sociální odvody by místo 5720 korun činily zhruba 5004 korun měsíčně. Celkové minimální odvody by tak byly 8310 korun místo více než devíti tisíc korun.

Výrazné zdražení pocítili také podnikatelé v režimu paušální daně. V nejnižším pásmu letos měsíční platba činí 9984 korun, tedy o více než 1200 korun více než loni. Pokud by se ale růst odvodů zastavil na loňské úrovni výpočtu, paušální daň by místo toho činila zhruba 9056 korun měsíčně.

Předloha pak počítá s tím, že se živnostníkům peníze z vyšších záloh na pojistném či na úhradách paušální daně za letošní rok vrátí. Má k tomu dojít zpětně při vyúčtování v příštím roce, pokud si živnostníci o přeplatek odvody do konce roku nesníží.

S návrhem zvýšit výrazně odvody živnostníkům přišel v roce 2023 ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), který sháněl zdroje na umoření nákladů důchodového systému. Ministr i jeho poradci razili tezi, že i přes očekávané nižší důchody zaměstnanci stále v poměru „dotují“ živnostníkům jejich penze. Stát tím pak podle ministra měl pomoci i těm živnostníkům, kteří si neuvědomují, že je nižší důchody čekají.

Právě obava z nižších budoucích penzí zaznívala i v Senátu. Podle kritiků návrhu by snížení odvodů mohlo znamenat pokles budoucího důchodu živnostníků zhruba o 1500 korun měsíčně. Zároveň by důchodový systém mohl přijít až o 3,5 miliardy korun ročně.

Argumenty, které provázely změnu v konsolidačním balíčku, vyvolávaly už zpočátku kritiku některých podnikatelských organizací. Podnikatelé poukazovali na skutečnost, že daňové zvýhodnění jde ruku v ruce s riziky a chybějící ochranou, kterou stát poskytuje zaměstnancům, stejně tak upozorňovali, že živnostníci nepotřebují vysvětlovat kolik odvádí a co to znamená. Zpochybnění se dočkala i samotná myšlenka, že se OSVČ výrazně vyšší odvody vyplatí v důchodu. Například podle dřívější analýzy společnosti Freedom Financial Services vychází tento předpoklad ze zavádějících představ o podnikání.