Česko je v evropské vojenské spolupráci aktivní, 2 % HDP na obranu příští rok splníme, říká Zůna

Česká republika nestojí v rámci evropské vojenské integrace stranou, naopak vstoupila do společného evropského projektu European Sky Shield Initiative, který je velmi silně navázán na alianční systém integrované protivzdušné obrany a zapojuje se i v dalších iniciativách. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Uvedl také, že Česko v příštím roce bezpochyby splní závazek v rámci NATO vydávat dvě procenta HDP na obranu. Uvedl ale také, že diskuse o tom, jak funguje metodika NATO, je často zavádějící. Popsal, jak by podle něj měla vypadat armáda budoucnosti, jakou roli hrají drony či jak Česká republika v oblasti obrany spolupracuje se Slovenskem.

V těchto dnech se intenzivně řeší rozpočet na příští rok. Vy už jste avizoval, že ministerstvo obrany by mělo mít příští rok na výdaje 191 miliard, o více než 36 miliard více než letos a že ČR splní 2 procenta HDP na obranu. Jaké jsou vaše ekonomické priority?

My jsme se v programovém prohlášení zavázali, že splníme závazky vůči našim aliančním partnerům. V tom je skryto i to, že budeme první vládou, která splní dvě procenta HDP tvrdých výdajů na obranu, tedy výdajů resortu obrany. Rok 2026 jsme vždy brali jako přechodný, protože rozpočet na letošní rok připravený minulou vládou byl v takovém stavu, že nebylo možné jej aplikovat a museli jsme ho kompletně přepracovat, včetně rozpočtu na obranu. Tři měsíce jsme byli v rozpočtovém provizoriu, přesto se nám daří dosáhnout velmi dobrých výsledků v oblasti ekonomického řízení ministerstva obrany. Jde o jeden z našich cílů v rámci programového prohlášení, že provedeme audit a stabilizaci všech hlavních řídicích procesů na ministerstvu obrany, tedy včetně ekonomického řízení. Z hlediska čerpání, implementace výdajů na akvizice a tak dále, máme všechno vybalancováno, což nám umožňuje vysokou rekrutaci personálu. Personál musíte zaplatit, ale také vystrojit, vybavit a tak dále. Příští rok skutečně budeme mít o 36,2 miliardy korun na obranu více a je to výrazný posun. Měli jsme připraveny tři varianty rozpočtu, když nastaly reálné diskuse o rozpočtu, tak jsme věděli naprosto přesně, na čem jsme. Chtěli jsme dosáhnout stability v ekonomickém řízení a implementaci cílů, personálu a jejich zabezpečení.

Na co se těch 191 miliard vynaloží?

Těžištěm výdajů je Armáda České republiky a vojenské schopnosti. 145,5 miliardy jde ve prospěch Armády ČR. To je téměř celý letošní rozpočet ministerstva obrany, který dosahuje 154,8 miliard. Jde o rozpočet, který jde po podstatě věci, tedy výstavbě vojenských schopností a také o rozpočet mimořádně proinvestiční. V roce 2026 jsme měli na investice 56,2 miliardy. Na rok 2027 půjde o 81,9 miliardy, tedy výrazný posun. To, co bývá vidět ve sdělovacích prostředcích, ta kritika, se nezakládá na pravdě. Je to rozpočet pro investice a pro výstavbu vojenských schopností.

Můžete garantovat, že i na základě metodiky NATO v příštím roce dvě procenta HDP na obranu splníme?

Samozřejmě, že dvě procenta budou splněna. Velmi častá argumentace tou metodikou s tím ale až tak nesouvisí. Pokud máte peníze v rozpočtu, tak jsou v rozpočtu a automaticky se počítají do těch tvrdých výdajů na obranu. To ostatní je až na druhém místě a tam to plní asi všechny státy, protože investice do infrastruktury jsou v Evropě značné. Když se v rámci multilaterálního formátu posuzují investice a výdaje na obranu, tak veškerá diskuse je o vojenských schopnostech. Strategičtí plánovači a mezinárodní štáb v Bruselu se nebude zabývat okrajovými záležitostmi. Ti jdou skutečně po tom, co tvoří základ obranného plánování aliance.

Zmínil jste, že letošek je přechodným rokem…

Ano, ale jdeme směrem, abychom se co nejvíce přiblížili ke dvěma procentům.

Čili vyloučeno to ještě není?

Hrubý domácí produkt roste, tím pádem se mění i poměr nominálních výdajů, které máme pro letošní rok, to je těch zmíněných 154,8 miliardy. Uvidíme, jak to vyjde, ale i ten letošní rok je velmi proinvestiční. Zatím nám všechno běží dobře, ale nejde o závod o procenta. Žádný operační velitel nenasadí do pole procenta, ale reálnou vojenskou schopnost. Já jsem od počátku v domácím prostředí i mezinárodně upozorňoval, že to, co se počítá, jsou vojenské schopnosti. Přiklání se k tomu čím dál více zemí. Ta procenta jsou jedním z ukazatelů, který zjednodušeně umožňuje z pozice NATO pracovat s členskými státy. Není to řešení, je to jen pomocný ukazatel.

Platí tedy vyjádření představitelů vaší vlády, že nemá cenu honit se za procenty?

Když se podíváte na zprávu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, tak uvidíte, že Česká republika figuruje zhruba v horní třetině, co se týče tempa modernizace armády, rekrutace i velikosti per capita.

To jde tedy k dobru bývalé vládě, respektive vládám předchozím?

To takhle je už řadu let, protože my jsme zásadní modernizace armády a rozhodování o nich spouštěli někdy v letech 2015, 2016 či 2017. Tehdy jsme rozhodovali o přezbrojení a výstavbě těžké brigády, rozhodovalo se o nákupu bojových vrtulníků, o pořizování dalších zbraňových systémů, o zavádění jednotné podvozkové platformy a modernizaci celé logistiky Armády ČR. Tehdy padlo rozhodnutí vybudovat prapor podpory nasaditelných sil v Rakovníku. To je zásadní priorita Aliance. Šlo o dlouhodobý proces. Nelze to, třeba s ohledem na personál, vztáhnout k bývalé vládě. Oni za čtyři roky navýšili počet vojáků o 1541, protože to pro ně skutečně nebyla priorita.

Jak vypadá nábor v letošním roce?

Já jsem si byl vcelku jist, že pokud jde o doplňování ozbrojených sil personálem, věci se pohnou dopředu. Měl jsem to dlouhodobě spočítané z hlediska různých analýz a projekcí. Šli jsme tomu naproti, vytvořili jsme podmínky. Posílili jsme Vojenskou akademii ve Vyškově, provedli jsme organizační a další změny. V tuto chvíli máme v letošním roce 3327 rekrutovaných vojáků. Cíl pro rok 2026 procentuálně plníme na 148 %. Já dostávám každý měsíc statistiku ukazatelů. Armáda se ale nedoplňuje na základě něčích požadavků. My máme projekci a teorii z doby, kdy se řešila profesionalizace naší armády, tedy v letech 2001, 2002. To nejsou individualistické názory, ale mimořádně přesná vědecká teorie, která dokáže s velkou přesností vyprojektovat, jak se bude vyvíjet doplňování armády. Pro názornost mohu říci, že v roce 2008 jsme došli v lednu k závěru, že na Univerzitu obrany bude nastupovat 350 až 450 studentů ročně, medián tedy 400. V letošním roce to bude podle čísel, která jsem dostal, zhruba 410. To je tedy mimořádná přesnost. Nejde o to, co já chci, ale co mám na základě kvalitní teorie a prokazatelných výsledků dáno a jak s tím budu pracovat.

Jak by tedy měla vypadat česká armáda budoucnosti a vojenská vybavenost? Jaké jsou vaše priority?

V rámci programového prohlášení vlády je vložena priorita protivzdušné obrany. To není nová věc, řešili jsme to už v minulosti. První projekt protivzdušné obrany byl podepsán ještě za tehdejšího ministra (Lubomíra) Metnara. Šlo o pořízení čtyř baterií systému protivzdušné obrany SPYDER. Za minulé vlády se neudělala v této oblasti žádná zásadní akvizice. Když jsem odcházel ze své funkce na generálním štábu, tak jsem upozorňoval nové vedení ministerstva obrany, že skutečnou prioritou je protivzdušná obrana. To nám později potvrdil i konflikt na Ukrajině. Nyní je to jedna z kritických oblastí, kde i v rámci NATO je požadováno posílení všech členských států.

Můžete stručně popsat, jak je protivzdušná obrana České republiky nyní zajištěna?

Máme čtyři úrovně protivzdušné obrany. Nejvyšší úrovní je systém integrované protivzdušné obrany NATO, do něhož Česká republika přispívá gripeny a sítí páteřních radarů. O úroveň níže je protivzdušná obrana státu, za kterou odpovídáme my. Její součástí jsou zmíněné systémy SPYDER, které se nyní v armádě testují a budou dodány v letošním a příštím roce. Usilujeme o to, abychom tento systém doplnili ještě o jeden systém protivzdušné obrany státu, který do něj jako stavebnice zapadne. Tím bychom měli základní úkol protivzdušné obrany vybudovaný a mohli ho perspektivně dále rozvíjet. Třetí úrovní je protivzdušná obrana vojsk. Za tímto účelem se pořizuje 24 systémů RBS 70 NG na podvozku MARS, které doplní stávající systémy RBS, jež už v systému máme. Poslední úrovní je ochrana proti vzdušnému napadení hlavních zbraňových systémů, tedy tanků, BVP a podobně. Ty mají integrálně zabudovanou antidronovou obranu i obranu proti řízeným střelám. Týká se to jak Leopardů 2A8, tak CV90. Naši techniku budeme osazovat i dalšími systémy. Armáda ČR hraje velmi významnou úlohu také v budování systémů informačního zabezpečení a monitorování v rámci teritoria České republiky. Kritická infrastruktura už se těmito systémy osazuje. Pokud se všechno podaří, a nemluvíme o dlouhých horizontech, Česká republika se v oblasti protivzdušné obrany posune výrazně kupředu.

Jaký systém má doplnit vámi zmíněný systém SPYDER?

Systém SPYDER je od firmy Rafael Advanced Defense Systems. Aby byla zajištěna kompatibilita, díváme se po systémech této firmy. Ale uvidíme, jak se všechno vyvine.

Jakou roli budou hrát v budoucnosti české armády drony?

První studii o významu autonomních systémů, ať už drony, autonomní pozemní systémy či vodní a podvodní systémy, dostal náčelník generálního štábu už v roce 2002. Pro odborníky vývoj překvapivý není. Bylo to vidět i v zahraničních misích a operacích, kde se tyto prostředky používaly. Po skončení angažovanosti armád v expedičních misích se těžiště přesunulo na obranu teritoria a budování konvenčních vojenských schopností, tedy organických vojenských jednotek a bojových kapacit, to dostává novou dynamiku a prioritu. V České republice nejde jen o armádu, ale i o vojenskou policii, ale třeba i vědu, výzkum, vojenské školství a tak dále. Přijímáme opatření napříč celou strukturou ministerstva. Podepsal jsem rámcové smlouvy na pořízení asi tří tisíc dronů s tím, že to je první etapa, která slouží k vybavení na nejnižších taktických stupních a postupně se budeme posunovat do vyšších pater v dalších letech. Nelze si představovat, že se tady koupí do skladu tisíc dronů. To je technologie, kterou když pořídíte, tak už svým způsobem zastarává. Dynamika je obrovská, co se týče řídicích systémů či umělé inteligence a tak dále. My tedy uzavíráme rámcové smlouvy a z nich pak drony objednáváme podle aktuální potřeby.

Urychlil vývoj dronů konflikt na Ukrajině, nebo by byl tak překotný i sám od sebe?

Vývoj by byl velmi dynamický a překotný i bez konfliktu na Ukrajině. Odborníci zabývající se výstavbou vojenských schopností dlouhodobě ví, že za každých deset let vám ve vojenských technologiích udělá vývoj takový skok jako za předchozích sto let. Vývoj by překotný byl. Co ale konflikt na Ukrajině urychlil, je implementace, protože se tomu začíná dávat velká priorita. Jestliže schopnost úderu do hloubky je jedním z kritických požadavků pro jakoukoliv moderní armádu, tak jsou to právě autonomní systémy, které jsou velmi efektivní, a ekonomicky výhodné.

Jaký smysl má nyní pořizovat stíhačky F-35?

Jedním z úkolů České republiky v rámci NATO je přispívat do té zmíněné nejvyšší úrovně protivzdušné obrany. Do něj budeme přispívat právě letouny F-35. Rovněž bylo potřeba rozhodnout o modernizaci nadzvukových letounů. Šlo o otázky, jaký typ letounu bude zvolen, jaký typ letounu je na trhu, jeho dostupnost v čase, ekonomická dosažitelnost a z hlediska životního cyklu udržitelnost. Je to rozhodnutí minulé vlády, my pracujeme pouze s tím stavem, který jsme zdědili.

Je už jasné, kdy letouny dostaneme?

První letouny máme dostat v roce 2029 s tím, že nějaký čas na nich bude muset probíhat výcvik ve Spojených státech a následně přiletí do České republiky.

Není možné, že se termín prodlouží s ohledem na zprávy ze Spojených států, že jim kvůli válce v Íránu dochází část vojenského vybavení? Tedy že by Washington přehodnotil své priority a vlastní potřeby?

Takové indicie ze strany Spojených států nemáme.

Jakým způsobem zajišťujete či budete zajišťovat podporu tuzemského obranného průmyslu, aby co nejvíce zakázek a peněz mířilo k českým firmám?

Je to jedna z našich absolutních priorit. Jsme ve velmi úzkém kontaktu se zástupci našeho bezpečnostního a obranného průmyslu. Podporujeme je jak mezinárodně, tak i tady doma, protože z 90 procent produkce našeho obranného průmyslu jde na export. Jednáme v celé řadě zemí na podporu projednávaných zakázek a nabídek, které náš obranný průmysl učinil. Nedávno jsme tu měli delegaci z Černé hory, kde ministerstvo obrany odvedlo velký kus práce. Spolupracujeme opravdu s celou řadou zemí. Pokud jde o vybavení armády České republiky, tak my se v současnosti velmi výrazně orientujeme na to, aby materiál byl pořizován z našeho obranného průmyslu.

Se Slovenskem jednáme kontinuálně, uvažují o letadlech Skyfox

Vaše předchůdkyně Jana Černochová například hovořila o spolupráci se Slovenskem při nákupu Tatrovek či munice. Jak spolupráce s Bratislavou funguje nyní?

Naše vláda měla společné zasedání s vládou Slovenska, kde jsme podepsali memorandum o spolupráci. Kapitola „Obrana“ je tam poměrně obsáhlá. My naplňujeme toto memorandum. V minulosti se projednávaly možnosti nákupu munice, dále vozidel na podvozku Tatra se speciálními nástavbami pro logistiku a tak dále. Slovenský průmysl vyvíjí celou řadu velmi výhodných a přínosných řešení.

Už v této věci nějaké konkrétní jednání proběhlo?

Jednání probíhají kontinuálně. Slovenská strana má zájem o některé důležité produkty z České republiky, hovořil o tom i pan ministr obrany Kaliňák. Uvažují o pořízení letadel Skyfox, uvažují o pořízení radarové techniky a my s nimi vedeme jednání o pořízení vozidel na podvozku Tatra, především s těmi speciálními nástavbami.

S jakými dalšími zeměmi takto úzce spolupracujeme?

S celou řadou států. Je to koneckonců vidět i v tom, co od nás naši partneři pořizují. Logicky je to právě Slovensko, ale také Švédsko, protože od nich pořizujeme gripeny a CV90, jsou to Spojené státy, Izrael, protože od něj pořizujeme systémy SPYDER, Německo zas tank Leopard.

Proč nejsme součástí iniciativy evropské protibalistické obrany a jaderného deštníku? Proč stojíme u těchto iniciativ stranou?

Ale my nestojíme stranou. Těchto iniciativ je více než dvě desítky. Pro běžnou veřejnost i pro média je složité to rozlišit. Česká republika vstoupila do společného evropského projektu, kde má vedoucí roli Německo, tedy European Sky Shield Initiative, který je velmi silně navázán na alianční systém integrované protivzdušné obrany. Naopak Česká republika participuje v celé řadě iniciativ. Společným jmenovatelem jsou náklady. Pokud by to mělo být pořízeno, vyvinuto a zavedeno v daném čase v rámci Evropy a mělo by to být dostupné, tak by to skutečně mělo ideálně být evropské řešení, na kterém se budeme podílet. V některých aliancích, koalicích či iniciativách jsme přímo jako členové, nebo jako pozorovatelé, případně máme i konkrétní role. Velkou roli tam sehrává náš soukromý sektor, který na tom participuje. Také záleží, čím daný stát může přispět. Jsou iniciativy, kde z hlediska našeho zaměření může být naše zapojení okrajové. Naopak jsou tam iniciativy, kde jde zejména o senzory, radary a tak dále, v nichž může naše role být naprosto zásadní.

Čili to není tak, že by se Česko v souladu třeba s přáním Tomia Okamury, šéfa SPD, která vás nominovala do pozice ministra, stranilo evropské vojenské integrace?

Nehovoříme zde o evropském integračním procesu, ale o hledání optimálního řešení našich bezpečnostních potřeb v rámci evropské spolupráce.

Bude pokračovat muniční iniciativa po celou dobu trvání vaší vlády, pokud to bude Ukrajina potřebovat?

Česká republika pokračuje ve své roli administrace a managementu této iniciativy. Nedáváme do toho naše národní prostředky, zajišťujeme know-how, naše schopnosti a tak dále.

Vrátím se ještě k jednání o rozpočtu. Příslušní ministři se snaží zajistit navýšení prostředků na platy policistů či hasičů, učitelů či dalších státních zaměstnanců. Jak to bude v příštím roce a v dalších letech s platy vojáků?

Nejde jen o platy vojáků, ale pro nás stejně kritickým požadavkem jsou i civilní zaměstnanci. S uspokojením mohu říci, že valorizace je plně zakomponována v rozpočtu na příští rok. A to včetně toho, čemu se říká „Závazné ukazatele zaměstnanosti“. To znamená, že může pokračovat ve vysokém tempu doplňování personálu, protože to máme finančně kryto včetně nárůstu objemu platových prostředků. Zatímco v letošním roce jsme měli na osobní mandatorní výdaje 51,9 miliardy, v novém rozpočtu na rok 2027 to je 55,6 miliardy korun. Navyšujeme to tak, abychom měli zajištěny potřeby našich lidí a péči o ně, protože to je součástí našeho prohlášení. Ale současně i tak, abychom vykryli potřeby nárůstu personálu.

Jak se vám spolupracuje s novým náčelníkem generálního štábu, generálem Hlaváčem? Je ten vztah lepší než s generálem Řehkou?

My jsme profesionálové. Generála Řehku jsem znal už z dřívějška, byl to koneckonců můj student. S panem generálem Hlaváčem jsme spolu sloužili u jednoho praporu na Balkáně. Pamatuji ho ještě z dob, kdy byl nižším důstojníkem, naše kariéry se různě potkávaly v průběhu uplynulých desítek let. Zaznamenal jste v médiích nějaký šum? Ne, vůbec. Nic takového mezi námi neexistuje.

Jak vnímáte, že generál Řehka okamžitě po svém konci ve funkci náčelníka generálního štábu kandiduje do Senátu?

Je to jeho věc, není to pro nás žádné překvapení. On tyto indicie dával už dopředu. Dalo se to očekávat a je to jeho rozhodnutí, zákon mu to umožňuje.

Vláda avizovala provedení auditu veřejných zakázek na ministerstvu. Můžete říci, zda ukazuje na nějaká zásadní pochybení?

Audity se dělají širokospektrálně. Od akvizic, přes splátkové režimy a můžete skončit u vzdělávacího systému. Audit jako takový slouží k tomu, abyste mohli modernizovat a zkvalitňovat hlavní řídicí procesy v resortu ministerstva obrany. Pokud jde o nějaké obchodní případy, to se řeší jinak. Tam se posílá inspekce. Některé případy jsou skutečně v šetření, ale musíme tomu dát nějaký čas. Řada věcí nemá charakter nějakého porušení, ale jde o klasické obchodní případy, kdy třeba firma nesplní dodávku, protože je problém se subdodavatelem.

Nedávno se například řešily drony pro vojenskou policii.

To je typická ukázka, kdy zahraniční subdodavatel nebyl schopen dodržet smluvní závazek s českou firmou.

Dá se říci, kdy audit bude hotový?

Audity běží pořád. Celý auditní seznam se neustále aktualizuje. Jde o proces a stále zadáváme nová témata do auditů, do koncepčního rozpracování, analýz a podobně. Zrovna jsem dnes (v úterý) jeden takový zadával a ten se týká vědy, výzkumu a inovací na ministerstvu obrany.