„Totální propadák. Fraška kolem větrníků.“ Starostové kritizují, že s nimi stát neřešil akcelerační zóny

Kapitola 2. Hrozí devastace krajiny a života občanů, varuje starosta z Podkrkonoší

Na straně odpůrců stojí například starosta Dolní Kalné Tomáš Navrátil. Ten uvedl, že stát nijak nespolupracoval v rámci přípravy akcelerační zóny na Trutnovsku v okolí Dolní Kalné, Čisté u Horek, Borovnice a Horek u Staré Paky. „Ministerstvo s námi nijak nejednalo a neproběhla ani žádná diskuse se zástupci obcí. My jsme se to dozvěděli až 14. dubna skrze datovou schránku a od té doby to intenzivně řešíme, ale už je dost pozdě,“ uvedl pro Echo24.

Podle starosty Navrátila to podobně vnímají i místní občané a zastupitelé. „Nikdo z nás nechce mít pár set metrů za obytnou zástavbou osm 250 metrů vysokých stožárů s vrtulemi a na druhé straně dalších třináct větrníků. Budeme návrh ministerstva připomínkovat a budeme se dál bránit, jak to jen půjde. Tento návrh totiž není dostatečně promyšlený, hrozí devastace krajiny, znevážení života místních a znehodnocení pozemků,“ prohlásil starosta.

Podobný názor má i velká část Podkrkonoší. Občané používají zdravý selský rozum a za těchto podmínek akcelerační zóny odmítají. „Na druhé straně jsem ale ochotni se bavit o nějaké jiné, předem promyšlené formě zdrojů obnovitelných energií. Tomu ale musí předcházet diskuse a jednání na odborné, regionální a obecní úrovni. Ale to, co se odehrálo tady v Praze byl totální propadák,“ uvedl.

Těmto problémům se ale dalo zabránit. Podle starosty by tvůrci akceleračních zón postupovali jinak a opatrněji, kdyby se zajeli podívat na reálná místa. „V životě by s podobným návrhem nepřišli, kdyby se zajeli podívat třeba k nám na Horka u Staré Paky nebo do Dolní Kalné a viděli by, jak to může zdevastovat pohled na Krkonoše a naopak i pohled z Krkonoš do vnitrozemí,“ uvedl starosta Navrátil.

Problematické bylo i samotné jednání v Radiopaláci. „Já jsem se na tuto akci velmi těšil, ale zatím to vnímám velmi negativně, protože to, co tady ministerstvo předvedlo je prostě šílenost. Oni tady pouští videa s nahraným komentářem a prezentací a není tady nikdo z vlády? Očekávalo se, že tady bude nějaká vyšší účast důležitějších lidí než těch pár úředníků, který tady sedí. Za mě špatné. Tohle kdybych já předvedl u nás v sokolovně našim občanům, tak mě vypískají,“ uvedl Navrátil. Na setkání totiž nedorazila ani ministryně Zuzana Mrázová (ANO) či vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě), který se akceleračními zónami hojně zabýval.

Veřejné projednání návrhu Změny č. 2 Územního rozvojového plánu mělo za cíl seznámit občany s vymezením akceleračních oblastí pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Připomínky k návrhu lze uplatnit výhradně písemnou formou, například prostřednictvím datové schránky nebo poštou, a to do 1. června 2026. Pouze písemně podané připomínky budou součástí řádného vypořádání v rámci zákonného procesu, uvedlo ministerstvo.

Vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) René Neděla v úvodu zdůraznil, že jde zatím o návrh oblastí, kde bude možné případnou výstavbu obnovitelných zdrojů energie projednat ve zrychleném řízení, zároveň to ale podle něj neznamená, že by projekty mohly vzniknout bez standardních povolení. „Každý provozovatel bude muset i nadále projít stavebním řízením, jen některé jeho části budou zjednodušené,“ vysvětlil Neděla.

Vláda už v minulých týdnech avizovala, že vymezení zón neznamená, že větrníky či solární pole budou ve vymezených místech stát nebo že nebudou moct být vybudovány jinde.

Ze statistik evropské asociace WindEurope vyplývá, že Česko patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Na kontinentu loni přibylo 19,1 gigawattu (GW) větrných elektráren, Česko na tom mělo s třinácti megawatty (MW) podíl 0,07 procenta. Česko výrazně zaostává i v podílu větrné energie na celkové produkci elektřiny. Podle dat oborových svazů je v České republice přes dvě stě větrných elektráren s výkonem 372 MW, jejich podíl na výrobě elektřiny je kolem jednoho procenta.