Babiš: Balkán nesmíme nechat Rusku a Číně. EU po letech váhání vrací rozšíření na stůl
DEBATA O ROZŠÍŘENÍ EU
Po více než dekádu bylo rozšiřování Evropské unie spíše okrajovým tématem politiky starého kontinentu. Od vstupu Chorvatska v roce 2013 nepřibyl do Unie žádný nový člen, naopak vystoupilo Spojené království, a v Bruselu převládal názor, že sedmadvacítka musí nejprve vyřešit vlastní problémy, než začne přijímat další státy. Nyní se EU znovu vážně zabývá přijetím nových členů: na summitu v černohorském Tivatu se koncem minulého týdne mezi hlavní kandidáty zařadily Černá Hora a Albánie. Některé evropské státy stále častěji argumentují mj. geopolitikou a rostoucím vlivem Ruska či Číny na Balkáně. Český premiér Andrej Babiš vyzval k rychlejšímu postupu a varoval před dalšími nenaplněnými sliby vůči regionu.
Jedno z největších rozšíření z poslední doby nastalo v roce 2004, kdy byly kromě Česka a dalších zemí Skepsi „eurokratů“ k rozšiřování posilovaly v posledních dekádách zkušenosti s některými dříve přijatými zeměmi, především dlouhodobé spory o stav právního státu v Maďarsku a Polsku nebo přetrvávající problémy s korupcí v Bulharsku a Rumunsku. Pozornost evropských lídrů navíc odvedla série krizí. Nejprve eurozóna řešila důsledky finanční krize a záchranu zadluženého Řecka, následovala migrační krize a brexit. Rozšiřování tak postupně ustoupilo do pozadí a kandidátské země západního Balkánu stále častěji narážely na pocit, že navzdory reformám zůstává jejich členství v nedohlednu. Novou naději přinesla až změna bezpečnostní situace v Evropě: prvně ruská anexe Krymu v roce 2014 a následně plnohodnotná invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Události vedly k novému pohledu na rozšíření Unie: zatímco dříve dominovala otázka, zda jsou kandidátské země dostatečně připravené na vstup, dnes se v evropských institucích stále častěji diskutuje o tom, že si EU nemůže dovolit ponechat strategicky důležité regiony mimo svůj politický a ekonomický prostor. Právě geopolitický rozměr dnes patří mezi hlavní argumenty zastánců rozšíření. Evropská unie se obává rostoucího vlivu Ruska, Číny či dalších aktérů na západním Balkáně. Integrace regionu proto již není vnímána pouze jako technický proces plnění přístupových kritérií, ale také jako nástroj stabilizace evropského sousedství a posílení bezpečnosti kontinentu. Tento posun se projevil i na summitu EU a západního Balkánu v černohorském Tivatu. Přestože nepřinesl konkrétní rozhodnutí o přijetí nových členů, vyslal podle řady evropských médií jasný signál, že politika rozšiřování se po letech vrací mezi priority Unie.
Nejčastěji jsou v této souvislosti zmiňovány Černá Hora a Albánie, které jsou v současnosti považovány za nejpokročilejší kandidáty na budoucí vstup. Celý Tivat, v němž byl zástupce Echa přítomen na proběhlý summit, pokrývalo heslo 28-28: tedy osmadvacátý člen Unie v roce 2028. Většina evropských médií summit nehodnotila jako historický průlom, ale spíše jako politicky významný moment. Agentura Reuters upozornila na novou ochotu evropských států zabývat se rozšířením po letech stagnace, britský deník The Guardian psal o návratu rozšiřovací agendy do centra evropské politiky a agentura AP označila za hlavního vítěze summitu Černou Horu, jejíž členství kolem roku 2028 označila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová za dosažitelný cíl.
Schengen jako mezikrok?
Debata o rozšíření se přitom stále více propojuje s myšlenkou postupné integrace kandidátských zemí ještě před jejich plným vstupem do Evropské unie. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz v Tivatu představili návrh, podle něhož by státy plnící dílčí podmínky mohly získávat postupně přístup k vybraným výhodám evropské integrace, například k energetickému trhu, dopravním sítím, systému emisních povolenek nebo studentským programům. Součástí debat je také rozšíření bezplatného roamingu mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu. Na přípravě iniciativy podporující postupnou integraci se podílí i Česká republika. Premiér Andrej Babiš (ANO) během summitu opakovaně vyzýval k rychlejšímu přijetí obou zemí. „Je velká chyba, že tyto země se už dávno nestaly členskými státy Evropské unie,“ řekl premiér novinářům.
Babiš upozorňoval, že integrační proces zemí západního Balkánu trvá nepřiměřeně dlouho. Připomněl, že Černá Hora požádala o vstup do Evropské unie v roce 2008, Albánie a Srbsko v roce 2009 a Severní Makedonie již v roce 2004. Podle něj nastal čas, aby Evropská unie přestala regionu nabízet pouze další politické přísliby a začala přijímat konkrétní rozhodnutí. Premiér současně argumentoval právě i geopolitikou. Míní, že EU by neměla ponechávat region v dlouhodobé nejistotě, protože o vliv zde usilují další mocnosti. „Geograficky k nám patří. Je tady Čína, je tady Írán, je tady samozřejmě Rusko,“ sdělil novinářům.
Vedle samotného členství Babiš opakovaně otevíral také otázku schengenského prostoru. Podle něj se Evropská unie soustředí téměř výhradně na dlouhodobou debatu o vstupu do EU, ale opomíjí možnosti hlubší integrace regionu již nyní. „Paradoxně nikdy na těchto summitech se nebavíme o Schengenu. Nevím proč. Já o tom vždycky mluvím, že všechny tyhle státy měly být už dávno v Schengenu,“ uvedl po skončení akce. Podle šéfa české vlády by hlubší zapojení zemí západního Balkánu do schengenského prostoru nebylo pouze symbolem přibližování k Evropské unii. Mohlo by přispět také k efektivnější ochraně vnějších hranic, boji proti nelegální migraci a koordinaci při potírání organizovaného zločinu. Babiš tak fakticky podpořil stejnou logiku postupné integrace, kterou v Tivatu prosazovali také západní lídři.
Ani změna názvu nestačila
Premiér ČR rovněž varoval před opakováním zkušenosti Severní Makedonie. Ta kvůli evropské perspektivě změnila název státu i část ústavního uspořádání, přesto však její přístupový proces narazil na další překážky. „Já si pamatuju, jak Zoran Zaev (někdejší premiér země – pozn.red.) ráno vstával, snil o Unii a večer taky, a potom Angela (Merkelová, bývalá kancléřka SRN – pozn.red.) a Macron vlastně nesplnili to, co slíbili,“ kritizoval ostře Babiš. Podle premiéra by se Evropská unie měla vyvarovat situace, kdy kandidátské země plní požadované podmínky, ale následně narážejí na nové politické blokace ze strany členských států. Podle Babiše je stěžejním úkolem hlavních evropských lídrů odstraňovat překážky, nikoli je pouze konstatovat. Babiš také varoval, že po skončení podobných setkání často ideje a politické závazky, které na nich zaznívají, vyšumí do ztracena. „Jakmile summit skončí, všichni zapomenou, co jsme slíbili a o čem jsme diskutovali,“ prohlásil.
„Česká republika vystupuje ve prospěch těchto zemí od roku 2016,“ prohlásil Babiš a doplnil, že během jeho prvního premiérského období se na Pražském hradě konal summit se západním Balkánem, a to sice na bázi Visegrádské skupiny (V4), tedy kromě Česka ještě Slovenska, Maďarska a Polska. V oficiálním komuniké tehdejší akce zaznělo, že země západního Balkánu mají mít „místo u stolu v Evropské unii“, ne být pouze sousedstvím EU. Babiš se během summitu dotkl také situace v Srbsku, které je dlouhodobě vnímáno jako nejproblematičtější kandidát na členství kvůli vztahům s Ruskem. Byť vstup Srbska dle Babiše nyní „není na stole“, český premiér naznačil, že Bělehrad v posledních letech vysílá směrem k Evropské unii příznivé signály. „Aleksandar Vučić (prezident Srbska – pozn.red.) jednoznačně deklaroval, že se odpoutal od Ruska,“ řekl novinářům Babiš a jako příklad uvedl mimo jiné rozhodnutí země pořídit francouzské víceúčelové stíhací letouny Rafale. „Na neformální večeři před summitem seděl Vučić vedle Macrona a já jsem řekl: Tak Emanueli, tak on ti koupil ty Rafaly, nekoupil ty F-35, jako to koupili naši. No, tak už není proruský, nebere tu ropu, takže asi udělal všechno pro to, aby byl dobrý kandidát,“ poodhalil Babiš střípek debaty, která se konala bez přítomnosti kamer.
Během proběhlého pobytu v Tivatu absolvoval český premiér také bilaterální jednání s černohorským premiérem Milojkem Spajičem. Hovořili spolu o ekonomické spolupráci, integračním procesu Černé Hory i možnostech zapojení českého obranného průmyslu. Babiš uvedl, že české firmy v regionu již působí a západní Balkán představuje pro Českou republiku významného obchodního partnera i oblíbenou turistickou destinaci. „Jsem poprvé v životě v Černé Hoře, je to krásná krajina, strašně milí lidé, skvělé jídlo. Takže myslím si, že si to skutečně zaslouží, že ty podmínky splní. Oni se na to těší,“ komentoval zážitky z návštěvy Babiš. „Měl jsem bilaterální jednání s premiérem Černé Hory. Mladý člověk, pracoval v Goldman Sachs, pracoval v Asii, má mladý tým, jsou velice kompetentní,“ doplnil na konto Milojka Spajiće z centristické strany Europe Now!, který je předsedou černohorského kabinetu od října 2023.
