Chlast – slast? Znamená méně alkoholu více života? Debata adiktologů a milovníka pití

Únor bílý, pole sílí… a také se už tradičně vyzývá k měsíční pauze od alkoholu. Již zavedená kampaň Suchej únor pracuje se čtyřmi hlavními hodnotami, které bychom podle jejích autorů měli abstinencí získat: čas, lásku, spánek a peníze. Tvrdí, že méně alkoholu znamená více života. Je to ale skutečně tak jednoduché? Pohled adiktologů v debatě zastupují Miroslav Barták a Benjamin Petruželka, roli milovníka alkoholu pak Adam Huml, marketingový specialista a influencer, který se na Instagramu pod pseudonymem Medojedpije věnuje popularizaci a kultuře pití.

Má tahle akce vůbec nějaký přínos pro lidi, kteří mají k alkoholu rizikový nebo problémový vztah? Není to spíš performativní akce pro ty, kteří s pitím zásadní problém nemají – měsíční pauzu relativně snadno vydrží, a pak se těší na prvního března, kdy si to vynahradí?

Barták: Podobné akce, jako je Suchej únor, mají smysl především v tom, že lidem nabízejí příležitost zamyslet se nad svým pitím. Je pravda, že veřejné osvětové kampaně zaměřené na alkohol obvykle nevedou k výraznému poklesu celkové spotřeby v populaci. Mohou ale změnit pohled konkrétního člověka a přimět ho k určité sebereflexi. Z terapeutického hlediska samo rozhodnutí nepít jen v únoru je obvykle málo. Skutečná změna musí být hlubší – nestačí si říct, že to měsíc vydržím. Vůle je důležitá, ale sama o sobě nestačí.

Petruželka: Když se podíváme na výsledky aktuálních výzkumů, které pro nás shrnuli kolegové z Británie, potvrzuje se to, o čem mluví kolega. Největší efekt má tato výzva u lidí, kteří pijí mírně rizikově. U těch, kteří konzumují alkohol opravdu nadměrně, se naopak neukazuje, že by jim samotná účast v kampani nějak zásadně pomáhala. Akce, jako je Suchej únor, se k lidem s vážnějším problémem možná dostane, ale sama o sobě jim zásadně nepomůže. Ti obvykle potřebují víc než jen měsíc abstinence. Pokud jde o účast, celosvětově platí, že na podobné výzvy častěji reagují lidé s vyšším příjmem a vyšším vzděláním. Zapojují se také víc ženy a obecně mladší ročníky. Škoda je, že se v Česku iniciativa méně dostává ke starším lidem. Právě ti přitom pijí nejrizikověji a nejčastěji umírají na následky alkoholu.

Barták: Jen bych doplnil, že nejde nutně o „staré“ lidi v obecném slova smyslu. Pro některé mladší generace mohou působit jako beznadějně staří, ale objektivně jde spíš o střední a vyšší střední věk. K těmto lidem se to tedy zřejmě příliš nedostane, na tom se asi shodneme. Zároveň se ale do výzvy zapojuje poměrně hodně lidí. Nevím, jaká jsou aktuálně nejnovější čísla účasti.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Echo Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.