Svoboda projevu: Šichtařová kvůli DSA složila mandát, teď se rodí politická shoda. Okamura mluví o eliminaci rizik

Téma ochrany dětí na internetu a digitálních závislostí se stává jednou z priorit vlády Andreje Babiše (ANO) – minulý týden na debatě s odborníky dokonce slíbil, že bude tlačit na přijetí návrhu zákona o digitální ekonomice, českého adaptačního předpisu k propíranému evropskému nařízení DSA o digitálních službách. Materiál byl shodou okolností minulý týden projednán na vícero výborech, přičemž se evidentně rýsuje kompromis, který má utišit největší kritiky, kteří argumentovali zejména svobodou slova. Ještě na jaře, kdy došlo k prvnímu čtení v dolní parlamentní komoře, totiž patřil návrh mezi nejkontroverznější legislativní předlohu, která rozdělila koalici. A dokonce kvůli němu rezignovala na post zákonodárce známá tvář z klubu SPD, Markéta Šichtařová.

Rozsáhlá debata o DSA se vedla již v minulém volebním období, adaptační zákon ovšem za úřadování expremiéra Petra Fialy (ODS) přijat nebyl. A to přesto, že DSA i tak platí v EU od února 2024. Dle kuloárních informací Evropská komise silně tlačí na přijetí v členských státech, ostatně již v loňském květnu Brusel kvůli tomu zažaloval ČR a další země u Soudního dvoru EU v Lucembursku. Ve snaze vyhnout se případným pokutám proběhlo letos na jaře v Poslanecké sněmovně první čtení navržené legislativy. Kritici DSA přitom v březnu opětovně varovali před rizikem cenzury a zásahů do svobody projevu. Ekonomka a tehdejší poslankyně Markéta Šichtařová (za SPD, Svobodní) dokonce označila návrh za natolik problematický, že po jeho nezamítnutí, tedy posunutí do druhého čtení, složila mandát poslankyně.

„Žádné pozměňovací návrhy nemůžou zákon o digitální ekonomice pozměnit tak, aby přestal být pro svobodu slova nebezpečný,“ uvedla tehdy. Ekonomka tvrdila, že nechce být součástí procesu, který podle ní otevírá cestu k cenzuře pod záminkou boje proti dezinformacím. Kritici tehdy upozorňovali zejména na institut takzvaných důvěryhodných oznamovatelů a obávali se, že regulace umožní mazání názorově nepohodlného obsahu. Od té doby se však debata výrazně proměnila. Ústavně-právní výbor (ÚPV) minulý týden doporučil zákon schválit hlasy všech přítomných poslanců napříč politickým spektrem a většina diskuse se již netočila kolem samotné existence DSA, ale kolem konkrétních pravomocí úřadů, výše sankcí nebo postavení důvěryhodných oznamovatelů.

„Ochrana dětí na internetu a jejich duševní zdraví je téma pro tuto vládu i bez toho, aby nám to nařizoval Brusel v jedné části DSA,“ řekl Echo24 předseda SPD Tomio Okamura. Současně ale připustil, že prostor pro zásadní změny je omezený. „Jde o přímo vymahatelné evropské nařízení, proto nemůžeme zákonem zabránit platnosti DSA a zcela zrušit všechny cenzurní aspekty unijního předpisu,“ uvedl šéf dolní parlamentní komory. „Koaliční poslanci dnes po měsících intenzivního jednání řeší poslední detaily pozměňovacích návrhů tak, abychom maximálně eliminovali rizika a koaliční shoda byla možná,“ dodal Okamura. Rozdíl mezi směrnicí EU a nařízením, kterým je DSA, je mj. ten, že u nařízení platí legislativa i v případě, že není do národní legislativy transponována – v případě DSA by tedy šlo o zřejmě ještě přísnější koncept, než který vznikne z české dílny.

Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, člen ÚPV, pro Echo24 uvedl, že část kritiků DSA změnila po loňských sněmovních volbách svůj přístup. „V minulém období se kolem DSA vedly velmi ostré debaty o svobodě slova. Dnes někteří tehdejší kritici mluví o nezbytné evropské úpravě,“ kritizoval Benda. „Je to nařízení, které už dnes platí, a my tady jen upravujeme některé jeho prvky. To jsme ale věděli i před rokem. Jen tehdy někteří odmítali připustit, že jsme v takové situaci,“ doplnil pro Echo24 poslanecký matador.

Jasno do konce měsíce

Návrh o digitální ekonomice už dříve získal podporu bezpečnostního výboru a výboru pro veřejnou správu, garanční hospodářský výbor věc projednal ve čtvrtek, ústavně-právní o den dříve. „Snažíme se o to, aby byla v koalici rozumná shoda,“ řekl Echu místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Poslanec připomněl, že hospodářský výbor už schválil úpravu zpřesňující pravidla pro tzv. důvěryhodné oznamovatele, kteří patří k nejspornějším částem celé normy. Podle Kolovratníka zasedá koaliční pracovní skupina, která připravuje další pozměňovací návrhy do druhého čtení. „Na jejich podobě bude shoda do 30. června,“ uvedl pro Echo zákonodárce.

Vrchní ředitel sekce ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Pavel Vinkler na jednání ÚPV uvedl, že jde o minimalistickou implementaci evropských pravidel, která nejde nad rámec požadavků Bruselu. DSA podle něj samo neurčuje, co je nezákonný obsah. To zůstává otázkou národních právních řádů členských států. Evropské nařízení podle něj vytváří především procesní rámec pro transparentní a přezkoumatelné nakládání s nezákonným obsahem. Českým koordinátorem digitálních služeb má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ), v oblasti osobních údajů pak Úřad pro ochranu osobních údajů. U největších on-line platforem a vyhledávačů zůstává hlavní dohled na Evropské komisi.

Pozornost se na sněmovním právním výboru ve středu soustředila také právě na institut důvěryhodných oznamovatelů, který patří mezi nejkontroverznější části české adaptace evropského DSA. Důvěryhodní oznamovatelé (v angličtině „trusted flaggers“) jsou subjekty s certifikací státu, jejichž hlášení možného nezákonného obsahu musí internetové platformy vyřizovat přednostně, přičemž kritici se obávají, že by tento mechanismus mohl být zneužíván k potlačování legitimních názorů a nepřímo vést k cenzuře. Ředitel Vinkler na jednání uvedl, že Český telekomunikační úřad teprve připraví metodiku, která přesně vymezí podmínky certifikace a fungování těchto subjektů. Současně podle něj na evropské úrovni probíhá konzultace zaměřená právě na pravidla pro oznamovatele.

Některé spory přetrvávají

Zpravodaj návrhu Radek Vondráček (ANO) připomněl, že právě kvůli možným dopadům na svobodu projevu navrhl projednání zákona také na ústavně-právním výboru. Podle něj původní návrh nepracoval dostatečně přesně pouze s pojmem nezákonného obsahu a obsahoval formulace, které mohly vyvolávat obavy z odstraňování příspěvků kvůli názorovým sporům. „Tohle nás trápilo nejvíc,“ uvedl Vondráček. Současně ale ocenil práci na pozměňovacích návrzích a spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle něj nyní návrh směřuje k tomu, aby se důsledně pracovalo pouze s nezákonným obsahem, nikoliv s neurčitými kategoriemi nežádoucích či nevhodných názorů. Někdejší šéf sněmovny Vondráček ale zároveň upozornil na problém přeshraničního výkladu nezákonného obsahu. Má za to, že české právo může určovat, co je nezákonné v Česku, ale velké platformy fungují napříč Evropou. Český uživatel by se tak podle Vondráčkova výkladu mohl dostat do situace, kdy bude jeho příspěvek posuzován podle přísnějších pravidel jiné země. „Facebook nezná hranice,“ poznamenal místopředseda hnutí ANO.

Jako příklad uvedl Vondráček, nynější šéf sněmovního zahraničního výboru, Německo, kde jsou podle něj některé výroky vůči politikům postihovány výrazně přísněji než v České republice. Současně však poslanec zdůraznil, že zákon o digitální ekonomice přinese uživatelům i nové možnosti obrany. Pokud platforma někomu zablokuje účet nebo smaže obsah, bude se podle něj možné obrátit na Český telekomunikační úřad a následně případně i na soud. Podle jeho informací navíc ministerstvo spravedlnosti připravuje úpravy, které by soudní přezkum dále posílily.

Poměrně smířlivě vystoupil na jednání také Libor Vondráček (za SPD, předseda Svobodní). Připomněl, že DSA je přímo použitelné evropské nařízení, které Česká republika nemůže změnit. Podle něj je proto cílem připravit český zákon tak, aby byl co nejšetrnější vůči svobodě projevu a zároveň nebyl v rozporu s evropským právem. Výraznou podporu zákonu vyjádřila bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Připomněla, že v minulém volebním období se kolem DSA vedla silně ideologická debata, zatímco nyní se diskuse posouvá do věcnější roviny. Zákon podle ní může být jedním z nástrojů ochrany dětí na internetu a prostředkem k nastavení pravidel pro fungování platforem a jejich algoritmů. Podobně se vyjádřila také profesorka Helena Válková (ANO), která návrh označila za ochranný nástroj. Současně však upozornila, že problém nemusí představovat samotné evropské nařízení, ale některé prvky české implementace. „Ta naše kreativita česká je někdy nebezpečná,“ uvedla.

Vstup do obydlí prověřovaných?

Nejkonkrétnější výhrady k návrhu vznesl poslanec a místopředseda ODS Karel Haas. Kritizoval například pravidla certifikace subjektů, které mají získat zvláštní postavení v systému, včetně důvěryhodných oznamovatelů, a to sice jen skrze čestné prohlášení. Podle něj jsou některé podmínky nastaveny příliš volně a mohly by umožnit získání významných pravomocí na základě nedostatečně přísného prověřování včetně. „Ta oprávnění, která by certifikované subjekty měly mít, jsou opravdu poměrně zásadní, tak dostat se do pozice certifikovaného subjektu pouze přes čestné prohlášení mně přijde relativně nebezpečné,“ kritizoval místopředseda ODS předlohu.

Haas také kritizoval možnost vstupovat se souhlasem soudu i do obydlí, která neslouží k podnikání, včetně bytů zaměstnanců kontrolovaných subjektů. Za problematické označil také využívání krycích dokladů nebo oprávnění upravovat primární data v informačních systémech veřejné správy. Sporným bodem zůstávají i sankce. Návrh počítá s pokutami až do výše šesti procent celosvětového obratu. Haas upozornil, že české právo by mělo více rozlišovat závažnost jednotlivých přestupků a nepracovat s takto vysokými stropy plošně.

Vrchní ředitel Vinkler na kritiku reagoval tím, že šest procent představuje pouze maximální hranici. Konkrétní pokuta se podle něj bude vždy odvíjet od závažnosti jednání, jeho opakování a dalších okolností. Sankce podle něj musí být přiměřená a zároveň dostatečně účinná i vůči největším globálním platformám. Poslanec Václav Pláteník (KDU-ČSL) pak na výboru připomněl, že DSA nemá řešit pouze svobodu projevu, ale také přeshraniční internetové podvody či falešné inzeráty. Zároveň se zajímal o případnou budoucí revizi evropských pravidel. Podle Vinklera žádná oficiální revize DSA nyní neprobíhá, intenzivně se však diskutují témata ochrany dětí na internetu a právě možných omezení sociálních sítí pro nezletilé.