Důchodový věk se má zastavit na 65 letech, zásadní problém však Češi pociťují mnohem dřív

Penzijní věk se má opět zastropovat na 65 letech, i tak ho však bude předbíhat statistika, která do debat o důchodovém věku dlouhodobě vstupuje. Jde o statistiku života ve zdraví. Tedy zjednodušeně řečeno subjektivního pocitu, do jakého věku lidé v průměru žijí bez větších zdravotních obtíží. I vzhledem k očekávanému výraznému stárnutí populace jde přitom o důležitý údaj a odborníci dlouhodobě bijí na poplach v otázkách prevence i životního stylu. Česko má podle nich značné rezervy v řešení problémů s nemocemi, jimž jde předcházet, ať už jde o choroby srdce a cév, diabetes, obezitu či některé druhy rakoviny.

Délka života se v Česku dlouhodobě prodlužuje. Jenže zdravotní stav Čechů tempo nestíhá. Doba, kterou v průměru prožijí bez pocitu větších zdravotních komplikací, naopak už řadu let stagnuje a zůstává pod evropským průměrem. Prakticky od roku 2007 se pohybuje kolem hranice 62 let, jak ukazují data Eurostatu.

Z nejnovějších dat za rok 2023 vyplývá, že Česká republika s průměrem 62 let života ve zdraví (61,5 roku u mužů, 62,6 roku u žen) nadále zaostává za průměrem EU27, který činí 63,1 roku (62,8 u mužů, 63,3 u žen). Výrazně větší rozdíl je pak vidět mezi Českem a „premianty“. Pětici s nejdelším pocitem života ve zdraví v roce 2023 tvoří Malta (71,4 roku), Itálie (69,1), Bulharsko (68,6), Řecko (66,6) a Slovinsko (66,6).

Do debaty kolem délky pracovního života pak vstupují i dva další možná poněkud paradoxní faktory. Z jedné strany jde o studie, které naznačují, že delší setrvání v práci, tedy v aktivitě a pracovním kolektivu, mohou vést naopak k prodlužování života ve zdraví či lepšímu vnímání svého zdravotního stavu, z druhé strany pak ovšem nynější realita, kdy už i lidé po padesátce mívají dlouhodobý problém sehnat kvůli věku práci. Ani v jedné otázce nelze mluvit o jasné shodě, zatímco některé studie ukazují i zcela opačné výsledky, na trhu práce zase odborníci mluví o tom, že v budoucnu se firmy budou muset stárnutí populace chtě nechtě přizpůsobit i větší vstřícností ke starším zaměstnancům.

Vzhledem k tomu, že jsou už nyní v zemi přes dva miliony seniorů a očekává se odchod do důchodu u silných demografických ročníků, nejde jen o otázku pohodlného života, ale také výrazné zátěže pro zdravotní systém. Odborníci i politici tak dlouhodobě skloňují potřebu zaměřit se více na prevenci a nynější statistiky vylepšit.

Časté skloňování zdravého životního stylu i prevence se pak zřejmě začíná projevovat i v populaci, podle posledního pravidelného průzkumu nadnárodní farmaceutické společnosti STADA z roku 2025 se o zdravější životní styl zajímá většina Čechů, 74 % se jich alespoň jednou týdně věnuje pohybu či zdraví prospěšné aktivitě.

I v rámci návštěv preventivních prohlídek se podle průzkumu čísla navyšují. „Zájem o prevenci v posledních letech zřetelně roste. Tři čtvrtiny Čechů dnes chodí alespoň na některé preventivní prohlídky (posun z 61 % v roce 2023) a 16 % uvádí, že využívají všechny dostupné screeningy, což je nárůst o 6 procentních bodů oproti roku 2023. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že ženy jsou v tomto směru zodpovědnější než muži – 74 % žen absolvuje alespoň některé prohlídky, zatímco u mužů je to 58 %. V Čechách ovšem takový rozdíl mezi pohlavími nevidíme – prevenci nezanedbává 77 % žen a 73 % mužů,“ uvádí průzkum STADA.