Peníze potřebujeme jinde, spojenci naše dilema chápou, říká Babiš k obranným výdajům

Spojenci ČR rozumí potřebě směřovat nyní finance převážně jinam, než do obrany, sdělil po pondělním zasedání kabinetu jeho šéf Andrej Babiš (ANO). Ten v uplynulých dnech jednal o výdajích na obranu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a předtím také s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem. Babiš v minulém týdnu uvedl, že ČR určitě nenastupuje cestu k výdajům na obranu ve výši 3,5 procenta HDP, jak Spojeným státům slíbila předchozí vláda. To se v USA snažil ozřejmit i předseda Motoristů sobě, který je po vystoupení v Mnichově dle Babiše nyní ve Státech celebritou. Trumpovi Babiš připomíná nesplněný závazek.

K návrhu rozpočtu a snížení výdajů na obranu Babiš v pondělí po jednání vlády, které se odehrálo v napjaté atmosféře kvůli konfliktu s Íránem na Blízkém východu, řekl, že si v pátek dopisoval s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem. „Naši partneři tomu rozumí, co jsme sdělili. Vojáci a jejich počet, podmínky a vybavení je na prvním místě. Vrátíme se také k závazkům vůči NATO jako mechanizovaná brigáda, protidronové záležitosti a protivzdušná obrana,“ dodal a podotkl, že v současnosti je podle návrhu státního rozpočtu na obranu vyčleněno 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

„Nejsme jako předchozí Fialova vláda a nebudeme čtyři roky mluvit o válce na Ukrajině, ale o České republice. Až budeme mít hotový audit na ministerstvu obrany, získáme veškeré informace a začneme znovu masivně investovat do věcí, které mají smysl,“ řekl dle ČTK Babiš. „Nejedná se pouze o číslo, ale je důležité, kam ty peníze budou nebo byly použity,“ zopakoval premiér. Na ministerstvu obrany se v současnosti uskutečňuje kvůli zakázkám za předchozího kabinetu audit, připomněl Babiš. Do budoucna bude dle něj vláda chtít změnit zákon, aby zakázky na resortu vyšetřovala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) namísto Vojenské policie.

K otázce navyšování procent na zbrojení se v pondělí vyjádřil i vicepremiér vlády Petr Macinka (Motoristé sobě). „Samozřejmě, že je namístě přehodnotit přístup. Od toho přístupu, který tu držela minulá vláda. nějaké předplatby a nákupy materiálu, které dostaneme za 10 let, tak v případě takového útoku (otázka novináře se týkala případného útoku Běloruska na Evropu – pozn.red.), o kterém vy mluvíte, nám opravdu nepomohou. Nejsem ministr obrany, takže nemohu dát detailní odpověď. A nechci spekulovat, zda ta země má kapacitu na nás zaútočit,“ sdělil ministr zahraničí na tiskové konferenci.

Kolik stojí přízeň Trumpa?

Premiér Babiš v minulých dnech jednal s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu. Podle serveru Deník N diplomat Babišovi navrhl, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Babiš to prý odmítá a snaží se získat roční odklad. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem, ten ale nebyl dle odborníků i Národní rozpočtové rady založen na reálných základech.

„Nebudeme se vyjadřovat k obsahu soukromých rozhovorů, nicméně se těšíme na pokračování našich rozhovorů s českými představiteli, kteří budou zdokonalovat své plány modernizace obrany, aby splnili své závazky k bezpečnosti Česka a Evropy," reagovala ambasáda na otázku, zda velvyslanec navrhl Babišovi poslat peníze do aliančního fondu. Premiér i úřad vlády nechtěli záležitost, která se odehrála za zavřenými dveřmi, komentovat.

V nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima 1. vicepremiér vlády a 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček slíbil, že výdaje budou do budoucna růst. „Musíme si ale nejprve říci, co je nutné nakoupit v následujících letech,“ sdělil s tím, že je potřeba více investovat například do protidronové obrany. Současná vláda dlouhodobě kritizovala, že předchozí vláda Petra Fialy (ODS) dosáhla slíbených 2 procent HDP jen tím, že posílala předem zálohy na stíhačky F-35. Podle vicepremiéra se též vláda bude snažit započítat do závazku USA co nejvíce infrastrukturních projektů. Vztahy s americkým velvyslancem označil Havlíček za skvělé.

Bezpečnostní brífink ze strany amerických spojenců získal Babiš také okamžitě po svém jmenování do funkce premiéra v prosinci. Tehdejší slova velvyslance USA měla vést k tomu, že kontrakt na americké letouny F-35 a s nimi spojené technologické systémy bude pokračovat, i když před volbami ANO mluvilo o ukončení. Následně svá slova představitelé mírnili a hovořili zejména o předprodeji kontraktu některému z dalších států. Nakonec Babiš při návštěvě liberecké nemocnice před zhruba 2 týdny prohlásil, že „případným zrušením nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu by vznikla škoda asi 30 miliard korun“, kontrakt dle něj musí pokračovat a je ve stavu, kdy „už ho není možné zrušit“. Stíhačky ostatně jmenovitě zmínil ve své gratulaci Babišovi i americký prezident. „Andrej ví, jak se uzavírají dohody, a očekávám od něj fantastické věci, včetně F-35,“ napsal Trump v prosinci, když byl šéf ANO uveden do funkce.

Zachována též byla muniční iniciativa, kterou ANO před loňským říjnem dlouhodobě kritizovalo, koaliční hnutí SPD ji pak chtělo jednoznačně ukončit. Iniciativa, díky které Ukrajina loni dostala 1,96 milionu kusů velkorážové munice, nakonec byla zachována, nicméně s tím, že Česko bude hrát pouze koordinační roli, na zbraně přispívat nechce. Ty má dle Babiše zajišťovat kolektivně EU. Europoslanci v první polovině února na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč), která má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Česká republika se ale spolu se Slovenskem a Maďarskem nepodílí na zárukách za půjčku.

Bezpečnost země se podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) neměří pouze poměrem výdajů na obranu na HDP. Snížení výdajů v rozpočtu, které navrhla vláda premiéra, podle něj neohrozí žádné modernizační projekty armády. Ministr Zůna to řekl nedávno na velitelském shromáždění, kterého se v roli zúčastnil letos poprvé. Rozhodujícím obdobím pro financování obrany podle něj budou roky 2027 až 2031, tedy období hlavního úsilí naplňování požadovaných vojenských schopností.

Kolik procent na zbrojení?

Současný kabinet se ke zvyšování výdajů na obranu, ke kterému se loni v červnu zavázaly státy NATO, staví rezervovaně. Babiš ve čtvrtek v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice, tedy například infrastrukturu. Někdy se stává, že státy se snaží do obranných výdajů napasovat i ty, které do alianční definice nespadají, a proto je NATO neuznává.

Amerického prezidenta nepotěší, že Česká republika nehodlá plnit spojenecké závazky. Pro dlouhý život je třeba starat se o bezpečnost, uvedl expremiér Fiala k výrokům předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ohledně plánovaných výdajů na obranu. „Vážně myslí, že my nebudeme plnit dohody, ke kterým jsme se zavázali, a ostatní se budou o nás starat?“ napsal Fiala na X. „Myslím, že pro to budou mít pochopení. Potřebujeme peníze pro naše spoluobčany,“ sdělil v posledních dnech Babiš médiím. Například pro ČT uvedl, že Trump určitě vnímá, že ČR jako jedna z mála zemí v Evropě za ním stála. Podle Babišova vyjádření v podcastu Chuť moci Thomase Kulidakise musí Trump dle premiéra zejména ukončit válku na Ukrajině, jak slíbil. Právě ta je již čtyři roky tím největším ohrožením bezpečnostní situace v Evropě.

Česko se snaží v USA získat určitou výjimku, aby letos nemuselo závazek vůči spojencům splnit. Vyjednat ji ve Washingtonu se v posledních dnech snažil mimo jiné ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě), který zde jednal s několika významnými představiteli americké administrativy a setkal se zde i s Trumpem, který ho předtím pochválil za Macinkovy reakce na slova Hillary Clintonové na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Čeští bezpečnostní experti ale většinově míní, že se obměkčit nejdůležitějšího aliančního spojence, co se výdajů na zbrojení týče, nepodaří. „Je to geniální, Macinka je v USA celebritou,“ řekl Babiš v podcastu Chuť moci Thomase Kulidakise.

Ministerstvo obrany by mělo letos hospodařit se 154,79 miliardy korun, dvou procent HDP tedy samotný rozpočet úřadu nedosahuje. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. V přepočtu na procenta by tak na obranu měla ČR vynakládat zhruba 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna. Babiš opakovaně poukazuje na to, že letošní rozpočet ještě není schválený.