EU navrhuje zastropování cen či dotace na povolenky

V souvislosti s pokračujícím konfliktem s Íránem a pokračující blokádou Hormuzského průlivu připravuje Evropská komise balíček pomoci státům a domácnostem s narůstajícími cenami energií. Komise například navrhuje zastropování cen plynu, uvolnění pravidel státní pomoci u poplatků za energetickou soustavu a elektřinu či změny v systému povolenek ETS. O možných změnách mají evropští lídři jednat ve čtvrtek, podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové mají být opatření dočasná a podobná těm, která EU zavedla při vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022. Informuje Politico či Bloomberg.

Situace na trzích se v posledních týdnech výrazně vyhrotila. A to kvůli omezení provozu klíčové námořní trasy skrz Hormuzský průliv.

Proudí jím pětina světové spotřeby ropy a zhruba čtvrtina námořního obchodu s ropou. Problém je to i pro obchod s plynem, podle IEA proplouvá průlivem přibližně 20 % světového exportu LNG. Takto rozsáhlé narušení provozu průliv dosud ve své historii nezažil. Od začátku konfliktu v Íránu vzrostla cena plynu na klíčovém trhu v Rotterdamu o dvě třetiny na cenu kolem 55 eur za megawatthodinu.

Na prudký nárůst cen plynu a ropy nyní chce Komise reagovat podobně jako v roce 2022. Jedním z hlavních nástrojů, které Komise zvažuje, je zastropování cen plynu.

Vedle toho Komise navrhuje uvolnit pravidla státní pomoci například u elektřiny. Členské státy by tak mohly snížit některé poplatky za přenos elektřiny nebo energetické daně a zároveň více cíleně podporovat firmy i domácnosti.

Významné změny chce Komise navrhnout také u systému emisních povolenek. Komise zvažuje úpravu takzvané tržní stabilizační rezervy, jež reguluje množství povolenek v oběhu. Jeden z dalších návrhů údajně počítá s větším uvolněním povolenek zdarma pro náročný průmysl. Komise také zvažuje umožnění kompenzací, které by mohly dosáhnout až 80 % ceny povolenky.

„Návrh těchto nouzových mechanismů by měl v každém případě zabránit narušení vnitřního trhu, zachovat dlouhodobé investiční signály pro čistou energii a vyloučit nadměrnou dodatečnou poptávku po plynu,“ uvedla von der Leyenová podle Politica.

Komise v materiálu upozorňuje, že by se v případě schválení jednalo o dočasná řešení. Debatovat by se o těchto návrzích mělo na Evropské radě, které se ve čtvrtek účastní i český premiér Andrej Babiš. Podle Babiše Praha podpoří italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek EU ETS 1 týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy. Praha ale rovněž přichází s vlastními návrhy, chce cenový strop pro povolenky a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví.

Ohledně změn v systému ETS 2 je Česko součástí širší iniciativy. Deset zemí včetně České republiky žádá Evropskou unii o důkladnou revizi systému emisních povolenek EU ETS. Evropská komise by podle nich měla předložit přezkum ETS již do konce května a nikoli až v létě. Dopis adresovaný šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi podepsali předsedové vlád Česka, Itálie, Rakouska, Polska, Bulharska, Chorvatska, Řecka, Maďarska, Slovenska a rumunský prezident.

„Evropa stojí na kritické křižovatce. Rozhodnutí přijatá dnes v oblasti konkurenceschopnosti určí naši prosperitu, technologické vedoucí postavení a strategickou autonomii na desítky let,“ stojí v dopise. Zelená transformace může být podle deseti evropských lídrů úspěšná pouze tehdy, když zůstane silná evropská průmyslová základna. Globální situace se ale výrazně změnila, ceny energií prudce vzrostly a inflace ještě zvýšila náklady na investice potřebné pro transformaci, píší představitelé zemí EU.

„Za tímto účelem považujeme za nezbytný důkladný přezkum systému ETS zaměřený na zmírnění jeho dopadu na ceny elektřiny a na snížení rizika volatility (kolísání) cen povolenek, včetně prodloužení bezplatných povolenek EU v rámci systému ETS 1 po roce 2034,“ píší v dopise představitelé deseti unijních zemí.

V jiném dopise, který podepsalo osm zemí, naopak Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Lucembursko a Slovinsko systém ETS brání a naléhají na Brusel, aby ho neoslaboval. Jde podle nich o základní kámen evropské klimatické politiky.