Dokud trvá válka na Ukrajině, nejsou ruské suroviny pro Česko tématem, uvedl Macinka

Dokud trvá válka na Ukrajině, nejsou ruské suroviny pro Česko tématem, je přesvědčen český ministr zahraničí Petr Macinka. Vyjádřil se tak po dnešním zasedání šéfů diplomacií zemí Evropské unie v Bruselu. Zároveň se vyslovil pro rozšíření unijní námořní mise Aspides na Perský záliv a Hormuzský průliv kvůli tomu, že Írán blokuje průliv, který je klíčový pro transport ropy, což vedlo k výraznému nárůstu cen této suroviny.

Macinka dnes od českých novinářů dostal otázku týkající se výroku belgického premiéra Barta De Wevera, který se o víkendu vyslovil pro ukončení války na Ukrajině a pro normalizaci vztahů s Ruskem s cílem znovu získat přístup k levným surovinám. Český ministr řekl, že jeho belgický protějšek Maxime Prévot dnes slova svého premiéra „trošku“ korigoval, a zároveň vyjádřil přesvědčení, že Česká republika není v tak složité situaci, co se týče energetických dodávek, aby musela volat po normalizaci vztahů s Ruskem.

Česko je podle Macinky připravené nabídnout Slovensku reverzní tok ropy, aby mu pomohlo tak, „abychom se nemuseli dostávat do nějaké situace nějakého tlaku, kdy se budeme muset dívat na ruské suroviny. To já myslím, že potřeba není. A za mě, dokud prostě trvá válka na Ukrajině, tak to asi ani není tématem,“ doplnil šéf české diplomacie.

Ministři se v Bruselu zabývali také dalším postupem Evropské unie vůči Rusku v souvislosti s připravovaným 20. balíkem sankcí. Ten je podle Macinky zatím zablokovaný kvůli sporu mezi Slovenskem a Maďarskem na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé ohledně dodávek ropy. Česká republika proto podle něj navrhuje vyslat na Ukrajinu mezinárodní nezávislou misi energetických expertů, která by posoudila stav ropovodu Družba a pomohla hledat řešení přerušených dodávek.

Diskuse o ruské agresi proti Ukrajině se zúčastnil také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se k jednání připojil prostřednictvím videokonference. Ministři podle Macinky řešili i širší otázky bezpečnosti v regionu a další možnosti posilování sankčního tlaku na Rusko.

Ve vztahu k válce Izraele a Spojených států s Íránem poznamenal, že dnes se ministři zabývali i otázkou možného rozšíření unijní námořní mise Aspides, jež se nyní zaměřuje na zajišťování bezpečnosti pro nákladní plavidla proplouvající úžinou Báb al-Mandab u jemenských břehů, kde útočili hútsjští povstalci ovládající část Jemenu.

Blokádu Hormuzského průlivu, kterým za normálních okolností proudí asi pětina světových dodávek ropy, Macinka označil za poměrně silný nástroj íránského režimu. „Takže určitě v našem zájmu a v zájmu nejenom Evropy by bylo něco s tím udělat. Takže my bychom určitě byli pro. To je jasné,“ uvedl k možnosti rozšíření mise Aspides.

Na okraj jednání se Macinka zúčastnil také pracovního oběda s indickým ministrem zahraničí Subrahmanyamem Jaishankarem, během něhož ministři diskutovali o dalším rozvoji vztahů mezi Evropskou unií a Indií a o situaci na Blízkém východě. Český ministr rovněž jednal se svými protějšky z Kypru a Slovinska a setkal se s ministry zahraničí Rakouska a Slovenska ve Slavkovském formátu (S3), kde diskutovali mimo jiné o možné společné cestě na západní Balkán a o koordinaci dalších jednání se strategickými partnery EU.