Íránská krize může prodražit zimu, hrozí nižší naplněnost zásobníků. Vláda jedná s obchodníky

Blokáda Hormuzského průlivu může prodražit příští zimu. V současné době probíhá naplňování plynových zásobníků a podle osloveného experta směřují spíše k hodnotám blížícím se 80% naplněnosti, než kýženým 90 procentům na začátku listopadu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) jedná s obchodníky s plynem ohledně toho, zda naplní své rezervované kapacity. Kabinet chce také vědět, jak mají obchodníci nastavené kontrakty nad rámec zásobníků. Podle Havlíčka nedostatek plynu nehrozí, problém může být spíše právě jeho cena.

Projektový ředitel společnosti EGU, nezávislé konzultační společnosti zaměřená na energetiku, Michal Kocůrek pro Echo24 řekl, že zásobníky se obvykle začínají plnit okamžitě po ukončení topné sezóny, tedy v průběhu měsíce dubna. Tento proces trvá fakticky do začátku následné topné sezóny v druhé polovině října. „Vzhledem k negativní situaci, která komplikuje vtláčení do zásobníků především kvůli aktuálně dražšímu plynu než v období nadcházející zimy, je ochota obchodníku nakupovat a vtláčet plyn do zásobníků omezená. Přestože se plyn již více než měsíc vtláčí, tempo a denní vtlačené objemy jsou nižší, než je potřebné pro dosažení 90% hranice na začátku listopadu. Aktuálně evropské zásobníky směřují spíše k hodnotám blížícím se 80% naplněnosti,“ uvedl Kocůrek.

„S ohledem na vlekoucí se proces a nejasný výsledek mírových jednání v íránském konfliktu se může brzy i tržní situace vyvinout tak, že zimní ceny plynu se začnou na trhu prodávat za vyšší ceny než letní a obchodníci dostanou přirozený impuls k masivnějšímu vtláčení. V opačném případě mohou samozřejmě státy nabídnout kompenzace pro ty, kteří vtláčejí i s předem očekávanou ztrátou. Tento model máme i v ČR připravený již od roku 2022,“ poukázal Kocůrek.

Evropská komise dříve kvůli posílení energetické bezpečnosti požadovala, aby byly plynové zásobníky na začátku listopadu naplněny alespoň z 90 procent. Evropský parlament však loni na jaře schválil změnu tohoto pravidla. Povinná hranice naplnění zásobníků se snížila z 90 na 83 procent. Pokud nastanou nepříznivé podmínky na trhu, například výpadky dodávek nebo vysoké ceny, bude možné tuto hranici snížit až na 75 procent.

Podle ministra Havlíčka je pozitivní, že se daří mít energetickou inflaci pod kontrolou. „Máme celkově čtvrtou nejlepší energetickou inflaci v meziročním vyjádření v rámci zemí EU u elektřiny i plynu. Druhá věc je ta, abychom měli dostatek plynu. Nyní se snažíme zabezpečovat plyn v tom střednědobém a dlouhodobém měřítku takzvanými dlouhodobými kontrakty. Proto jsem byl ve Spojených státech, kde jsme domluvili možnost odebírání plynu za poměrně dobrých podmínek, byť to pak něco stojí logisticky,“ řekl Havlíček. Připomněl také nedávné jednání v Ázerbájdžánu, odkud by ČR měla brát ještě větší množství. „Tím bychom měli mít pokryto, dejme tomu, 50 procent veškeré spotřeby plynu do roku 2029. Zbytek se dá nakoupit na denních trzích,“ dodal Havlíček.

Co se týče příští zimy, tak vláda vyjednává s obchodníky, kteří mají zarezervovány zásoby v zásobnících do určité výši. „Tuto výši nemohu sdělovat s ohledem na konkurenční prostředí, nicméně je to docela dobře zasaturované v tuhle chvíli. To ještě ale neznamená, že to definitivně nakoupí. My teď musíme s každým individuálně jednat a jednáme. Chceme vědět, zda tak skutečně učiní, nebo ne. Ve chvíli, kdy by nám řekli, že to koupit nechtějí, protože jim to cenově nevychází, tak my ten objem budeme alokovat na někoho jiného,“ popsal Havlíček.

„Kdyby byla kritická situace, tak máme plán krizové odolnosti a máme i motivační nástroje, jak zabezpečit dostatek zásob. Samotné zásoby v zásobnících nestačí na pokrytí celé topné sezóny, mimo jiné záleží také na tom, jaké bude počasí a tak dále. Je to i obchodních kontraktech, které chceme slyšet, jak je mají konkrétní obchodníci mimo zásobníky. Z toho pak budeme dávat dohromady dostatek plynu,“ uvedl Havlíček s tím, že obecně plynu nyní není nedostatek.

„Už dnes se dá plyn nakupovat plyn v denním režimu bez větších problémů. Jiná věc je ta, že bude tlak na cenu, což vidíme konec konců už dnes s ohledem na dění v Hormuzském průlivu,“ dodal Havlíček.

Nynější konflikt na Blízkém východě možná trvale poškodil pověst Hormuzského průlivu jako spolehlivé trasy pro přepravu energetických produktů, uvedl podle agentury Bloomberg výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a plynu. „Pokud byl (Hormuzský průliv) uzavřen jednou, může být uzavřen znovu,“ uvedl Birol. „Váza se rozbila. Nemůžete ji znovu slepit,“ prohlásil rovněž. Zároveň opět varoval před negativními hospodářskými dopady války s Íránem.

Birol upozornil, že pokračující výpadek v dodávkách přes Hormuzský průliv by mohl vést k ještě výraznějšímu růstu cen ropy a plynu. „To může mít významný dopad na inflaci a podkopat hospodářský růst řady zemí,“ dodal. Upozornil, že řešení nynější krize není v rukou energetického sektoru, ale v rukou diplomacie.

Otázka Hormuzského průlivu představuje vedle íránského jaderného programu hlavní sporný bod v jednáních o míru mezi Íránem a USA. Průliv je důležitou tepnou pro přepravu ropy a plynu, íránské ozbrojené síly ale v reakci na americko-izraelské útoky námořní dopravu v této strategické úžině ochromily.

Teherán průliv plně neotevřel ani poté, co vstoupilo v platnost příměří mezi USA a Íránem, a plavbu umožňuje jen těm lodím, které do něj získaly povolení. Írán znovuotevření průlivu odmítá vzhledem k pokračující americké námořní blokádě íránských přístavů, jejímž deklarovaným cílem je omezení příjmů íránského režimu z prodeje ropy.