Drhne to mezi slovenským a maďarským premiérem? Orbán psal Ficovi

Podrazil slovenský premiér Robert Fico svůj maďarský protějšek Viktora Orbána na čtvrtečním jednání lídrů Evropské unie v Bruselu? Z dopisu, který týden před summitem Budapešť zaslala do Bratislavy a který má redakce Echo24 k dispozici, vyplývá, že Orbán žádal „drahého Roberta“, aby zastával pozice Maďarska v tématech, která jsou pro zemi klíčová, neboť premiér nemohl být části diskuze přítomen. Názor Maďarska, co se nových emisních povolenek ETS 2 týče, ale prohrál.

Orbán svou absenci na čtvrtečním jednání, kde se formulovaly závěry k Ukrajině, v dopise Ficovi vysvětluje tím, že 23. října si Maďarsko připomíná svůj boj za svobodu týkající se událostí z roku 1956. V tento den totiž vypuklo lidové povstání vůči sovětské nadvládě, které vyústilo v intervenci Sovětského svazu, který revoluci brutálně potlačil. Orbán dorazil o zhruba 8 hodin později, například až poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se summitu osobně účastnil, vystoupil na tiskové konferenci. Není ovšem zřejmé, kdy přesně přiletěl.

Premiér žádá v dopise ze 17. října Fica, aby „reprezentoval Maďarsko“, protože „některé body na programu Evropské rady jsou pro jeho zemi zásadní“. Jedním z témat, které je v dopise rozebíráno, je postoj ke klimatickým cílům, konkrétně k plánu EU 2040, kdy předložený návrh od Evropské komise zněl, že do tohoto roku by měly být sníženy emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990, který se bere jako referenční bod. Součástí balíku bylo i doporučení, jak upravit nový systém povolenek pro domácnosti a dopravu ETS 2 tak, aby nedopadl tak tvrdě na občany, zejména ty nejchudší. Plánovaný systém ETS2 by měl podle dosavadních informací platit od roku 2027. V Česku se strany vznikající vládní koalice shodly, že odmítnou zavést do českého práva uvedené emisní povolenky pro domácnosti.

Orbán Ficovi konkrétně píše, že „Maďarsko vítá fakt, že o klimatických cílech proběhne debata a že Maďarsko nadále zastává pozici, že klimatický cíl EU 2040 musí být schválen Evropskou radou“. „Nicméně diskuze by se neměla soustředit výhradně na to, jak cíle umožnit, ale musí také adresovat míru ambicí Evropské unie jako takovou,“ píše Orbán s tím, že „Maďarsko nepodporuje závazek 90 procent a naléhá na přijetí více vybalancovaných a realističtějších cílů a to i s ohledem na evropskou konkurenceschopnost.

V4 je v cílech zajedno

Mezi země skeptické ke klimatickému cíli patří i další státy ve středoevropském regionu, které se sdružují ve formátu V4, tedy Slovensko, Česko a Polsko. Na čtvrteční vrcholné schůzce se o klimatickém cíli nerozhodovalo, nicméně unijní prezidenti a premiéři o tématu vedli strategickou diskusi. Rozhodnutí bude na ministrech životního prostředí, tedy na Radě EU, kteří budou jednat 4. listopadu. Podstatné ovšem je, že zatímco na Evropské radě se hlasuje jednomyslností, ministrům stačí kvalifikovaná většina – tu musí tvořit 55 % členských států – v praxi to znamená 15 z 27 států, které zastupují nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU. Pokud je tedy šance něco sám blokovat, může se tak stát zejména na Radě. Poté už je jen šance tvořit koalice s ostatními zeměmi, které mají podobný pohled – tzv. blokační menšiny.

Tedy i když premiér Petr Fiala (ODS) říká, že „jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040“ (což je fakticky pravda, protože 90 procent ani žádné jiné číslo v závěrech uvedeno není), tak může dojít k přehlasování na jednání v listopadu. Závěry čtvrtečního jednání nejprve blokovala Francie, která ale následně ustoupila, protože se do finálního textu dostala zmínka o „technologické neutralitě“, což pro Francii, která je průkopníkem jádra společně s Českem, znamená, že jaderná energie se uznává jako plnohodnotná cesta k dekarbonizaci. Fiala naopak čelil kritice dosavadního lídra opozice Andreje Babiše (ANO), který po říjnových volbách jedná o sestavení nové vlády, že pro ČR nic nevyjednal. Fiala takovou kritiku odmítá.

Brilantní? Spíše podraz

Ale zpět k dopisu. V čem se pozice Maďarska a Slovenska poměrně liší, jsou nové povolenky ETS 2. Zatímco Orbán je ideologicky proti tomu, co nazývá „bruselský experiment na úkor občanů“, a žádá odložení ETS 2 jako celku, Fico zastává více konstruktivní přístup: uznává nutnost klimatické politiky, ale žádá realističtější tempo a sociální kompenzace. Byť je Slovensko kritické, je umírněnější než Maďarsko. Když vezmeme v potaz, jak závěr čtvrtečního jednání špiček národní zemí EU o ETS 2 zní – lídři „berou na vědomí záměr Komise navrhnout opatření pro hladký start ETS 2“ s dovětkem, že „vyzývají Komisi, aby předložila revizi implementačního rámce ETS 2 (všech relevantních aspektů)“ –, je zcela jasné, pohled které země převážil.

A byť tedy jeden z nejčtenějších maďarských webů, Heti Világgazdaság, který je kritický k Orbánově administrativě, citoval v pátek Orbánova slova o tom, že Fico Maďarsko na Radě zastupoval „brilantně a upřímně“, je otázkou, zda nelze dojednaný závěr vnímat spíše jako zradu a pokud lze, pak je otázkou, co Slovensko výměnou získalo. Ostatně i slovenští vládní politici, kolegové Fica (SMER) z jeho koaličních stran vystoupili po Radě s kritikou výsledku.

„Žádáme, aby tato emisní daň, nařízení, které bude znamenat sociální masakr, bylo přepracováno a odložena jeho účinnost,“ řekl v pátek novinářům předseda vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Dodal, že jeho strana nehodlá podpořit zavedení ETS 2 do slovenského právního řádu a v této souvislosti by dala přednost soudnímu sporu Slovenska s Evropskou komisí.

Vládní politici na Slovensku v pátek obvinili z podílu na prosazení ETS 2 v EU současné opoziční politiky, kteří byli u moci v době schvalování rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Opozice to odmítla a tvrdila, že základ k ETS 2 položily dokumenty, které podpořily předchozí vlády pod vedením strany Směr-sociální demokracie současného již čtyřnásobného slovenského premiéra Roberta Fica. Podle opozice nynější kabinet dosud nepožádal o výjimky ani o odklad ETS 2 a vládní strany téma nyní využívají ve snaze překrýt vlastní kauzy.

Orbán psal i o Ukrajině

Orbán v dopise kromě klimatické agendy zmiňuje i své pozice týkající se války na Ukrajině. Právě v těchto bodech má Budapešť dlouhodobě odlišný pohled od zbytku sedmadvacítky. Maďarský premiér například píše, že i nadále plně podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce dosáhnout míru, co se konfliktu na Ukrajině týče. „Přetrvává

strategická neshoda mezi Maďarskem a většinou Evropské rady v otázce našich postojů souvisejících s válkou na Ukrajině, které nemohou být vyřešeny skrze drafting (proces vyjednávání a formulování závěrů,– pozn.red.),“ píše Orbán. Premiér tak prý nemůže souhlasit se závěry, které navrhl předseda Evropské rady António Costa a hodlá i nadále pokračovat v dosavadní strategii. Šéf Rady má koordinační roli a je tím, kdo připravuje „wording“ – tedy pečlivé diplomatické uspořádání jednotlivých slov a vět tak, aby byly všechny země EU ochotné pro závěry hlasovat. Často se ale stává, že je tímto výsledný text jaksi rozostřen.

Maďarsko v uplynulých letech volilo směsici blokací (například ve věci přístupových jednání EU s Ukrajinou, kde platí jednomyslnost), zdůrazňování svých národních zájmů (například v oblasti energetiky, kde země využívá výjimku na dovoz ruské ropy) a selektivní podpory (země například odmítá dodávky zbraní Ukrajině, ale podporuje ji humanitárně). Veto v těch tématech, kde je potřeba jednomyslnost, pak země někdy využívá jako páku pro vyjednání benefitů pro své občany.

Maďarský premiér také připomíná, že obranná agenda patří k výlučným kompetencím jednotlivých národních států. „Maďarsko nemůže přijmout žádný odkaz v závěrech na jakýkoli koordinační mechanismus řízený Komisí, protože nikdy nebyla zmocněna k zahájení nebo vedení takového procesu,“ zakončil část dopisu týkajícího se války na Ukrajině Orbán.