Malí podnikatelé se mohou z EET vykoupit za 1500 měsíčně. Úleva na spropitném je sporná

Po čtyřech letech se vrací Elektronická evidence tržeb (EET). Má být přívětivější jak technologicky, tak byrokraticky. Přináší s sebou také řadu výjimek. Tou zásadní je, že se malí podnikatelé s příjmy do jednoho milionu korun budou moci z EET „vykoupit“ měsíční paušální daní ve výši 1500 korun. Ekonomové i podnikatelé návrat EET obecně vítají, upozorňují však na některé problematické aspekty.

Nový systém evidence tržeb EET 2.0 se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) spustí od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu. Systém nebude povinný pro podnikatele, kteří jsou v prvním pásmu paušální daně, mají roční příjmy do jednoho milionu korun či platí měsíční paušální daň 1500 Kč a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. To podle expertů znamená, že nově se bude muset platit místo sto korun daně z příjmu v rámci paušální daně o 1400 korun více. Ministerstvo předkládá návrh zákona do připomínkového řízení.

„EET 2.0 přináší nižší daně, méně daňových kontrol na slepo a férové podmínky pro byznys. Žádný tisk účtenky, minimum údajů a softwarové řešení #mojeeet pro chytré telefony a PC zdarma,“ uvedla Schillerová.

Pokud nový systém skutečně minimalizuje náklady a byrokratickou zátěž podnikatelů, které přinášelo dřívější řešení, a bude technologicky jednoduchý a uživatelsky přívětivý, lze jej považovat za legitimní nástroj státu k omezení šedé ekonomiky, uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Klíčové je podle něj to, aby podnikatel nebyl nucen k vysokým investicím do nové techniky a aby kontrolní mechanismy i případné sankce byly přiměřené. „Jsme připraveni zapojit naše členy do pilotního testování systému, abychom si ověřili, že neobsahuje nadbytečné povinnosti,“ řekl Zajíček.

Analytik České spořitelny a šéf výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa Echu řekl, že návrat EET jednoznačně vítá. „Zejména vzhledem k tomu, že tento systém – byť samozřejmě v tehdejší podobě – už jednou zaveden byl, takže všechny dotčené subjekty už jednou byly nuceny učinit všechny potřebné kroky,“ řekl Skořepa.

Dobrou zprávou podle něj je, že systém bude uživatelsky příjemnější. „Právě proto ale nechápu, proč jsou v něm zakotveny výjimky. Český daňový systém je zaplevelen spoustami výjimek a teď se chystají ještě další. Přitom každá daňová výjimka má různé negativní efekty, a měla by tedy mít velmi jasné a silné důvody,“ dodal Skořepa.

Podobně se pro Echo24 vyjádřil také hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Osobně nic proti EET nemám a dodnes nechápu, proč se z toho stal takový fetiš v politickém boji. EET v první řadě narovnává podmínky pro všechny podnikatele. Odpadne tedy nekalá konkurence. Pro poctivé podnikatele se tím nic moc nemění, takže teď už jde jen o to, jak jednoduché to bude procesovat,“ uvedl Dufek. Výjimka týkající se podnikatelů s nižšími příjmy je podle něj v podstatě logická. „Týká se to těch nejmenších živností s velmi omezeným okruhem dosahu. A je to vlastně jediná výjimka,“ uvedl Dufek.

Také hlavní ekonom společnosti společnosti Investika Vít Hradil Echu řekl, že obecně považuje znovuzavedení EET za logické. „Původní forma byla poněkud problematická technologicky i administrativně a bylo tedy diskutabilní, zda její přínosy skutečně převažovaly. Nová podoba nicméně podnikatelům nepřináší velké dodatečné náklady ani povinnosti a je tedy mnohem snáze obhajitelná,“ řekl Hradil.

15 miliard výnos? Spíše optimistické

Ministerstvo financí chystá zároveň snížení daně z přidané hodnoty (DPH) z 21 na 12 procent pro nealkoholické nápoje, které zákazníci v gastronomických zařízeních konzumují na místě. Kromě toho počítá návrh také s osvobozením spropitného u zaměstnanců v gastronomii od daní a pojistného.

Podle Víta Hradila kámen úrazu může spočívat právě v osvobozené skupině, tedy u podnikatelů, kteří mají příjmy do jednoho milionu korun ročně. „Lze spekulovat, že k případným daňovým únikům zhusta docházelo právě v této kategorii, zatímco větší subjekty k nim tak často nesahaly. Ti menší nyní mají možnost se z EET vykoupit za 1500 Kč měsíčně a pokračovat v dosavadní praxi. Do jaké míry to sníží efektivitu celého EET si netroufám bez přístupu k datům finančního úřadu spekulovat, ale částečně bezpochyby ano,“ uvedl Hradil.

„Jestli jsem správně pochopil vyjádření paní ministryně, je cílem dodatečných úlev pro gastro-sektor snaha o „stabilizaci“ tohoto odvětví. Nejsem si zcela jistý, co je tím myšleno. Gastronomie je naprosto standardní ekonomické odvětví, jehož prosperita se odvíjí od nákladů na poskytování na jedné straně a ochoty zákazníků je zaplatit na straně druhé. Pokud tyto dvě složky nejsou v souladu a oboru se nedaří, pak není úkolem vlády to napravovat,“ řekl Hradil.

Podle Michala Skořepy je úleva u spropitného docela sporná věc. „Na jedné straně jde o další daňovou výjimku, což není dobré, ale na straně druhé zjišťování skutečné výše daňového základu je u spropitného velmi těžké, takže zde hrozí, že daňovou povinnost budou přiznávat jen ti poctiví. Další problém je ten, že pokud v novém režimu spropitné nebude zdaněno, ale pokud by vcházelo do výpočtu důchodu daného zaměstnance, je třeba nějak zajistit, aby spropitné bylo přiznáváno v korektní výši,“ uvedl Skořepa.

Petr Dufek řekl, že spropitné je limitované, navíc obtížně zjistitelné. „Je to tak nestabilní příjem, že jej danit a odvádět z něj pojistné vlastně automaticky směřuje do šedé zóny. Nebral bych to jako problém. Navíc ten limit na provozovnu je docela malý,“ míní Dufek.

Schillerová odhaduje navýšení příjmů rozpočtu o maximálně 15 miliard. Dufek poukázal, že to je za DPH i daň z příjmu a odpovídá to zhruba 1,2 % současného výběru těchto daní. „Takže si to dokážu i představit. Opravdu po covidu nevíme, jak moc se nám tu šedá ekonomika rozšířila, takže bych to úplně nevylučoval. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že posun do nižší sazby DPH bude mít negativní efekt na daňové příjmy, takže v čistém to bude méně,“ uvedl Dufek.

Podle Víta Hradila je složité odhadovat výnos bez přístupu k úředním datům. „Jelikož nicméně samo ministerstvo financí své odhady pružně mění v závislosti na tom, kdo je zrovna ministrem, lze spekulovat, že výsledky nejsou zcela imunní vůči politické objednávce. A jelikož nyní politici EET zavést chtějí, troufnu si spekulovat, že odhad 15 miliard bude patrně spíše optimistický a realita tedy bude o něco slabší. Spíše než masivní dodatečné příjmy rozpočtu bych si tedy od EET sliboval kultivaci podnikatelského prostředí,“ míní Hradil.

Že boj proti šedé ekonomice nemůže přinést ani zdaleka dostatečné příjmy na pokrytí vládního programu, bylo podle něj jasné od začátku. „Rozměr šedé ekonomiky je v Česku oproti srovnatelným zemím spíše menší a její další potlačování tedy bude spíše obtížné. Předpokládám, že EET nebude poslední krok tímto směrem, nicméně ať už nová vláda přijde s čímkoliv dalším, nedomnívám se, že bychom si mohli slibovat více než maximálně nízké desítky miliard korun dodatečných daňových příjmů,“ uzavřel svůj rozbor Hradil.