Rebel Knížák. Odešla barvitá osobnost českého společenského života

Titulní strana Týdeníku Echo tentokrát patří osobnosti Milana Knížáka, který zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let. První srpnový pátek bude mít v Praze pohřeb se státními poctami. „Knížák byl vždycky hlavně Knížák, nejsilnější šestnácterák na pasece, jak o něm pak, v devadesátých letech, to jsme byli v jedné redakci, mluvila kunsthistorička Věra Jirousová,“ píše v nekrologu Jiří Peňás.

„Jsme tradice, kterou bruselský byrokrat nechápe.“ Praprapravnuk císaře Františka Josefa I. pro Echo. Pět set let od bitvy s Turky u Moháče, v níž zahynul český král Ludvík Jagellonský, znamená i pět set let od nástupu Habsburků na český trůn. Sto a něco málo roků poté, co tento rod s koncem první světové války přišel o své postavení, žijí doslova stovky Habsburků rozesety po světě a napříč různými obory. K nejznámějším patří Eduard Habsbursko-Lotrinský, praprapravnuk Františka Josefa, do loňských Vánoc dlouholetý velvyslanec Maďarska ve Vatikánu. Pro široké publikum napsal přednedávnem knížku o sedmi zásadách, které prý Habsburkům pomohly prosadit se a udržet na evropském, chvílemi i světovém jevišti. Daniel Kaiser navštívil Eduarda na dolnorakouském venkově, kde bydlí, když vzácně není na cestách.

Inteligentnější jsme už byli. Proč IQ začalo klesat? Zkraje osmdesátých let si novozélandský filozof James Flynn všiml podivuhodné skutečnosti: vydavatelé inteligenčních testů museli vždy po několika letech přenormovat výsledky a upravovat skladbu otázek, protože respondenti byli postupem času v jejich řešení čím dál lepší. Zdálo se, že s každou novou generací roste i inteligence – nebo přinejmenším ty schopnosti, které inteligenční testy zachycují. Nicméně všeho do času. V posledních desetiletích se totiž trend v řadě vyspělých zemí změnil. Píše o tom Adam Růžička.

Bodrý král severu přijel utrácet do Londýna. Kdo je nový britský premiér. Před nástupem do Downing Street 10 Andy Burnham jasně naznačoval, že bude levicovější než dosavadní předseda vlády Keir Starmer, ale že nebude patřit k extrémně levicovému křídlu strany. Svou politickou filozofii popisoval jako „socialismus přívětivý vůči byznysu“. Zároveň ale tvrdil, že Británie je „příliš poplatná dluhopisovým trhům“. Více v textu Ondřeje Šmigola.

Stříhat ovce až do krve. O ekonomickém růstu, reformách a nespravedlnostech v daních. Pokud byste v letních měsících snad čekali nějaké odlehčenější téma, zklamu vás. Diskutovat budeme o ekonomickém růstu, nespravedlnostech v daňovém systému, regionálních nerovnostech i reformě zdravotnictví. Pozvání Jakuba Peřiny do debaty přijali sociolog a ředitel agentury PAQ Research Daniel Prokop, někdejší premiér a též guvernér České národní banky Jiří Rusnok, hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný a ekonom think-tanku IDEA při CERGE-EI Michal Šoltés.

Výběrové řízení na šéfa Národní galerie? Byla to jen hra, říká kunsthistorik Marcel Fišer. Nedávno se vybíral nový ředitel Národní galerie (NG) v Praze. Komise panu ministrovi doporučila dosavadního ředitele Galerie výtvarného umění v Chebu, kunsthistorika a kurátora Marcela Fišera. Ti, co sledují zdejší výtvarnou scénu, se nedivili. Vědí, že Marcel Fišer je dlouhá léta zárukou kvality, zdrojem nápadů, poctivosti a opravdu věrné služby umění. Pointa přišla záhy: ministr kultury výběrové řízení zrušil. Autor rozhovoru Jiří Peňás Marcela Fišera zná a zpovzdálí sleduje dlouhá léta, a tak za ním teď zajel do Horažďovic.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.