Čekání na kalkulačku superdávky. Lidé neví, o kolik peněz mohou přijít

Žádost o novou superdávku podalo už přes sto tisíc lidí. Do konce roku to může být i přes půl milionu. Pokud si však lidé chtějí orientačně spočítat, kolik peněz mohou z nové reformované sociální dávky dostat, musí si ještě počkat. Oficiální kalkulačka od ministerstva práce má být podle resortu hotová až v druhé polovině října. Využít tak mohou lidé pouze některou z neoficiálních kalkulaček. I na jejich základě pak organizace varovaly, že na některé žadatele mohou čekat značně nepříjemné výsledky, přijít mohou i o tisíce korun měsíčně. Jiným se naopak může podpora zvýšit, zejména těm, kteří spadají mezi tzv. zranitelné osoby.

Úřady práce dostaly od začátku října od spuštění dávkové reformy 115 000 žádostí o novou superdávku. Dvě pětiny z nich dorazily digitálně přes aplikaci Jenda, uvedl v pátek na síti X ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj nový systém funguje bez výraznějších komplikací. Jiný názor ale zaznívá například od Asociace občanských poraden, podle organizace panují kolem vyplňování žádostí nejasnosti, část lidí má také potíže s elektronickým podáním.

Příjemci dosavadních čtyř dávek, kteří o novou superdávku požádají do konce roku, budou dál do konce dubna pobírat nynější částky. Přepočítaná pomoc od státu se jim pak všem začne poskytovat od května. Ministr už dřív uvedl, že třetina příjemců by si mohla polepšit, třetině se dávka nezmění, třetina začne pobírat méně. U nových žadatelů má úřad na přiznání peněz od státu tři měsíce. Podává se jen jedna žádost, víc se ale posuzuje příjem i majetek členů domácnosti.

ReVize dávek už je spuštěna zhruba 2 týdny a za tu dobu máme 115 tisíc přijatých žádostí do nového systému. Celých 41 % z nich plně online přes klientskou zónu Jenda. Vše bez výraznějších komplikací. Díky celému týmu, že opět odvedl skvělou práci. 👍

Když jsem na @mpsvcz… pic.twitter.com/fB37lS5Hkv

— Marian Jurečka (@MJureka) October 17, 2025

Podle Asociace občanských poraden v minulých měsících nejistota kolem přechodu na superdávku dosavadní nedostatky v dávkovém systému dál prohlubovala. Poradci upozorňovali třeba na obtíže kolem elektronického vyřizování. Řada klientů totiž nemá potřebné vybavení a dovednosti, takže se k pomoci od státu nemusí dostat, uvedla asociace. Její šéf Hynek Kalvoda uvedl, že lidé často nevědí, co mají do kolonek vyplňovat. Zmínil třeba údaje o vlastnictví u klientů s družstevním bytem či s více auty kvůli převážení postižených dětí. Také náklady za elektřinu se dají zadávat jen s běžnou smlouvou, ne s denním paušálem třeba z pečovatelských domů, popsal šéf asociace. Podotkl, že sami úředníci někdy nevědí rady a klienty posílají nejdřív do poradny.

Ministerstvo pod vedením Mariana Jurečky čelilo kritice také za to, že resort nestihl vývoj oficiální kalkulačky, která by zájemcům o novou superdávku ukázala, na jaké peníze budou mít nárok. Podle ministerstva by měla být k dispozici v druhé polovině října, ministr Jurečka řekl, že její dřívější vytvoření neměl resort kapacity.

Je to problém zejména proto, že výpočet nové "spojené" dávky je značně složitý. Reforma sociálních dávek začala platit od 1. října, až do dubna však platí přechodné období, v němž zatím noví i stávající uživatelé žádají o přechod na novou superdávku. V té se však bude posuzovat řada věcí, na kterou žadatelé o dávky nejsou dosud vůbec zvyklí. Kromě toho, že si úřady posvítí na majetek a úspory lidí, bude je zajímat také to, jak po určitých stránkách celá domácnost žije. I to pak ovlivní, zda rodina dosáhne na maximální výši dávky či nikoliv.

Tzv. superdávka se totiž skládá ze čtyř částí, které jsou i vzájemně propojené. Jde o složku na bydlení, složku na živobytí a dva tzv. bonusy, tedy bonus za práci a na dítě. Složka na bydlení vychází v podstatě z nynějšího populárního příspěvku na bydlení. „Pomáhá s náklady na bydlení (nájem, energie, služby atd.). Pro nárok je potřeba mít právní titul k bydlení (např. nájemní smlouvu, vlastnický list) a náklady na bydlení musí být vyšší než 30 % příjmů domácnosti,“ popisuje ministerstvo práce. Nárok na složku na živobytí pak vzniká, pokud má domácnost příjmy nižší než 1,43násobek částky životního minima domácnosti.

Složitější je to pak s bonusy. Ty totiž obsahují zmiňované motivační prvky. Mohou tak celkovou výši dávky výrazně navýšit, ale také velmi snadno snížit. Stačí přitom, aby se do snahy v rámci domácnosti nezapojil i pouze jediný člen. To se týká zejména bonusu na dítě. „Nárok má domácnost, kde je nezaopatřené dítě a příjem domácnosti není vyšší než čtyřnásobek životního minima domácnosti. Dospělí členové (kromě zranitelných osob) musí být pracovně aktivní a dítě musí plnit povinnou školní docházku,“ popisuje ministerstvo práce. To tak znamená, že pokud nejde o zranitelnou osobu, tedy například důchodce, ženu na mateřské či nezaopatřené dítě, musí každý dospělý člen rodiny pracovat či být přihlášený na úřadě práce a aktivně práci hledat. A stejně tak je nutné, aby školou povinné děti plnily školní docházku.

Podobně pak existuje motivační podmínka v případě pracovního bonusu. „Alespoň jeden člen domácnosti musí být pracovně aktivní alespoň 30 hodin měsíčně nebo podnikat, případně být veden na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Započítává se také příjem z nemocenské, odměny pěstouna nebo z rodičovského příspěvku, který navazuje na pobírání peněžité pomoci v mateřství. Výjimku mají zranitelné osoby (například osoby starší 68 let, invalidní ve druhém nebo třetím stupni, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství apod.). Nárok vzniká pouze v případě, že současně vznikl nárok alespoň na jednu z dalších tří složek superdávky (bydlení, živobytí, bonus na dítě),“ uvádí ministerstvo práce.

Novinkou pak bude také majetkový test. Rodina tak musí doložit, že její úspory či nemovitosti nepřesahují nárok na superdávku. „Domácnost může vlastnit jednu stavbu pro bydlení, ve které bydlí, a případně druhou stavbu (například chatu). Druhou nemovitost lze od podání žádosti vlastnit pouze omezenou dobu. Pokud domácnost vlastní více než dvě nemovitosti, nárok na superdávku zaniká,“ upřesňuje ministerstvo. Počet automobilů může odpovídat počtu dospělých členů domácnosti, nepočítají se motorky, traktory ani automobily vlastněné leasingovou agenturou nebo bankou. Podle počtu členů domácnosti pak majetkový test splní ještě ta domácnost, která má úspory mezi 200 (jednočlenná) a 400 tisíci korun (pěti a vícečlenná domácnost). „Do úspor se nepočítají produkty spoření na stáří, stavební spoření se státním příspěvkem, veřejné sbírky a prostředky z veřejných sbírek,“ dodává ministerstvo.

Pro posouzení nároku jsou pak tak jako dříve zásadní příjmy domácnosti. „Započítávají se téměř všechny pravidelné i jednorázové příjmy členů domácnosti za poslední 3 měsíce před podáním žádosti, například: mzda, plat, odměny z práce, příjmy z podnikání, důchody (starobní, invalidní, vdovský/vdovecký, sirotčí), nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti, rodičovský příspěvek, výživné, příjmy z nájmu, příjmy ze zahraničí obdobného typu. Nezapočítávají se porodné, pohřebné, příspěvek na studium, příjmy z daňově podporovaných produktů spoření na stáří a příjmy z veřejných sbírek, náhradní výživné. Jako příjmy se nezapočítávají také dávky rušené při přechodu na superdávku - příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí,“ uvádí resort práce.

Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu ve skutečnosti pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit podle dřívějších odhadů asi na 22 procent lidí. Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení o zhruba 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery.