NATO by mohlo zrušit každoroční summity. I kvůli vztahům s USA, uvádí Reuters

Severoatlantická aliance zvažuje, že opustí dosavadní model každoročních summitů. Podle agentury Reuters, která se odvolává na šest zdrojů z diplomatického prostředí členských států, probíhá uvnitř NATO debata o tom, zda by nebylo vhodné frekvenci vrcholných schůzek snížit. Vedle praktických důvodů hraje roli i politická rovina – zejména obavy z dalšího vyhrocení vztahů se Spojenými státy.

Aliance přitom v minulosti přistupovala k pořádání summitů mnohem střídměji. V období studené války se uskutečnilo devět takových setkání. Od roku 2010 do roku 2021 se summity konaly v dvouletých intervalech. Až v posledních letech, konkrétně od roku 2021, se ustálila praxe každoročních setkání lídrů členských zemí na nejvyšší úrovni. Letos se mají sejít začátkem července v Ankaře.

Právě tento model se nyní dostává pod tlak. Některé státy podle diplomatických informací prosazují návrat k volnějšímu rytmu, například k dvouletému intervalu. Diskutuje se také o tom, že by se summit v roce 2028 vůbec nekonal. Právě tehdy se budou v USA konat prezidentské volby a půjde o poslední celý rok Trumpova mandátu.

Aliance zatím jakékoli změny oficiálně nepotvrdila. „Budeme i nadále svolávat pravidelná setkání hlav států a vlád. Mezi summity spojenci pokračují v konzultacích, plánování i rozhodování o společné bezpečnosti,“ uvedl představitel NATO.

Podle diplomatů však nejde jen o reakci na amerického prezidenta a napětí v transatlantických vztazích za jeho mandátu. Kritika směřuje i k samotnému formátu summitů. Častá setkání podle nich vytvářejí tlak na rychlé a viditelné výsledky, které mají politický či mediální efekt, ale nemusí vždy odpovídat dlouhodobým prioritám aliance. „Méně summitů může být lepší než špatně připravené summity. Práce máme dost a víme, co je potřeba dělat,“ uvedl jeden ze zdrojů. Jiný diplomat dodal, že rozhodující není počet schůzek, ale kvalita přijatých rozhodnutí.

Napětí uvnitř aliance v posledních letech výrazně ovlivňuje postoj Washingtonu. Prezident Donald Trump opakovaně kritizuje spojence za nízké výdaje na obranu. Už během summitu v roce 2018 hrozil, že jednání opustí, podle tehdejšího generálního tajemníka Jense Stoltenberga mohlo případné naplnění takové hrozby vážně narušit fungování aliance. V současnosti pak panuje mezi spojenci napětí poté, co Trump ostře zkritizoval spojence, že USA nepomáhají s válkou s Íránem. Evropští politici upozorňují, že s nimi útok na Írán nekonzultoval a část evropských politiků ho za útok na Írán ostře kritizuje.