Brněnští zastupitelé řešili sjezd sudetských Němců ve městě. Zněla slova o fašistech i smíření
SJEZD SUDETSKÝCH NĚMCŮ
Křik, pískot a urážky doprovázely úterní jednání brněnského zastupitelstva. Hlavním tématem byl nadcházející 76. sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má v jihomoravské metropoli uskutečnit od 22. do 25. května. Půjde o historicky první setkání tohoto sdružení na území České republiky, což vyvolalo vlnu odporu i vášnivou debatu o smíření a kolektivní paměti.
Zastupitelé měli na programu bod, podle nějž by měli vzít na vědomí konání akce plánované na 22. až 25. května, zároveň ale zdůraznit, že město Brno sjezd neorganizuje, nepodporuje ani nezaštiťuje. Podobné usnesení už na začátku dubna přijali radní. Kritizovali mimo jiné organizátory festivalu Meeting Brno, kteří sudetské Němce do města pozvali, za to, že o akci vedení města přímo neinformovali.
Opozice se pokusila prosadit tvrdší postoj. Zastupitel Jiří Kment (SPD) navrhl, aby město se sjezdem vyslovilo nesouhlas a vyzvalo organizátory k jeho zrušení. Současně chtěl otevřít otázku ukončení dotací festivalu Meeting Brno. Ani jeden z návrhů se však nepodařilo zařadit na program jednání.
Hlasování doprovodily hlasité reakce z publika. Odpůrci sjezdu křičeli na zastupitele „fašisti“, „Někdo by vám měl připomenout váš slib“ nebo „Budete potřebovat další defenestrace“, zatímco z druhé části sálu zaznívaly výzvy k respektování svobodného hlasování. Někteří zastupitelé se hlasování zdrželi nebo nehlasovali vůbec, ani opakované hlasování nepřineslo změnu.
Napjatou atmosféru ještě vyostřily projevy hostů. Na úvod vystoupil dramatik Milan Uhde, který sjezd podporuje. Připomněl vlastní zkušenost z období nacistické okupace. „Jako ročník 1936 jsem tuto minulost na vlastní kůži prožíval. Během německé okupace jsem přišel o 18 členů širší rodiny, kteří zahynuli v koncentračním táboře.“ Ve svém vystoupení zdůraznil, že „Zlo, které se prohnalo českými zeměmi, není dědičné.“ Jeho slova však často přehlušoval křik odpůrců, kteří ho označovali za vlastizrádce či kolaboranta.
Podporu akci vyjádřil i spoluzakladatel festivalu Meeting Brno David Macek. Připomněl, že iniciativa navazuje na Deklaraci smíření z roku 2015 a snaží se o otevřený dialog mezi národy. „Náš festival je tady proto, abyste měli příležitost se s nimi setkat osobně,“ uvedl. Také jeho projev byl opakovaně přerušován hlukem v sále.
Do diskuse se následně zapojili i občané. Někteří vyzývali například k podání trestního oznámení na představitele Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jiní zdůrazňovali, že sjezd nepřináší českým občanům žádný přínos. Další naopak připomínali potřebu smíření a historického porozumění.
Sjezd sudetských Němců pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení, které zastupuje potomky Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. V Brně se uskuteční jeho 76. ročník a poprvé bude hostitelským městem v Česku. Akce je součástí širšího programu festivalu Meeting Brno, který se dlouhodobě věnuje česko-německému dialogu a připomínání poválečných událostí.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
