Superdávka může zbrzdit miliardový účet. Rozpočet ale počítá s výdaji na úrovni dávkového boomu

Nová superdávka má proti původnímu systému čtveřice dávek přinést určité snížení výdajů, návrat k částkám z doby před prudkým růstem sociálních dávek se ale podle návrhu státního rozpočtu nechystá. Ministerstvo práce má mít podle něj v roce 2027 na dávku státní sociální pomoci připraveno přes 29 miliard korun. To je sice zhruba o pět miliard méně, než kolik stát v posledním plném roce starého systému vydal na čtveřici nahrazených dávek, zároveň však prakticky stejně jako už v roce 2023, kdy jejich náklady po předchozím prudkém růstu dosáhly téměř 30 miliard. Návrh rozpočtu se může ještě měnit.

Do systému nové superdávky od srpna naskočilo přes 230 tisíc domácností z řad uživatelů původních dávek a definitivně tak začal její „ostrý“ provoz, který v letošním roce potrvá jen několik měsíců. Dlouho se spekuluje nad tím, jak velké náklady pro státní rozpočet nová sociální dávka přinese. Za to mohl i dřívější odhad ministerstva práce v době bývalého ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který se pohyboval v miliardách do plusu i mínusu. Z ministerstva také opakovaně znělo, že cílem reformy není ušetřit náklady. Ani z návrhu rozpočtu nelze zcela usuzovat přesné náklady nového systému čtveřice dávek, poprvé jde však o odhad nákladů na celý rok provozu.

Návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá na dávku státní sociální pomoci, označovanou jako superdávka, s částkou 29,181 miliardy korun. Pro srovnání je možné proti plánovaným nákladům nové dávky postavit čtyři podpory, které superdávka nahradila: příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě.

V roce 2025 stát na tuto čtveřici vydal dohromady přibližně 34,36 miliardy korun. Největší část připadala na příspěvek na bydlení, který stál rekordních 23,521 miliardy korun. Přídavek na dítě vyšel na téměř pět miliard, příspěvek na živobytí na 4,172 miliardy a doplatek na bydlení na 1,670 miliardy korun.

Pokud by se tedy rozpočtovaný účet superdávky v roce 2027 skutečně zastavil na 29,181 miliardy, proti roku 2025 by šlo o pokles přibližně o 5,2 miliardy korun, tedy asi o 15 procent.

Výraznější úspora to ale v delším srovnání není. Už v roce 2024 stát na původní čtveřici dávek vydal dohromady zhruba 31,56 miliardy korun. Proti této částce je rozpočet superdávky nižší pouze asi o 2,4 miliardy, tedy necelých osm procent.

Ještě názornější je srovnání s rokem 2023. Tehdy přišla jedna z nejvýraznějších fází růstu výdajů na dávky, především na příspěvek na bydlení. Čtyři později nahrazené podpory tehdy dohromady stály přibližně 29,12 miliardy korun. Samotný příspěvek na bydlení vyšel na 17,866 miliardy, přídavek na dítě na 5,514 miliardy, příspěvek na živobytí na 4,043 miliardy a doplatek na bydlení na 1,695 miliardy.

Rozpočtovaných 29,181 miliardy na superdávku je tak prakticky totožná částka. Nový systém by podle současného návrhu měl stáhnout účet z rekordních hodnot posledních let, nikoliv však vrátit výdaje na úroveň před dávkovým boomem.

V roce 2022 totiž původní čtveřice stála dohromady jen přibližně 17,7 miliardy korun. V roce 2021 pak stát na čtyři později sloučené dávky vydal zhruba 14,23 miliardy korun.

Skutečné náklady zatím neukážou ani první měsíce fungování samotné superdávky. Ta se začala vyplácet už na konci loňského roku, zatímco dosavadní příjemci původních podpor kvůli prodlouženému přechodnému období zůstávali ve starém systému až do léta. Ještě v červenci bylo vyplaceno zhruba 50,9 tisíce superdávek v objemu přibližně 329 milionů korun. Od srpna však do nového systému přecházejí také dosavadní příjemci původních dávek.

Skutečný účet superdávky tak ukážou až další měsíce a především první celý rok jejího fungování. Návrh rozpočtu pro rok 2027 ale už nyní naznačuje, s jakou úrovní výdajů stát počítá.