Summit NATO potvrdil nezpochybnitelnost článku 5 a 70 miliard eur pro Ukrajinu

Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion Kč), uvádí po jednání zveřejněná deklarace. Spojenci také přislíbili Ukrajině vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027. Podle členských států NATO musí zůstat pomoc pro Ukrajinu spravedlivá, předvídatelná a dlouhodobě udržitelná.

„Útok na jednoho je útokem na všechny. Naše jednota, solidarita a společná síla zůstávají základem míru, bezpečnosti a prosperity jedné miliardy občanů naší aliance svobodných a demokratických států,“ říká dokument, který rovněž zdůrazňuje transatlantické spojenectví.

V posledních letech se přitom objevovaly otázky, zda budou Spojené státy vždy ochotny plně dostát svým závazkům vůči evropským spojencům, zejména po některých prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa. Společným přihlášením se k článku 5 ale aliance dává podle agentur najevo, že zůstává jednotná.

Trump krátce před zasedáním zopakoval kritiku namířenou proti ostatní spojencům v NATO, kteří podle něj dostatečně nepodpořili USA ve válce proti Íránu. Aliance se podle jeho názoru nechová dobře ani v otázce Grónska, které by mělo být podle Trumpa pod americkou kontrolou, což spojenci v NATO odmítají.

Šéf NATO Mark Rutte v uplynulých dnech uváděl, že loňské výdaje evropských zemí NATO a Kanady se meziročně zvýšily o 20 procent. Trump evropské země trvale kritizuje, že nevydávají dost prostředků na obranu, ačkoli podle Rutteho se výdaje USA a ostatních členů aliance přibližují. Spojené státy mají mezi členy aliance největší armádu i nejvyšší obranné výdaje. Podle Rutteho summit ukáže, že odpovědnost za obranu je mezi spojenci rozložena čím dál rovnoměrněji.

„V roce 2025 evropské členské státy NATO a Kanada navýšily své investice do klíčových obranných potřeb o více než 139 miliard dolarů. Tyto investice přinášejí schopnosti, které potřebujeme, a zároveň posilují naši průmyslovou základnu a odolnost,“ stojí v deklaraci ze summitu v Ankaře. Spojenci se podle dokumentu zavazují dále rozšířit výrobní kapacity a spolupracovat s průmyslem na urychlení inovací.

Závěrečná deklarace ze summitu rovněž zdůrazňuje, že kvůli dlouhodobé hrozbě, kterou představuje Rusko a rovněž také terorismus, budou spojenci nadále plnit své obranné závazky přijaté na summitu v Haagu. Tam se země NATO loni zavázaly dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP. Dalších 1,5 procenta HDP má jít na širší bezpečnostní oblast, například infrastrukturu či posílení kyberbezpečnosti.

Na zasedání Severoatlantické rady přijeli také český premiér Andrej Babiš a český prezident Petr Pavel. Babiš v úterý ráno při příchodu na summit potvrdil, že na radě vystoupí s projevem. Bude podle něj jedním z posledních vystupujících, neboť Česká republika patří k státům, které měly v roce 2025 nejnižší výdaje na obranu. Podle dokumentu NATO s aktualizovaným odhadem Česko loni utratilo za obranu 1,86 procenta hrubého domácího produktu, což je třetí nejnižší údaj po Albánii a Slovinsku.

Pokud jde o zasedací pořádek v případě české delegace, z fotografií ze zasedání vyplývá, že v první řadě na jednání usedl Babiš, ve druhé Pavel a ve třetím okruhu křesel pak místo našel český ministr zahraničí Pavel Macinka. Pavel v úterý před odletem na summit novinářům řekl, že se s Babišem nebude při jednání rady „prát“ o židli u předního stolu, když vláda schválila jako lídra delegace premiéra. „Toho jednání se zúčastním bez nějakého pocitu ponížení nebo frustrace, protože pro mě je důležité, abych slyšel, o čem se bude mluvit,“ uvedl prezident. Chtěl prý slyšet argumenty, protože se obává, že by se k němu informace jinak nedostaly.