1000 eur pro zaměstnance i reforma daně z příjmu. Jak německá opatření dopadnou na Česko?

Německo představilo v pondělí řadu opatření, kterými chce bojovat se zdražováním energií a pohonných hmot kvůli válce s Íránem. Součástí je snížení energetické daně z benzinu a nafty na 2 měsíce, ale také to, že zaměstnanci mohou dostat od zaměstnavatele 1000 eur bez daní a odvodů. Od ledna 2027 má navíc začít platit dlouho plánovaná reforma daně z příjmů. Ekonomové pro Echo24 rozebrali, jaká budou mít opatření dopad, včetně vlivu na českou ekonomiku.

Představitelé Merzova kabinetu na tiskové konferenci uvedli, že na dva měsíce sníží energetickou daň. To znamená, že pohonné hmoty zlevní o 17 centů. Podle ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basové, která je zároveň spolupředsedkyní sociální demokracie (SPD), snížení energetické daně na dva měsíce ušetří spotřebitelům a podnikatelům zhruba 1,6 miliardy eur (39 miliard korun). Podniky budou moci zaměstnancům vyplatit také „krizový bonus“ ve výši 1000 eur (24.400 korun), který bude osvobozený od daní a dalších odvodů. Výpadek ve státním rozpočtu chtějí vládní strany kompenzovat mimo jiné zvýšením daně z tabákových výrobků ještě v letošním roce.

Od ledna 2027 má také začít platit již dlouho plánovaná reforma daně z příjmů, podrobnosti však dosud nebyly zveřejněny. Podle Merze mají být dopracovány v nadcházejících týdnech. I když již existují modelové výpočty, rozpočtový prostor je velmi omezený, dodal kancléř.

CDU/CSU a SPD tak hodlají splnit svůj slib z koaliční dohody a snížit daň z příjmů v polovině volebního období. Podle Basové má opatření ulevit lidem s nižšími a středními příjmy. Způsob financování však zůstává sporným bodem. SPD chce tento problém vyvážit vyššími daněmi pro osoby s nejvyššími příjmy, což je návrh, k němuž CDU/CSU přistupuje skepticky.

Lídři koaličních stran jednali o víkendu podle Merze o celé řadě témat, včetně mezinárodní situace, situace v Evropě i v Německu. „Všichni sdílíme obavy, že se nacházíme ve velmi obtížné ekonomické situaci, ale také v obtížné politické situaci,“ uvedl Merz.

Sociální demokraté v minulých dnech navrhovali zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, pro firmy v energetickém a fosilním sektoru. Proti se už v pátek ostře postavila ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová z Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU) a vyvolala téměž vládní krizy. Merz řekl, že je vůči tomuto kroku nadále „skeptický“.

Situace v Německu má často velký dopad na Česko, jde totiž o klíčového obchodního partnera. Podobně jako české ministerstvo financí i Německo počítá kvůli válce v Íránu s nižším než očekávaným růstem ekonomiky. Německý fiskální expanzivní balíček může ale podle MF představovat impuls pro český průmysl, zejména exportně orientované sektory, jeho dopad však zůstává nejistý z hlediska načasování, struktury i zapojení domácích dodavatelů.

Čím slabší Německo, tím hůře pro českou ekonomiku

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že oznámený rámec opatření v Německu vnímá jako pokračování ochoty tamní vlády utrácet peníze na dluh s cílem podpořit ekonomický růst. „Zatímco se například česká a polská ekonomika už dlouhé měsíce nadechují a vykazují solidní reálný růst, tak únorová data z německého průmyslu naznačují, že se tamní ekonomika dostala s vysokou pravděpodobností do kontrakce. Ještě před začátkem války v Íránu, která bude zpomalení evropské ekonomiky stupňovat. Obzvlášť pak v zemích se silným průmyslem, mezi které se Německo také řadí. V takové situaci bych snad ani nečekal, že vláda od fiskálních balíčků na dluh ustoupí. Naopak,“ uvedl Peterka.

V souvislosti se zmíněnými tisíci eury pro zaměstnance poukázal na to, že nejde o automatický nárok, ale možnost pro zaměstnavatele. „Je ale otázkou, jak velká část zaměstnavatelů a v jaké výši tuto potenciální daňovou úlevu využije. Slabší ekonomický výkon se projeví u řady firem horšími hospodářskými výsledky, které budou omezovat jejich možnosti vyplácet mimořádné odměny, byť by byly nezdaněné,“ řekl Peterka s tím, že výpadek daňových příjmů má pak kompenzovat vyšší zdanění tabáku, které ale samo o sobě nebude stačit na pokrytí daňových úlev, které mají způsobit rozpočtový výpadek na úrovni 1,6 miliardy euro.

Krátkodobě může rozhazovačnost německé vlády podle něj působit pozitivně na tuzemský ekonomický růst. Fiskální balíček s nejvyšší pravděpodobností pomůže německému růstu popřípadě omezit negativní dopady konfliktu v Íránu na kondici německé ekonomiky. Čím slabší Německo, tím hůře pro českou ekonomiku a naopak, popsal Peterka.

Vadou na kráse může být situace, pokud německá vláda začne tamnímu průmyslu výrazně dotovat ceny energií. „Český průmysl by se tak mohl v některých odvětvích stát cenově nekonkurenceschopný. Takový krok by ještě před válkou zřejmě ztroskotal u Evropské komise. Jenže s válkou v Íránu a s růstem cen ropy a plynu se pravidla hry alespoň dočasně podle všeho mění. Řada zemí zavádí různá opatření v různé síle na tlumení cen energií. Zatím bez reakce Evropské komise, které by mohlo vadit, že na jednotném trhu jsou různé dotační mechanismy s různou silou, které logicky nemohou vést k rovným podmínkám,“ uvedl dále Peterka.

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil pro Echo24 uvedl, že německá ekonomika s velkou pravděpodobností letos vykáže lepší výkon než v minulých letech, nicméně stále to nebude nic oslnivého. „Částečně za tím budou cyklické důvody, částečně investiční aktivita německé vlády. Bezprostřední dopad na českou ekonomiku bude tedy pravděpodobně sice pozitivní, ale nikoliv zlomový. To ovšem neznamená, že by nás vývoj v Německu neměl zajímat. Německo je a v dohledné době i bude naším klíčovým obchodním partnerem,“ uvedl Hradil.

Probudí se německý ekonomický obr?

Problémy německého průmyslového sektoru se podle něj datují již zhruba od roku 2018 a není náhodou, že i český průmysl od stejného roku víceméně stagnuje. „V datech o zahraničním obchodu je sice zřetelné, že se náš vývoz snaží přeorientovávat i na jiné trhy, ale tento proces je velmi pomalý. Hlavním důvodem je to, že český průmysl vyrábí pro německé výrobce, nikoliv spotřebitele. Často se tedy jedná o velmi specifické výrobky, které není dost dobře možné prodat někam jinam. V našem bytostném zájmu tedy je, aby změna německé hospodářské politiky byla úspěšná. Nikoliv primárně proto, abychom si sáhli na část peněz z vládních investic. Spíše proto, že bychom velmi uvítali, kdyby se německý ekonomický obr po dlouhé době skutečně probudil a opět se stal tou lokomotivou, která nás od revoluce táhla vpřed,“ dodal Hradil.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že o německé fiskální expanzi si nedělá iluze. „Dlouho se o ní mluví a zatím ji nikdo moc neviděl, respektive se realizuje formou sociálních dávek a nikoliv investic. Pokud se sníží daňové zatížení zaměstnanců, budiž. Německo rozhodně není daňovým rájem pro pracující. Na druhou stranu si tím jen prohloubí schodek rozpočtu,“ řekl Dufek.

Snižování daní u pohonných hmot je podle něj vlastně už jen zoufalý krok. „Německo nejdřív drtí daněmi a pak nezbývá než reagovat nesystémovým opatřením,“ míní Dufek.