Napětí mezi Babišem a Pavlem taje. Hrad dostane přidáno a mírní tón u financování ČT

Po měsících vzájemných výpadů se vztahy mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem zřejmě posouvají do klidnější fáze. Oba politici obnovují pracovní kontakty a v posledních dnech vysílají několik smířlivějších signálů. Vedle jejich osobního setkání je patrný posun také u návrhu rozpočtu Hradu na příští rok nebo v postoji hlavy státu k vládnímu plánu zrušit koncesionářské poplatky. Ještě v létě přitom oba tábory vedly ostré spory o zahraniční politiku či výdaje na obranu.

Jedním ze signálů je návrh státního rozpočtu na příští rok. Kancelář prezidenta republiky má podle něj hospodařit s 425,4 milionu korun, tedy přibližně o čtyři miliony více než letos. Samotnému úřadu KPR se mají výdaje zvýšit z 234,3 na 238,3 milionu korun a o zhruba tři miliony mají narůst také peníze na platy. To kontrastuje s výroky, které zaznívaly z vládního tábora ještě na začátku roku. Například poslanec Motoristů a předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora tehdy otevřeně připouštěl přezkoumání výdajů Hradu. Za „zajímavou myšlenku“ označoval možné seškrtání rozpočtu prezidentské kanceláře a mluvil mimo jiné o údajně příliš vysokých výdajích na prezidentovy poradce. Byť premiér tyto úvahy představitelů svého nejmenšího koaličního partnera rétoricky nijak nekrotil, v návrhu rozpočtu se žádný takový zásah neobjevil.

Mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Daniel Drake pro Echo24 uvedl, že prezident dohodu s premiérem na častějších společných jednáních vítá. „Prezident ocenil dohodu s premiérem na častějších společných jednáních. Vnímá ji jako dobrý základ pro lepší koordinaci, zejména v otázkách zahraniční politiky,“ sdělil Drake.

Ke zmírnění napětí dochází také přímo mezi Pavlem a Babišem. Oba se minulý týden ve čtvrtek sešli po jednání Bezpečnostní rady státu. Premiér následně ve svém nedělním videu na sociálních sítích odmítl, že by mezi ním a prezidentem panoval nějaký boj či zásadní problém. Podle Babiše spolu řešili například zahraniční cesty, kybernetickou bezpečnost či otázky, při nichž vláda potřebuje součinnost hlavy státu. Případné dobré vztahy se mohou taky hodit pro potenciální situaci, kdy by Babiš chtěl vyměnit některé členy kabinetu.

Smířlivější tón současně volí i Pavel. V nedělním rozhovoru pro CNN Prima News například nevyloučil, že by mohl akceptovat vládní plán na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Prezident uvedl, že tento samotný způsob financování nemusí znamenat ztrátu nezávislosti ČT a ČRo, pokud zákon bude obsahovat dostatečné pojistky a zajistí médiím předvídatelnost. „Já rozhodně neříkám, že když budou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu, tak to automaticky znamená ztrátu jejich nezávislosti, ale musíme najít takové pojistky, mají je třeba některé severské země, například Finsko, které tu nezávislost opravdu garantovat budou,“ řekl v rozhovoru Pavel.

O případném vetu chce rozhodnout až podle konkrétní podoby normy. Jde přitom o jedno z politicky citlivých témat současné vlády a zároveň o oblast, ve které Pavel ještě nedávno používal podstatně varovnější slova. Při srpnové připomínce okupace před budovou Českého rozhlasu například vyzýval k obraně nezávislých médií a přirovnával plíživost současné situace k ovládnutí tehdejších médií v rámci normalizace.

Současné uklidnění následuje po několika měsících napjatých vztahů. Spor se vyhrotil mimo jiné kolem červencového summitu v Ankaře a následně kolem rozdílných pohledů na obrannou a zahraniční politiku. Babiše rozčílilo také Pavlovo vystoupení na slovenském festivalu Pohoda, kde prezident hovořil o pochybnostech zahraničních partnerů nad spolehlivostí Česka v otázce obranných výdajů. Premiér poté Pavla ostře konfrontoval a opět připomínal vliv jeho poradce Petra Koláře, kterého šéf kabinetu označuje za „loutkovodiče“. Rozdílné postoje nezmizely ani poté: ještě začátkem minulého týdne Pavel před českými velvyslanci varoval před dojmem, že země prosazuje dvě zahraniční politiky, na což ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) reagoval, že zahraniční politika je pouze jedna a podle Ústavy ji určuje vláda.