Rusové nevěří jejich bankám a ve velkém vybírají hotovost. Obávají se zásahu státu

Rusové v posledních měsících ve velkém vybírají peníze z bank a převádějí úspory do hotovosti. Jen během prvních dvou srpnových týdnů se objem hotovosti v oběhu zvýšil o 286 miliard rublů (zhruba 70 miliard Kč), v červenci z bankovního systému odteklo přes 620 miliard rublů (asi 152 miliard Kč). Za změnou chování stojí podle ekonomů mimo jiné obavy z možného zásahu státu do soukromých úspor, zhoršující se ekonomická situace i výpadky mobilního internetu k nimž dochází v souvislosti s dronovými útoky, které komplikují bezhotovostní platby. Informuje Bild či The Telegraph.

Od začátku letošního roku se podle údajů ruské centrální banky objem hotovosti mimo bankovní systém zvýšil zhruba o 2,4 bilionu rublů (asi 589 miliard Kč). To je více než přibližně dva biliony rublů (asi 491 miliard Kč), které domácnosti a firmy vybraly během prvního roku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy se přitom většina výběrů soustředila do prvních týdnů po zahájení války.

Trend v posledních měsících zrychluje. Podle údajů které uvádí například deník The Telegraph odešlo z bank v červnu v přepočtu téměř čtyři miliardy eur (asi 97 miliard Kč) a v červenci více než šest miliard eur (přes 145 miliard Kč). Během prvních dvou srpnových týdnů šlo o částku blížící se třem miliardám eur (asi 73 miliard Kč). Největší jednodenní odliv v srpnu připadl na 12. srpna, kdy bankovní systém přišel o 56,8 miliardy rublů (zhruba 14 miliard Kč).

Jedním z důvodů má být rostoucí nedůvěra části Rusů vůči bankovnímu systému a obava, že by vláda mohla v případě dalších finančních problémů omezit přístup k vkladům. Na ruských telegramových kanálech se už dříve šířily spekulace o možném zmrazení bankovních účtů. Ministr financí Anton Siluanov je označil za falešné zprávy a ekonomové upozorňují, že plošné zmrazení vkladů by bylo velmi nepravděpodobné.

Nervozitu posiluje rozsáhlá vlna zestátňování majetku, kterou ruské úřady v posledních letech uskutečnily. Mezi rokem 2022 a koncem roku 2025 podle dostupných údajů přešla pod kontrolu státu aktiva v hodnotě přibližně 6,5 bilionu rublů (asi 1,6 bilionu Kč). Obavy proto nepanují jen mezi běžnými střadateli, ale také mezi vlastníky velkých firem.

Část společností se snaží svá aktiva přesouvat do zahraničí. Jen ve druhém čtvrtletí letošního roku měly ruské podniky ze země vyvést přibližně 800 miliard rublů (asi 196 miliard Kč). Motivací mají být vedle strachu ze zásahu ruských regulačních orgánů také ukrajinské útoky na průmyslové a energetické podniky.

K většímu využívání hotovosti ale přispívají i praktičtější důvody. Ruské úřady v řadě regionů opakovaně omezují mobilní internet ve snaze komplikovat fungování ukrajinských dronů. Výpadky ovšem zároveň znemožňují nebo ztěžují platby kartou a přes mobilní aplikace.

„Rusku trvalo méně než deset let, než se stalo jedním ze světových lídrů v bezhotovostních platbách. Nyní se Rusové kvůli krokům vlastních úřadů stále více vracejí k hotovosti,“ upozornil již dříve nezávislý ekonomický server The Bell. Vedle omezení internetu zmiňuje také vyšší daně, inflaci a přísnější státní kontrolu finančních transakcí.

Výběry už začínají dopadat také na samotné banky. Podle ruského serveru RBC se nedostatek rublové likvidity v bankovním systému dostal na nejvyšší úroveň od března 2022 a centrální banka musela rozšířit úvěrování finančních institucí. Některým bankám kvůli tomu podle dostupných informací zbývá méně prostředků na nákup ruských státních dluhopisů.

Právě banky přitom patří mezi hlavní kupce dluhu, kterým Moskva financuje rostoucí státní výdaje. V prvním pololetí letošního roku dosáhl ruský rozpočtový deficit podle údajů citovaných listem The Washington Post v přepočtu zhruba 65,5 miliardy eur (asi 1,58 bilionu Kč), zatímco původní plán počítal přibližně s 38,5 miliardy eur (asi 931 miliard Kč).

Zhoršuje se zároveň hodnocení ekonomické situace mezi samotnými Rusy. Optimismus ohledně dalšího vývoje ekonomiky se letos podle průzkumů propadl na rekordně nízkou úroveň. V šetření zveřejněném v červnu uvedlo 60 procent respondentů, že se hospodářské podmínky v zemi zhoršují.

Citlivost Kremlu na kritické hodnocení ekonomiky ukázaly i události staré několik dní. Nedávno byl odvolán hlavní ekonom druhé největší ruské banky VEB Andrej Klepač poté, co ruská média informovala o jeho kritických výrocích o stavu hospodářství.

„Zaostáváme. Prohráváme technologickou i ekonomickou soutěž ve světě. A neprohráváme ji pouze s Čínou a Spojenými státy, v některých ohledech ji prohráváme dokonce i s Ukrajinou,“ uvedl. Dodal, že je to způsobeno tím, že Kyjev dostává finanční podporu od Západu.

„V této opotřebovávací válce soutěž nevyhrajeme. Máme iluzi, že se tam (na Ukrajině – pozn. red.) všechno rozpadne. Nerozpadlo a nerozpadne. Naše náklady rostou,“ řekl. Projev je zveřejněn na internetových stránkách Nikitského klubu – fóra ekonomů, akademiků a vládních představitelů.

Nervozitu podporují také pokračující ukrajinské útoky na rafinerie a další hospodářské cíle. „Létají drony, věci hoří a nervozita roste,“ popsal náladu bývalý vysoce postavený ruský finanční úředník pro The Washington Post. Podle něj se stále více lidí přiklání k jednoduchému závěru, že je bezpečnější mít peníze doma v hotovosti než na účtu, u něhož si nejsou jisti, zda k němu budou mít v budoucnu bez omezení přístup.