Nezaměstnanost opět dosáhla 5 %, skokově rostou výdaje na pomoc v hmotné nouzi

Červencová nezaměstnanost po deseti letech opět dosáhla pěti procent. Problém tuzemského trhu je podle expertů strukturální nerovnováha a chybí lidé v technických, řemeslných a zdravotnických oborech. Ministerstvo financí pro Echo24 uvedlo, že v dalších měsících očekává postupné zpomalování meziměsíčního růstu nezaměstnanosti a neobává se toho, že by vyšší počet lidí bez práce mohl negativně ovlivnit státní rozpočet, ať už na straně příjmů či výdajů. Meziročně skokově přitom rostou výdaje na dávky mimořádné okamžité pomoci.

Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na pět procent z červnových 4,8 procenta. Úřady práce evidovaly 367 346 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 11 212 víc než o měsíc dřív. Údaje zveřejnil v pondělí Úřad práce ČR. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) jde o tradiční prázdninový mírný nárůst. Zvýšil se i počet volných pracovních míst proti červnu o 1078 na 100 932 pozic.

Letošní červencová čísla jsou vyšší také ve srovnání s loňským červencem. Nezaměstnanost v Česku tehdy byla 4,4 procenta, úřady evidovaly 329 501 lidí bez práce a zaměstnavatelé přes úřady práce nabízeli 95 553 volných míst. „Červencový vývoj potvrzuje, že český trh práce zůstává navzdory sezonním výkyvům ve velmi dobré kondici. Nezaměstnanost tradičně mírně roste během letních prázdnin, zároveň ale evidujeme více než 100 000 volných pracovních míst,“ uvedl Juchelka.

Nejvyšší nezaměstnanost zůstala v Ústeckém kraji, kde ke konci července byla 7,3 procenta. Následuje Moravskoslezský kraj se sedmiprocentní nezaměstnaností. Nejnižší podíl lidí bez práce na konci prvního prázdninového měsíce měly Praha s 3,9 procenta a Pardubický kraj se čtyřmi procenty.

Mluvčí ministerstva financí Helena Skácelová pro Echo24 uvedla, že zvýšení o 0,2 procentního bodu oproti červnu je pro letní měsíce běžné. „Zároveň meziročně roste počet volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce, což ukazuje, že firmy mají o nové zaměstnance stále zájem. V dalších měsících očekáváme, že se meziroční růst nezaměstnanosti bude postupně zpomalovat. Za celý rok 2026 by se měla průměrná hodnota držet pod 5 % a v příštím roce by měla mírně klesnout. Současný vývoj by proto neměl výrazněji ovlivnit příjmy ani výdaje státního rozpočtu,“ vysvětlila Skácelová.

Firmy kvůli letním dovoleným a prázdninám podle expertů často utlumují náborové aktivity a nástup nových zaměstnanců odkládají zpravidla na září. Česko má ale přitom i strukturální problém. Zatímco u administrativních pozic či u maloobchodu počet zájemců výrazně převyšuje počet nabízených míst, stavebnictví, technické či zdravotnické obory hlásí nedostatek.

Výdaje na mimořádné dávky jsou na pětinásobku oproti loňsku

Výdaje na dávky mimořádné okamžité pomoci (MOP) v prvním pololetí výrazně vzrostly. Dosáhly zhruba 523 milionů korun. Jsou tak nejvyšší od zavedení této podpory v roce 2007. Proti loňskému prvnímu půlroku jsou víc než pětinásobné. Vyplývá to z měsíčních zpráv ministerstva práce o vyplácení dávek a z údajů Českého statistického úřadu. MOP se podle vyjádření resortu využívá k dorovnání nízké superdávky, která se vyplácí od letoška.

Dávka mimořádné okamžité pomoci je pro lidi v hmotné nouzi. Posuzuje se obvykle příjem i majetek členů domácnosti. Podpora se poskytuje třeba obětem povodní, na školní pomůcky pro děti, na vybavení bytu či na jiné nezbytné výdaje. Letos v červnu úřady práce poslaly 13 100 mimořádných dávek za 101,1 milionu korun. Před rokem jich vyplatily 2400 za 16,9 milionu korun. Potřební letos za prvních šest měsíců dostali od státu 522,9 milionu korun, loni za stejnou dobu 99,9 milionu.

„V přechodném období po zavedení dávky státní sociální pomoci (superdávka) může být mimořádná okamžitá pomoc využívána také jako nástroj k překlenutí mimořádně nepříznivé finanční situace vzniklé v souvislosti se změnou dávkového systému,“ uvedlo ministerstvo.

Superdávka nahradila příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a dětské přídavky. Zatím ji pobírali jen noví žadatelé. Za první půlrok jim úřady práce vyplatily na superdávkách 1,45 miliardy korun.

Od srpna na superdávku přešlo 238 500 domácností, které měly do konce července původní čtyři příspěvky. Podle ministerstva zhruba polovině podpora nejméně o 500 korun klesla. Podle dřívější ministerské analýzy pětině ze sledovaných 128.400 domácností nezůstává z příjmu se superdávkou po odečtení nákladů na bydlení ani životní minimum. Těm, jimž se částka výrazně propadla, mohou MOP poskytnout úřady práce rovnou i bez žádosti. „V odůvodněných případech může být řízení o dávce (MOP) od 1. srpna 2026 zahájeno rovněž z moci úřední,“ uvedlo ministerstvo.

Letošní výdaje jsou podle údajů ministerstva a statistiků dosud nejvyšší. Překonaly i sumu z prvního půlroku roku 2022 po ruském vpádu na Ukrajinu, kdy se před vznikem humanitární dávky MOP využívala pro uprchlíky. Tehdy se vyplatilo za prvních šest měsíců 322,5 milionu korun. Vyšší částky byly také v letech, kdy Česko postihly povodně či prudké zdražení energií. Nejméně stát za první pololetí poskytl v roce 2019, na vrcholu ekonomické konjunktury, a to 25,4 milionu korun.

Životní minimum činí v současné době 4860 korun. Oběti povodní či průmyslových a ekologických havárií mohou získat až patnáctinásobek minima. Pokud hrozí ztráta bydlení a není možné zajistit životní potřeby, může to být až čtyřicetinásobek minima v jednom roce. Na školní pomůcky pro děti či na pořízení nezbytného vybavení do domácnosti může úřad práce za kalendářní rok vyplatit až desetinásobek minima. Proti sociálnímu vyloučení je možné za rok získat až čtyřnásobek minima. Dávka může pokrýt i jednorázové výdaje třeba na kauci.