OBRAZEM: Jak bude vypadat Nová scéna? Národní divadlo zahájilo rekonstrukci za 1,8 miliardy

Nová scéna se dočká rekonstrukce za necelé dvě miliardy korun. Národní divadlo dnes zahájilo rozsáhlou a dlouho plánovanou rekonstrukci Nové scény, která nezmění vnější vzhled budovy a zachová původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory jako jsou obklady ze zeleného serpentinu, točité schodiště nebo velkorysý světelný objekt od Pavla Hlavy a Jaroslava Štursy. Zachován má být i „televizní“ plášť ze 4000 skleněných „obrazovek“ sklářského výtvarníka Stanislava Libenského, uvádí divadlo.

Národní divadlo (ND) v Praze dnes zahájí generální rekonstrukci Nové scény za 1,8 miliardy korun bez DPH. Divadlo v únoru potvrdilo jako vítěze tendru sdružení firem Metrostav DIZ, OHLA ŽS a Trigema. Rekonstrukce potrvá dva roky. Vyklizenou budovu si před předáním staveniště za doprovodu generálního ředitele ND Jana Buriana prohlédnou předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy).

Ministr kultury má podle svých slov k Nové scéně osobní vztah. „Když jsem v roce 1982 přišel do Prahy, tak se davy lidí chodily dívat na to, co to ten pan (architekt) Karel Prager staví. Spousta lidí byla pohoršených, co to vzniká za ‚televizi‘. Tvrdili, že se sem nehodí, ale mezi námi už bylo pár lidí, kteří se těšili na to, že tady bude něco, co trochu připomíná sci-fi,“ vzpomínal Klempíř. „Můj vztah k této scéně byl korunován tím, že jsme tady za covidu udělali velký živý přenos, jehož organizace byla tak trochu punk, ale energie vystupujících lidí od divadla Sklep až po popové hudebníky byla tak obrovská, že jsme si chvilku mysleli, že ten covid porazíme my,“ dodal.

„Rekonstrukce Nové scény není jen investicí do budovy, ale především do budoucnosti české kultury. Národní divadlo musí vedle své tradiční role vytvářet prostor pro nové formy divadla, současnou tvorbu a uměleckou excelenci. Nová scéna má být místem, kde vznikají nové projekty a kde se česká kultura přirozeně setkává se světem,“ dodal Klempíř.

Podle tiskové zprávy původní záměr stavby nepočítal s divadelním provozem a architektonické řešení tak bylo i ve své době kompromisem, který i přes veškerá pozitiva technologicky nedostačuje nejen požadavkům dnešního provozu, ale nesplňuje ani původní vize architektů. Plánovaná přestavba tak má naplnit sen architekta Karla Pragera a scénografa Josefa Svobody a díky nejnovějším technologiím vytvořit opravdu multifunkční prostor.

Nová scéna po rekonstrukci návštěvníkům nabídne variabilní uspořádání jeviště i hlediště v multifunkčním sále s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou, ve vedlejší budově Národní divadlo získá ještě jeden komorní divadelní sál, zkušebnu a nové prostory se zázemím pro doprovodné edukační programy. V přízemí vznikne také nová kavárna, která propojí divadlo s náměstím Václava Havla. Obě budovy projdou významnou technologickou modernizací, která přinese značné energetické úspory a snížení provozních nákladů i zátěže životního prostředí.

SOUVISEJÍCÍ: Krajina plná sněhu. Martin Scorsese a Leonardo DiCaprio natáčí v Česku nový film

Vyhodnocení tendru a vyhlášení vítěze zdrželo podání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které zpochybnilo vyloučení sdružení firem Geosan Group a Avers. Podle verdiktu úřadu ale ND jako zadavatel postupovalo správně, rozhodnutí počátkem února potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna. ND vzápětí za vítěze a zhotovitele rekonstrukce určilo sdružení firem Metrostav DIZ, OHLA ŽS a Trigema s nabídkou 1,8 miliardy korun bez DPH. Jednou z podmínek tendru byla maximální cena 2,3 miliardy korun včetně DPH.

Kulturní domy přibývají

Vedle rekonstrukce Nové scény chystá vláda nové depozitáře Národní galerie, dokončení výstavby Janáčkova kulturního centra v Brně, obnovu pražské Invalidovny nebo výstavbu Vltavské filharmonie. „Chystáme toho hodně, musíme to naplánovat, aby ty investice ‚hladce klouzly‘. Je to náročné, ale s obnovováním a stavbou kulturních stánků nechceme přestat. Není to proto, že bychom chtěli na sílu dokazovat, že nejsme škudlilové na kultuře. Je to infrastruktura ducha,“ uvedl ministr Klempíř.

Ministerstvo kultury podle rozpočtu dostalo letos na výdaje 17,6 miliardy korun, což je o více než miliardu méně proti návrhu minulé vlády z loňského září. Proti škrtům, které se dotýkají různých kapitol včetně živé kultury, před časem vystoupili studenti uměleckých oborů a zástupců kultury. Kritizovaly je také třeba Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR, Asociace hudebních festivalů, Asociace profesionálních divadel i Asociace nezávislých divadel. Klempíř na to tehdy reagoval tvrzením, že šetřit musí všechny resorty.