„Zvláštní vztah už není, co býval.“ Trump se pustil do Starmera kvůli základnám

Historicky privilegované vztahy mezi Británií a Spojenými státy už nejsou, čím bývaly. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Donald Trump v reakci na to, že Británie nechtěla původně Američanům poskytnout své základny v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán. Britský premiér Keir Starmer ale uvedl, že jednal v národním zájmu. Spor o základny podle webu Le Figaro vedl k tomu, že USA stáhly svou podporu dohodě o britském navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu.

„Šlo o zdaleka ten nejpevnější vztah. Je velmi smutné vidět, že už zjevně není tím, čím býval. Nyní máme velmi silné vztahy s jinými evropskými zeměmi,“ řekl šéf Bílého domu v rozhovoru s britským deníkem The Sun, v němž pochválil zejména Francii a NATO.

Prezident v pondělním rozhovoru s deníkem The Daily Telegraph kritizoval Starmera za přílišné otálení s povolením, aby USA využily klíčové vojenské základny Diego García na Čagoských ostrovech, které se nacházejí v Indickém oceánu. Británie nechtěla podle Le Figaro povolit ani užívání základny Fairford v Anglii. „Měl pomoci, ale nebyl ochoten spolupracovat. Nikdy bych nečekal, že se něco takového ze strany Británie stane. Starmer mě velmi zklamal,“ uvedl Trump.

Londýn po prvním odmítnutí v neděli souhlasil, aby britské základny, včetně základny Diego García, Washington využil k útoku na íránské odpalovací zařízení. Britové ale nepovolili využít proti Íránu britské vojenské základny na Kypru poté, co jednu z nich v noci na pondělí zasáhl bezpilotní letoun, zřejmě vyslaný libanonským hnutím Hizballáh, které je spojencem Íránu. Rozhodnutí Londýna vyvolalo obavy kyperských úřadů. Kvůli bezpečnosti vyslalo Řecko k ostrovu dvě lodě a několik stíhaček.

„Prezident Trump nesouhlasil s naším rozhodnutím nezapojit se do prvotních útoků, je ale mou povinností posoudit, co je v národním zájmu Británie. To jsem udělal a stojím si za tím,“ řekl Starmer podle agentury Reuters v pondělí v parlamentu.

Lídr labouristů v dolní komoře čelil kritice šéfky konzervativní opozice Kemi Badenochové, která mu vyčítala jeho původní odmítnutí a nedostatek hlasité podpory americko-izraelské operace. Starmer dříve řekl, že zapojení Británie do úderu proti Íránu má výlučně obranný charakter, sám ale nevěří tomu, že pokus o změnu íránského režimu leteckým bombardováním bez pozemní invaze bude fungovat.

Spojené státy a Izrael zahájily útok na Írán v sobotu s cílem zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Prezident Donald Trump zmiňoval, že země nesmí získat jaderné zbraně. Jeden z úderů zabil duchovního vůdce Alího Chameneího, zemřelo také téměř pět desítek dalších předních činitelů. Írán podnikl v reakci na americko-izraelský útok řadu odvetných úderů v arabských zemích regionu.

Britský premiér loni podepsal dohodu o předání svrchovanosti nad Čagoskými ostrovy Mauriciu. Do Čagoského souostroví patří také atol Diego García, na němž se nachází strategicky důležitá námořní a letecká základna, kterou využívá jak Británie, tak i Spojené státy. Trump rozhodnutí označil za Starmerovu velkou chybu a projev totální slabosti.