„Právní paskvil.“ Hospodářská komora chce zastavit nové nařízení o obalech

Premiér Andrej Babiš na nedávné konferenci Hospodářské komory varoval před „zeleným šílenstvím“. Kritizoval i nařízení o obalech PPWR, které cílí na snížení množství obalů a tlak na jejich větší recyklaci. Firmám však přináší řadu povinností. Jan Mraček z Hospodářské komory dokonce mluví o „právním paskvilu“ a řada podnikatelských svazů usiluje na poslední chvíli o odložení účinnosti nařízení, jehož první části, například výrazné omezení chemických látek PFAS u potravinových obalů, začnou platit od srpna. Nařízení už bylo schváleno, v srpnu vstupuje v účinnost jeho část, další fáze nastanou v dalších letech.

Hlavním pilířem nové legislativy je požadavek, aby byly do roku 2030 veškeré obaly na trhu recyklovatelné. Nařízení cílí také na tzv. „balení vzduchu“ u e-shopů, kde omezuje podíl prázdného prostoru v krabicích na maximálně 50 %, nebo zakazuje vybrané jednorázové plastové obaly, jako jsou miniaturní hotelová mýdla nebo tenké fólie na ovoce a zeleninu. Od roku 2028 také zavádí harmonizované štítky s informacemi o složení obalu a možnostech jeho recyklace. Současně ale nařízení detailně zasahuje i do samotného návrhu obalů – například stanovuje limity pro obsah těžkých kovů (olovo, kadmium, rtuť) a výrazně omezuje i přítomnost látek PFAS v obalech pro styk s potravinami.

„Každý obyvatel EU dnes vyprodukuje přibližně 190 kg obalového odpadu ročně a tento objem dlouhodobě roste. Přibližně 40 % plastů a 50 % papíru v EU se spotřebuje na obaly. Jenže stávající infrastruktura (třídění, recyklace, systémy zpětného odběru) na takový objem a takovou pestrost materiálů jednoduše není dimenzovaná. Výsledkem je, že velká část obalů, které jsou v zásadě „recyklovatelné“, se v praxi nerecykluje,“ popsala důvody vzniku nařízení Karolína Kočendová z Institutu cirkulární ekonomiky.

Nařízení nahrazuje starší směrnici a zavádí jednotná pravidla pro celou EU. Vstupovat v účinnost přitom bude postupně. V roce 2028 vstoupí v platnost harmonizované označování obalů pomocí QR kódu v celé EU, kdy má zákazníky informovat o složení obalu či možnosti recyklace. Velká část nařízení i s povinnostmi týkajícími se volného prostoru v obalech vstoupí v účinnost v roce 2030.

Už letos v srpnu však mají výrobci vypracovat technickou dokumentaci ke svým obalům a u potravinových obalů začnou platit výrazně nižší limity chemických látek známých pod zkratkou PFAS. Ty odpuzují tuk a vodu, a proto jsou oblíbené například v obalech na pizzu či různých sáčcích.

Současně budou muset firmy vypracovat prohlášení o shodě a uvádět identifikační údaje – jméno a adresu výrobce či dovozce obalu. Každý výrobce bude muset provést posouzení shody obalu s požadavky PPWR a vydat prohlášení o shodě. „Od 12. srpna 2026 musí výrobce vypracovat EU prohlášení o shodě, které dokládá splnění požadavků na udržitelnost, bezpečnost a označování. Distributor je povinen ověřit existenci této dokumentace před uvedením obalu na trh,“ upřesnila Kočendová.

A krátce před účinností první fáze, kdy mají podnikatelé do srpna připravit dokumentaci ke složení obalů, se ozývá kritika, a to kvůli nákladnosti pro chemický, obalový, potravinářský či e-commerce sektor. „Ekonomické dopady budou obrovské. Špatně se kvantifikují, protože nařízení v sobě obsahuje řadu odkazů na takzvané delegované akty, které nám sekundárně teprve stanoví povinnosti. Co nás trápí, je absolutní nepředvídatelnost předpisů,“ uvedl pro Echo24 předseda odborné sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.

Jeho slova potvrdil i ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška. „Současné znění nařízení nepřináší vždy kompletní odpovědi. Například pro vydání aktu, který stanoví seznam dalších chemických látek vyloučených pro výrobu obalů nebo jejich maximální množství, je termín 31. prosince 2026. Není to tedy komfortní situace ani pro výklad a pochopení,“ uvedl pro Echo24 Vetyška.

Sama Evropská komise přitom až na konci března zveřejnila výkladové materiály k nařízení PPWR. V něm je 33 okruhů a odpovědi na nejčastější otázky, jak k nařízení bude Evropská komise přistupovat. Komise však připomněla, že výkladový dokument není právně závazný, upozornil obalový institut SYBA.

Vetyška upozornil, že asociace se nyní snaží v nových povinnostech zorientovat a že dopady budou různé. „Na ty, kteří dovážejí zboží ze zemí mimo EU nebo vyrábějí a balí vlastní zboží, to jistě bude více než na ty, kteří nakupují zboží od distributorů, kteří uvádějí výrobky (a tedy obaly) na trh EU. Vše tedy bude závislé na konkrétní roli. Nicméně zátěž navíc tu je,“ uvedl Vetyška. Upozornil, že podoba současných obalů má svůj ekonomický důvod. „Rozhodně se nejedná o nic, nad čím by šlo mávnout rukou,“ dodal.

Nepřipravenost nařízení se podle Mračka ukazuje například u systému sankcí. Ty mají být uplatňovány a vymáhány na národní úrovni. Ale systém sankcí ještě v ČR není znám. „Národní orgány by to měly vymáhat, ale ani oni vlastně neví, co by měly vymáhat, protože zvlášť u sankčních opatření chybí konkretizace v  delegovaných aktech. To znamená, že sama komise na sebe ušila bič. Vykonatelnost těch věcí skrze orgány národních států je v podstatě nereálná, protože ani oni neví, jak postupovat. Takže je to je to opravdu prostě právní paskvil, který se opravdu nepovedl,“ uvedl Mraček.

Hospodářská komora se tak podle Mračka v současnosti spolu s dalšími podnikatelskými svazy snaží prosadit odložení účinnosti. „Ideálně zrušit úplně, ale reálně se pokoušíme, aby české stanovisko byl odklad o 18 až 24 měsíců,“ uvedl Mraček