Smrtelně podklimatizovaná Evropa

KOMENTÁŘ

Smrtelně podklimatizovaná Evropa
Podle Světové zdravotnické organizace zahyne ročně v Evropě přes 175 tisíc lidí následkem horka. Evropa by mohla frekventovaným úmrtím předcházet, pokud by mimo jiné tolik nedbala na hlas environmentalistů. Řešení se jeví jako relativně jednoduché: více klimatizace, píše Adam Růžička. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Adam Růžička
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Podle Světové zdravotnické organizace zahyne ročně v Evropě přes 175 tisíc lidí následkem horka. Pro srovnání, toto číslo je třikrát vyšší než každoroční počet obětí střelby ve Spojených státech. Podle epidemiologa Malcolma Mistryho z Londýnské školy pro hygienu a tropické lékařství působí častější vlny veder jako „tichý zabiják“, doléhají především na starší osoby a zasahují velká města napříč starým kontinentem – Milán, Barcelona, Paříž, Londýn a Řím jsou mezi nejvíce postiženými.

Mnozí znepokojivé statistiky berou jako důkaz zhoubného vlivu klimatické krize a další podnět pro ještě horlivější úsilí o snižování emisí a dekarbonizaci. Nicméně je otázkou, zda tento lék není v důsledku horší než nemoc sama, a problém navíc neumocňuje. Evropa by totiž mohla frekventovaným úmrtím předcházet, pokud by mimo jiné tolik nedbala na hlas environmentalistů. Řešení se jeví jako relativně jednoduché: více klimatizace.

 

Zmiňované Spojené státy se s fenoménem „smrti z horka“ příliš nesetkávají, zemřelých tímto způsobem zde najdeme pouze v řádu jednotek tisíc za rok, neboť země se neštítí masově využívat aktivní chlazení budov. Bezmála devadesát procent amerických domácností využívá klimatizaci a praxe je samozřejmá, pokud jde o školy a nemocnice, kde se do technologie a její modernizace investují miliardy dolarů.

V Evropě je situace dramaticky odlišná, klimatizace je stále spíš výjimkou než standardem, což nezůstává bez následků. Například ve Francii muselo být letos v červnu a červenci kvůli vedrům uzavřeno přes tisíc škol, za což si vládní garnitura vysloužila ostrou kritiku od opozice. „Veřejné služby nemohou fungovat kvůli nedostatku klimatizace, kterou na rozdíl od nás mají k dispozici desítky zemí po celém světě,“ prohlásila Marine Le Penová na adresu Macronova kabinetu. „Vláda je stále mimo realitu,“ dodala.

Konzervativci ve Velké Británii podobně letos apelovali na vládní labouristy, aby uvolnili restriktivní pravidla pro zavádění chladicích systémů při stavbě nových budov. Ve Španělsku se zase tématu klimatizování chopili pravicoví populisté ze strany Vox, kteří věc používají při kritice místního establishmentu.

Uvádí se, že jeden z důvodů pro nedostatek klimatizace v Evropě je skutečnost, že zde zatím nevznikl potřebný návyk, kdy by obyvatelé vnímali chlazení vnitřních prostor spíše jako normu než jako luxus. Kontinent byl zvyklý na mírné teploty a nedokázal se dostatečně kalibrovat na postupné oteplování.

Toto vysvětlení je ovšem přinejmenším neúplné. Evropané by se snad i dokázali přizpůsobovat měnícím se podmínkám rychleji a onen návyk si vypěstovat, pokud by jim v tom nebránily politiky zacílené na boj proti klimatické změně. Ačkoliv je aktivní chlazení efektivním nástrojem proti vedrům, zvyšuje energetickou náročnost budov a spotřebovává elektřinu, což je v rozporu se zeleným trendem.

Kritici upozorňují na nebezpečí respiračních onemocnění kvůli pobytu v klimatizovaných interiérech a vyzývají k vysazování zeleně a podobným intervencím, jež by nevedly k vyšším nárokům na spotřebu energií a byly by šetrnější k lidskému tělu i k planetě. Zní to samozřejmě hezky, ovšem stojí za připomenutí, že lepší bývá nepřítelem dobrého. V situaci, kdy v Evropě kvůli horku umírá tolik lidí, je namístě se ptát, zda bychom neměli upustit od ideálů a jednoduše začít chladit.

×

Podobné články