Tyrolský rustikální luxus. Kulinárně-turistické léto v údolí Zillertal
MENU PAVLA MAURERA
MENU PAVLA MAURERA
NOVÝ ŠÉF LABOURISTŮ
Novým lídrem britských labouristů je Andy Burnham. Potvrdila to dnes vládnoucí strana na svém mimořádném sjezdu. V čele strany Burnham vystřídal Keira Starmera ...
Neznám žádnou hotelovou restauraci na světě, kde by mi ke snídani nabídli osm štrúdlů (hruškový, třešňový, švestkový, jahodový, meruňkový, tvarohový, ostružinový a nakonec samozřejmě jablečný s mákem). Možná že tam byl ještě malinový nebo kdoulový, ale to už jsem, gastronomicky omámen, nedokázal počítat. Kromě těchto vždy ještě zatepla podávaných závinů jsem si také mohl dát uzeného lososa, zeleninový salát, deset druhů lokálních sýrů, domácí bio chleba, čerstvě připravenou vaječnou omeletu, párečky, slaninu, dva druhy polévek a také ovesnou kaši s oříšky, datlemi... a nevím co ještě. Ale to mne už tak nepřekvapilo. Štrúdlové „tsunami“ jsem tu poprvé zažil před dvaceti lety a letos mi potvrdili, že úspěšné majstrštyky se v meníčku prostě nikdy nemají měnit. Na to se fakt nezapomíná.
Když jsou restaurace provozovány jako rodinný podnik, většinou tam nedochází ke zbrklým změnám jako v jiných zařízeních, kde někdy až příliš rychle podléhají okolním vlivům a měnícím se módním trendům. Tahle rodina má v tyrolském údolí Zillertal stoletou tradici.
Sedmičlenný rodinný „Theresa team“, pojmenován podle maminky zakladatelky, patří již mnoho let mezi stabilní hvězdy prestižní alpské lokality. Všichni členové rodiny tu mají své role, od šéfkuchaře přes someliérku až po recepci. Jednou chef Stefan Egger, bývalý slavný lyžař, upekl kamzíka. Ukázal nám z okna na jeden kopec, kde má honitbu, na níž o tamní zvěř pečuje celý rok, takže má vše pod osobní kontrolou, ví přesně, co „jeho“ zvířata jedí, jak žijí a jak skončí. V celém Rakousku je velmi citlivě vnímáno ekologické zemědělství, vlastní pastviny, starost o biologický odpad, lokální produkty, které nejsou dováženy bůhví odkud. Uzavřený koloběh. Jediný produkt tu nezůstává na zmar, od kompostování až po bioplyn. Takže když si dáte pstruha nebo candáta, plaval většinou v nejbližších vodách, zvěřina pochází z místních lesů, ostatní maso je z dobytka, který můžete pozorovat celé dny pasoucí se na okolních loukách. Každá větší vesnice tu má svůj vlastní sýr, mléko a kefír. Co víc si může gastronaut přát?
Tohle území poblíž slavného ledovce Hintertux vyhledávají především milovníci zimních sportů, ovšem teď je léto a nabídka místních hor, treků a gastronomických ochutnávek je nepřeberná. Moc mne trápí plýtvání surovinami a zbytečná lidská práce, proto tolik oceňuji, že v této skvělé restauraci si musíte vybrat z pěti variant pětichodové večeře hned ráno. Takže kuchyně přesně ví, co bude vařit a kolik porcí. Žádné zbytky, mrhání a vyhazování uvařených jídel. Pokud nejste hoteloví hosté, i vám jsou dveře otevřeny, ale musíte se „spokojit“ s touto limitovanou nabídkou zcela vynikajících pokrmů. Kdybyste si však nevybrali, pak doporučuji šéfkuchařův hit „Zillertal sushi“ – lokální maso, zvěřina, červená rýže, polenta ze štýrského regionu. Ozdobené trochou čerstvého savojského zelí. „Schmeckt gut“ neboli: Šmakuje to!
Jedete v létě do Alp? Pak tu nejezte, nepijte ani nežijte blbě!
Theresa Wellness Hotel, Bahnhofstraße 15, Zell am Ziller