„Praha se mění v pouťovou atrakci.“ Mapa ukazuje, kde a kdo pronajímá byty na Airbnb

Kolik bytů ve vašem činžáku slouží k Airbnb? Kdo a za kolik je pronajímá turistům? Takové otázky zajímají prakticky všechny Pražany. Kde se nachází byty určené ke krátkodobému pronájmů, se dozvíte díky interaktivní mapě Inside Airbnb. Ta sice neobsahuje data konkurenčních platforem, jako je například Booking, ale i tak slouží jako zajímavý pohled do tohoto byznysu. Jak se ale ubytovací byznys podepisuje na tváři metropole?

Dlouhodobě se s největšími problémy potýká Městská část Praha 1. Její radnice vkládá velké naděje do připravované novely zákona o cestovním ruchu a aplikace eTurista. Ta má monitorovat činnost pronajímatelů, počet ubytovacích jednotek a informace o ubytovaných. Krátkodobé pronájmy kromě hluku a nepořádku vyhání z centra původní obyvatele, což způsobuje tzv. overturismus a krize bydlení se ještě více prohlubuje.

V místním referendu konaném 3. a 4. října 2025 podpořilo omezení krátkodobého ubytování v bytech určených k bydlení 6 850 hlasujících, tedy 72,26 procenta účastníků. Referenda se zúčastnilo 9 480 z 20 997 oprávněných voličů, takže bylo platné. „Registrační číslo nemůže sloužit jako razítko pro provoz ubytování v bytech, které jsou určeny k bydlení. Pokud stát nezajistí ověření údajů, odpovědnost platforem a skutečnou vymahatelnost, lidem v centru Prahy nový systém nepomůže,“ uvedla starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09).

Jádrem stanoviska je ochrana bytového fondu. Praha 1 požaduje, aby před přidělením registračního čísla bylo jasné, kdo je vlastník, kdo je ubytovatel, jaký má k prostoru právní titul a zda zamýšlené užívání odpovídá stavebním předpisům i povolenému nebo kolaudovanému účelu stavby. Pokud byt fakticky slouží jako ubytovací zařízení, nemůže se tvářit jako běžné bydlení.

Předseda strany GEN a radní Prahy 1 Vojtěch Ryvola pro Echo24 uvedl, že z původní myšlenky na sdílení bytu s dalšími lidmi se stal tvrdý byznys. „Dnes už v centru Prahy často nejde o někoho, kdo příležitostně pronajme vlastní byt. Z bytů se stávají ubytovací jednotky, z obytných domů hotely bez recepce a ze sousedů rukojmí podnikání, se kterým nemají nic společného,“ uvedl radní Ryvola.

Podle radního Praha vytvořila prostředí, kde se dobře vydělává na masovém a levném turismu, zatímco jeho náklady platí především místní obyvatelé. „Host se vyspí, ráno odjede a je pryč. Rezident zůstává. Zůstane mu řev ve dvě ráno. Ranní nepořádek před domem. Zvratky ve vchodu. Rozbité dveře. Hluk kufrů na dlažbě. Neustále se střídající cizí lidé ve společných prostorách domu. A pocit, že jeho vlastní dům už vlastně není domem,“ sdělil radní Ryvola redakci.

Jak z toho ven? Nabízí se licenční systém pro krátkodobé ubytování a důsledná pravidla pro další turistické služby. „Každý byt používaný ke krátkodobému ubytování musí mít jednoznačné registrační číslo. To musí být uvedeno v každém internetovém inzerátu a platforma nesmí nabídku bez platného čísla zveřejnit. U vstupu do bytu musí být QR kód. Po jeho načtení se zobrazí provozovatel, kontakt dostupný 24 hodin denně, maximální počet ubytovaných osob, základní pravidla domu, informace o odpadech, požární a evakuační informace a možnost okamžitě nahlásit problém,“ uvedl radní Ryvola pro Echo24.

Podle radního je fyzická kontrola tisícovek bytů slepou uličkou. „Jeden pracovník navíc neudělá stovky důkladných kontrol ročně, pokud má prověřovat dokumentaci, komunikovat s vlastníkem, provést místní šetření, sepsat protokol a následně vést správní řízení. Tudy cesta nevede,“ uvedl s tím, že moderní regulace musí stát na datech, registraci a odpovědnosti provozovatele a platformy.

Platforma by měla poskytovat data, a ne nabízet nelegální provoz. „Město musí mít v reálném čase přehled, který byt má licenci, kdo jej provozuje, kolik nocí byl pronajat a zda za něj byly zaplaceny příslušné poplatky,“ uvedl Ryvola a dodal, že koupit několik bytů v činžáku, udělat z nich prakticky hotel a všechny negativní důsledky nechat na sousedech není žádné sdílení bydlení.

„To je ubytovací byznys. A ubytovací byznys má mít pravidla úplně stejně jako hotel, restaurace nebo taxislužba. Praha se musí rozhodnout, čím chce být. Jestli městem, kde se skutečně žije, nebo stále větší turistickou atrakcí, ve které budou místní obyvatelé jen statisty,“ uzavírá radní Ryvola.

To potvrzují i data Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR). Podle IPR totiž více než polovinu pražské nabídky provozují hostitelé s pěti a více jednotkami bytů určených na krátkodobý pronájem. A mezi zásadní postavy tohoto byznysu patří mimo jiné i bývalý výrazný politik ODS a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák či podnikatelka Ivana Tykač.

Server iROZHLAS.cz nedávno napsal, že soukromá firma Meltex napojená na Ivanu Tykač koupila půdní prostory v městském domě v Jindřišské ulici v Praze. Tyto prostory podle původní smlouvy měla firma upravit tak, aby vznikly byty pro místní obyvatele. To se ale nestalo, jelikož místo toho byla půda přebudovaná do tří pater a zkolaudovaná jako jedno patro. Následně se luxusní byty objevily v nabídkách krátkodobého pronájmu.

SOUVISEJÍCÍ: Tisíce bytů slouží jen k Airbnb. Sílí hlasy o zákazu, centru Prahy hrozí proměna na „město duchů“

Nyní pražští zastupitelé řeší, jak rozhodnutí o chybné a možná i nezákonné kolaudaci napravit. A není to první ani poslední příklad. Firmy napojené na Ivanu a Pavla Tykačovy (Meltex, Empirent, Arta) už v roce 2005 nakoupily pouze na Praze 1 více než 90 půdních prostor za zhruba 300 milionů korun, kdy byl ve vedení městské části i Filip Dvořák z ODS. Tyto firmy jsou také jedněmi z největších společností na trhu s krátkodobými pronájmy.