Potrat na přání či pár tisíc za vážné zdravotní komplikace. Brutální pravidla smluv o náhradním mateřství
NÁHRADNÍ MATEŘSTVÍ
Plod jako předmět smlouvy. Potrat jako smluvní povinnost. Finanční sankce za neposlušnost. A přesně vyčíslená náhrada za zdravotní újmu náhradní matce. Tak vypadá alespoň podle vzorové smlouvy surogátní mateřství v americkém státě Oregon. Podmínky nyní zveřejnil deník Bild poté, co se v Německu rozhořela debata o tomto fenoménu. Nedávno kvůli pořízení si dítěte touto cestou rezignoval šéf poslaneckého klubu CDU Jens Spahn, když využil tuto službu v USA, přestože je v Německu zakázaná. V Česku náhradní mateřství zákonem řešeno není. Není zakázáno, ale jakákoliv podobná smlouva by nebyla právně vymahatelná.
Šestadvacetistránková smlouva pochází od agentury působící v americkém státě Oregon. Před samotným oplodněním a těhotenstvím stanovuje, kdo bude rozhodovat o řadě zásadních otázek ohledně dítěte. A jaké povinnosti na sebe náhradní matka přebírá, a kterých práv se vzdává.
Podle smlouvy například náhradní matka musí podstoupit potrat, pokud testy odhalí zdravotní abnormality, které si budoucí rodiče, pro které náhradní matka dítě odnosí, vyhodnotí jako neslučitelné s přijatelnou kvalitou života a o potrat požádají.
Pokud by to náhradní matka odmítla, dopustila by závažného porušení kontraktu. Budoucí rodiče by mohli zastavit další platby a požadovat vrácení části už vyplacené odměny nebo nákladů spojených s těhotenstvím.
Takový případ aktuálně například řeší v Kanadě. Tam homosexuální pár podal žalobu na náhradní matku a požaduje 600 000 dolarů za to, že je náhradní matka „neinformovala o zdravotním stavu dítěte, vystavila dítě riziku a způsobila jim emocionální napětí“, když odmítla jít na potrat. Ten podle náhradní matky pár požadoval poté, co vyšlo najevo, že dítě bude mít rozštěp. Podle náhradní matky potrat odmítla a následně se s párem domluvila, že dítě donosí. V současnosti jsou dítěti dva roky, píše National Post.
Kontrakt, jehož vzorovou verzi získal Bild, upravuje i postup v případě selektivního potratu. Ten podle smlouvy má náhradní matka podstoupit v případě, že by se při umělém oplodnění vyvíjela trojčata nebo více plodů, a náhradní rodiče by tolik dětí nechtěli. V tom případě má matka podstoupit selektivní potrat, kdy se některé plody v děloze usmrtí.
Neobvyklé jsou i pasáže upravující zdravotní rizika. Náhradní matka a její manžel podle dokumentu přebírají odpovědnost za případné komplikace spojené s těhotenstvím a vzdávají se možnosti požadovat po budoucích rodičích odškodnění, pokud by žena v důsledku těhotenství nebo porodu zemřela.
Smlouva zároveň oceňuje některé zdravotní následky pevně stanovenými částkami. Za ztrátu dělohy má žena obdržet 5000 dolarů, za ztrátu vejcovodů nebo vaječníků 2500 dolarů. Výše kompenzací je stanovena ještě před zahájením těhotenství jako součást smluvních podmínek.
V Německu se rozvířila ostrá debata o náhradním mateřství poté, co si takto dítě opatřil předseda poslaneckého klubu CDU Jens Spahn. Ten se dítětem získaným pomocí náhradní matky pochlubil na internetu. V Německu je přitom náhradní mateřství zakázáno. Několik dní na to rezignoval. „V posledních dnech jsem si uvědomil, že moje osobní štěstí, založit spolu s manželem rodinu a stát se otcem, není slučitelné s mým politickým úřadem,“ napsal Spahn v rezignačním dopise, deník Echo o případu informoval zde.
V Česku se náhradní mateřství dostalo do centra pozornosti v minulých letech. V roce 2022 policie vyšetřovala organizovanou skupinu z Ukrajiny, která v Praze „vyráběla“ děti na zakázku. Policie však případ odložila právě kvůli chybějící zákonné normě. V reakci na to vznikla poslanecká pracovní skupina, která měla vypracovat legislativní ukotvení náhradního mateřství v Česku. Návrh například vymezoval, kdo může být náhradní matkou a kdo o odnošení dítěte může požádat. O splnění podmínek měl rozhodovat soud. Náhradní mateřství mělo být bezúplatné. Návrh se však nestihl v minulém volebním období projednat.
V současném volebním období ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (nestraník za ANO) představil návrh nového trestného činu „využití služby obchodované osoby“. Podle návrhu má základní sazbu navrženou na maximálně tříleté vězení. Při spáchání proti dítěti se ale možný postih zvyšuje na dva až osm let, u získání prospěchu velkého rozsahu pak na tři až deset let odnětí svobody. Odpovědnost za tento trestný čin zanikne takzvanou účinnou lítostí, tedy pokud o něm pachatel informuje státního zástupce či policii tak, aby mohli zabránit dalšímu vykořisťování oběti.
Tejc upozornil, že novela se týká obchodu s dětmi za peníze. „Neřešíme to, pokud si třeba nějaký pár, který nemá možnost mít dítě, sjedná s nějakou osobou možnost donošení dítěte. Toto je věc, která není upravená právem, nadále je v šedé zóně, ale není to otázka trestního práva,“ uvedl. To je záležitost občanského zákoníku a zdravotnických předpisů, dodal.
