Kauza bitcoin: Podle Daňhelova obhájce desítky úředníků nepojaly podezření. Justice prý měla zájem na využití peněz

Advokát Radek Šmerda, který zastupuje bývalého ekonomického náměstka ministra spravedlnosti Radomíra Daňhela, zpochybňuje postup policie i státního zastupitelství v takzvané bitcoinové kauze. Podle něj měli stejné informace jako jeho klient další desítky úředníků včetně pracovníků ministerstva financí (MF), Finančního analytického úřadu (FAÚ) nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a nikdo nepojal podezření. Šmerda v rozhovoru pro INFO.CZ kritizuje také rychlost vyšetřování a tvrdí, že obžaloba navrhuje provedení znaleckých posudků, které v době jejího podání ještě neexistovaly. Jde o argumentaci obhajoby, o vině obžalovaných dosud nerozhodl soud.

Daňhel je spolu s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem obžalován z legalizace výnosů z trestné činnosti v nepřímém úmyslu v kauze bitcoinového daru státu od Tomáše Jiřikovského. Šmerda tvrdí, že informace, které měli Daňhel a Blažek před přijetím daru k dispozici, měli také další lidé ve státní správě.

„Tento bitcoinový příběh vidělo v plné verzi dvacet až třicet lidí,“ uvedl Šmerda. Podle něj byly podklady k případu na MF, FAÚ i ÚZSVM. Pokud by podle něj některý z úředníků pojal podezření na trestný čin, měl ho podle § 8 trestního řádu oznámit policii. Nikdo to podle Šmerdy neudělal. ÚZSVM podle něj navíc dobrovolně poskytl státní peněženku, přestože takovou povinnost neměl.

Spor o stanovisko ministerstva

Šmerda zpochybňuje také význam stanoviska MF, které měl podle obžaloby jeho klient porušit. Tvrdí, že se k Ministerstvu spravedlnosti (MS) před přijetím daru nedostalo a dorazilo až v době, kdy byla ministryní Eva Decroix (ODS). Podle advokáta dokument neuváděl, že přijetí bitcoinů je protiprávní, ale upozorňoval na reputační riziko. Z interní komunikace podle Šmerdy naopak vyplývá právní názor MF, že nepřijetím daru by mohl být stát poškozen.

Ze schůzky z 6. února 2025 existuje zápis, podle něhož měla tehdejší ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu před přijetím daru varovat. Šmerda tvrdí, že zápis vznikl až s několikaměsíčním odstupem. Podle něj ho náměstek ÚZSVM Přibyl sepsal zpětně ve Wordu, vytiskl a Arajmu do něj následně provedla tužkové korektury.

Obhajoba podle Šmerdy žádala zajištění elektronické verze dokumentu kvůli ověření času jeho vzniku, policie tomu ale nevyhověla. Arajmu navíc podle něj obhajoba nemohla vyslechnout, přestože ji považuje za klíčovou svědkyni obžaloby.

Nucleus se objevil až později

Další spor se týká původu bitcoinů. Šmerda tvrdí, že spojitost darovaných bitcoinů s darknetovým tržištěm Nucleus se zjistila až při pokusu Jiřikovského směnit zbylé bitcoiny v pražské směnárně v Kaprově ulici, tedy několik týdnů po uzavření darovací smlouvy. V době přijetí daru podle něj MS vědělo, že Jiřikovský byl odsouzen za Sheep Marketplace, trest vykonal a soud pravomocně konstatoval, že veškerý výnos z trestné činnosti byl odčerpán.

Analytik ve směnárně podle Šmerdy zjistil, že bitcoiny v minulosti prošly peněženkami spojovanými s Nucleusem. Podle odborníků, s nimiž Šmerda věc konzultoval, blockchain eviduje pouze to, mezi jakými adresami mince putovaly. Analytické programy podle něj pracují s databázemi podezřelých adres a jejich výsledky se mohou lišit.

Jeden ze znaleckých posudků má podle Šmerdy teprve odpovědět na otázku, zda darované bitcoiny s Nucleusem skutečně souvisely. Obhájce proto odmítá, že by Daňhel mohl už v únoru vědět o skutečnosti, která se podle něj objevila až později ve směnárně.

Bradáčová žádala techniku

Na konci března 2025 Daňhel podle Šmerdy konzultoval původ bitcoinů na Finančním analytickém úřadu a následně se obrátil na tehdejší Vrchní státní zastupitelství v Praze. Lenka Bradáčová mu podle advokáta řekla, že mimo trestní řízení neexistuje postup, který by postavil najisto, zda bitcoin pochází z trestné činnosti. Začátkem dubna pak Daňhel poslal již čerstvě jmenované Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně informace o daru a nabídl využití výtěžku pro soustavu státního zastupitelství. Na konci dubna Bradáčová odpověděla požadavkem na servery a počítače.

Podle Šmerdy to zpochybňuje tvrzení, že Daňhel měl v době přijetí daru vědět o jeho nelegálním původu. I představitelé státního zastupitelství podle něj s darem dále pracovali a měli zájem o využití prostředků na techniku.

Podobnou otázku podle Šmerdy vyvolává i další postup státních institucí. V polovině června 2025 se ÚZSVM písemně dotázal Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, zda má aukce bitcoinů zastavit. Z Olomouce podle advokáta přišla odpověď, že nejsou zákonné důvody pro zajištění věci. Šmerda si to vykládá tak, že ani v polovině června orgány činné v trestním řízení neměly najisto postaveno, že jde o výnos z trestné činnosti.

Tři měsíce na 18 tisíc stran

Úkony v trestním řízení proti Jiřikovskému a nejmenovaným osobám z justice začaly podle Šmerdy v dubnu 2025, zatímco vůči Daňhelovi policie zahájila úkony až 30. ledna 2026. Trestní stíhání pak začalo 4. května. Při sdělení obvinění měl spis devět svazků a 8000 listů, během dalších tří měsíců podle něj přibylo dalších 51 svazků a 10 000 listů. Spis tak narostl na přibližně 18 tisíc stran.

Obhajoba podle něj dostala na prostudování prvních devíti svazků pouze sedm dní. Dne 7. května podala blanketní stížnost a požádala o dvacetidenní lhůtu k jejímu odůvodnění. Policie podle Šmerdy umožnila nahlédnout do spisu až 15. května, přičemž lhůta končila 22. května. Spis navíc podle něj nebyl k dispozici elektronicky a obhajoba musela jeho obsah fyzicky fotografovat.

Šmerda zároveň tvrdí, že obhajobě nebylo umožněno klást otázky svědkům, které vyslechla policie v době, kdy byl stíhán pouze Jiřikovský. Podle něj jich bylo deset až dvacet a mezi nimi byla i Arajmu.