VIDEO: V rybníku u Prahy se utopil hrdina sobotního vítězného filmu MFF Karlovy Vary

V rybníku v Ohrobci u Prahy objevili svědci v neděli ráno mrtvého muže. Jde o Františka Klišíka, hlavního protagonistu vítězného dokumentu Raději zešílet v divočině, potvrdil serveru Novinky Aleš Palán, autor stejnojmenné knižní předlohy k filmu. Příčina úmrtí je zatím nejasná a bude stanovena soudní pitvou. Klišík, kterému bylo 62 let, strávil většinu života na Šumavě, kde společně s bratrem Ondřejem, druhým protagonistou filmu, zachytil podivínský způsob života mimo civilizaci. Byl také aktivním disidentem – na konci 80. let se zapojil do Hnutí za občanskou svobodu a po sametové revoluci pomáhal zakládat Občanská fóra v regionu. Přestože politiku brzy opustil, zůstal známý svým nekonvenčním životním stylem a kulturní aktivitou ve své komunitě.

„V 8:30 jsme přijali oznámení nálezu mrtvého muže ve vodě,“ uvedla policejní mluvčí Michaela Richterová. Zda muž do vody dostal nešťastnou náhodou, nebo šlo o jinou událost, zatím není jasné. Příčinu jeho smrti určí soudní pitva. Policie uvedla, že muž byl ročník 1963, totožnost zná, ale nebude ji zveřejňovat.

Deník Metro jako první informoval, že utonulým má být František Klišík, hlavní protagonista dokumentu Raději zešílet v divočině. Právě tento snímek získal v sobotu hlavní cenu, Křišťálový glóbus, na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Novinkám později potvrdil informaci publicista Aleš Palán, autor stejnojmenné knižní předlohy k vítěznému filmu Raději zešílet v divočině.

František Klišík prožil většinu života v šumavské Stögrově Huti u Volar na Prachaticku se svým dvojčetem Ondřejem, který je druhým hlavním protagonistou filmu, jehož režisérem je Miro Remo. Námětem snímku je soužití neustále se hašteřících bratrů, kteří žijí podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Oba bratři se karlovarského festivalu, který v sobotu vyhlášením cen skončil, zúčastnili.

Klišík se podle databáze organizace Paměť národa narodil 3. května 1963 v Prachaticích. Jeho rodiče byli Slováci z Rumunska, kteří vyrostli v Sedmihradsku a do Československa se přistěhovali během poválečného osidlování pohraničí po vyhnání Němců. Stögrova Huť se po odchodu Němců stala osadou s pár domy, kde žije jen několik stálých obyvatel.

Klišík se stejně jako jeho bratr Ondřej vyučil zedníkem a po vojně odešel pracovat do panelárny na pražském Zahradním Městě. V Praze žil v komunitě "mániček", poznával autory disentu, filozofa Jana Patočku, spisovatele Egona Bondyho, kapelu The Plastic People of the Universe.

Na Šumavu se vrátil v roce 1987 a koncem 80. let byl aktivní v disidentském Hnutí za občanskou svobodu. Po listopadové revoluci v roce 1989 pomáhal zakládat Občanská fóra ve městech a vesnicích regionu, politiku ale brzy opustil. Se sedmi třídami základní školy se na veřejnou funkci necítil, řekl. Ve Stögrově Huti pak spolu s bratrem pořádal občasné koncerty a výstavy.