Babiš varuje před obrovským problémem s plynem. Blíží se zima, nevypadá to vůbec dobře, říká
Blíží se zima a nevypadá to vůbec dobře. Tak ohodnotil premiér Andrej Babiš (ANO) situaci na trhu s plynem ve svém pravidelném nedělním videu. Dodal, že s plynem bude obrovský problém. O cenách plynu a energií celkově jednali tento týden premiéři státu V4, kteří chtějí mimo jiné chtějí, aby byl zastaven systém povolenek ETS1 na energeticky náročný průmysl, maďarský premiér Péter Magyar hovořil také o tom, že ve víceletém finančním rámci EU by měly být peníze na podporu podniků například při odklonu od ruského plynu a ropy, budování zásobníků či další investice do energetiky. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že cena plynu v Evropě může stoupnout až na 1 500 dolarů za 1 000 kubických metrů, v současnosti je pohybuje cca na 950 dolarech.
Premiér Babiš hovořil ve svém tradičním nedělním videu především o situaci na trhu s ropou, kde je podle něj velký nedostatek rafinérských kapacit a rafinerie mají obrovské marže. To budou řešit mimo jiné příští týden unijní ministři financí na svém jednání v Dublinu, kde by se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) mělo otevřít i téma windfall tax na ropné společnosti (více detailů se dozvíte zde).
Babiš se ale také okrajově dotkl ve svém videu i plynu s ohledem na blížící se topnou sezónu. „Obrovský problém bude s plynem. Blíží se zima, nevypadá to vůbec dobře. My bojujeme za to, aby Evropa konečně něco udělala. Před V4 jsem poslal kolegům dopis, velmi konkrétní, jsme jedni z nejaktivnějších v rámci Evropy, bojujeme, aby ETS1 byly pro energeticky náročný průmysl zastaveny. ETS2 dopadne na všechny. Jsem zvědav, když jsou příští rok všude v Evropě volby, jak o tom budou kandidáti mluvit,“ řekl Babiš.
Po jednání V4 tento týden slovenský premiér Robert Fico výslovně otevřel otázku vztahu cen plynu a elektřiny. Podle něj V4 diskutovala o oddělení ceny plynu od ceny elektřiny i o možné změně způsobu obchodování s elektřinou v Evropě. Jako příklad uváděl Slovensko, které podle něj vyrábí přibližně 85 procent elektřiny bezemisně a je čistým vývozcem, přesto tam firmy platí za elektřinu přes 100 eur za megawatthodinu. „Proč nefunguje trh s elektřinou v Evropě,“ ptal se Fico s poukazem na výrazné cenové rozdíly mezi jednotlivými státy.
O plynu mluvil také maďarský premiér Péter Magyar. Upozorňoval, že středoevropské firmy čelí problémům právě kvůli tomu, že nejsou schopné unést vysoké ceny elektřiny a plynu. V budoucím sedmiletém rozpočtu EU proto chce vidět konkrétní podporu podniků například při odklonu od ruského plynu a ropy, budování zásobníků či dalších investicích do energetiky.
O trhu s plynem mluvil na jednání aliance BRICS v Indii také ruský prezident Vladimir Putin. Ceny plynu v Evropě by podle něj mohly vzrůst až na 1 500 dolarů za 1 000 kubických metrů. Podle něj si obchodníci myslí, že je lepší čerpat zásoby ze zásobníků. „Ti, kdo se zabývají obchodováním na burzách, se nezajímají o technický stav těchto zásobníků ani o konkrétní objemy. Domnívají se, že dnes je výhodnější čerpat ze zásobníků plyn, který byl nakoupen za nižší ceny, a co se týče zítřka – no, uvidíme. To povede k tomu, že ceny vzrostou nejen na 1 000, ale až na 1 500,“ zdůraznil podle agentury TASS Putin. V současnosti je pohybuje cena planu v Evropě cca na 950 dolarech za 1000 m3.
Energetický expert Jiří Gavor pro Echo24 řekl, že situace na trhu s energiemi, nejen s plynem, odráží rostoucí frustraci, že íránský konflikt se stále nedaří ukončit. „Původní očekávání, že i kvůli doplňovacím volbám do kongresu USA půjde o krátkodobou záležitost, se nenaplnila. To vyhnalo ceny plynu nyní už více než na dvojnásobek úrovně ze začátku roku. Zároveň se zvyšuje rozdíl mezi cenami v EU a USA. A situace se bohužel ještě zhorší od začátku dalšího roku 2027, kdy EU zřejmě neodloží úplný zákaz dovozu LNG z Ruska. To vše spolu s nižšími výchozími stavy zásob plynu, zejména v Německu, bude tlačit na další růst cen,“ řekl Gavor.
„Neočekávám nutnost omezování fyzické spotřeby plynu. Plyn bude, ale za vysoké ceny. Ty už nyní cítí odběratelé s cenami navázanými na velkoobchodní trh. Maloodběr včetně domácností ještě stále těží z předchozího období levných nákupů, ale i to se postupně bude zhoršovat. Dodavatelé nakupují na další rok 2027 už od března 2026 za draho, nakonec to budou muset promítnout do našich účtů,“ dodal Gavor.
Zásah vlády ve formě nějakého cenového stropu nečeká a domnívá se, že nyní ani není na místě. „K energetické krizi z let 2022 – 2023 máme naštěstí ještě hodně daleko, tehdejší ceny byly ještě násobně vyšší. A podpora plnění zásobníků plynu, tak jak po ní nyní volají provozovatelé zásobníků v Německu, v ČR také nepřijde. Ostatně čeští dodavatelé si počínají velmi zodpovědně, své závazky plní a tempo vtláčení umožňuje překročit požadované naplnění zásobníků aspoň na 80% skladovací kapacity. A protože objem českých zásobníků přesahuje evropský průměr, poskytujeme tím i službu pro celý evropský trh,“ vysvětlil Gavor.
Z informací českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Energetického regulačního úřadu (ERÚ) minulý týden vyplynulo, že zásobníky plynu v Česku byly na začátku září naplněny téměř ze 70 procent. Česká republika tak splnila průběžné cíle EU pro toto období, zároveň jsou ale zásoby zhruba o pětinu nižší než před rokem. Podle ministerstva by i přes pomalejší plnění zásobníků mělo být plynu pro nadcházející zimu dostatek. Například v Německu by zásoby plynu mohly být nedostatečné, pokud bude nadcházející zima mimořádně chladná. Vyplývá to ze zprávy německého svazu provozovatelů zásobníků plynu INES.
