Bílý dům rozeslal spojencům z NATO dotazník ohledně loajality vůči Trumpově politice, tvrdí Bloomberg

Bílý dům podrobuje spojence v Severoatlantické alianci (NATO) bezprecedentní prověrce politické a ekonomické loajality, na jejímž základě hodlá rozhodnout o rozsahu své budoucí vojenské přítomnosti v Evropě. Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na neveřejný dotazník, který americká administrativa rozeslala členským státům. Tento krok přichází uprostřed probíhajícího šestiměsíčního přezkumu amerického vojenského angažmá v Evropě a vyvolává mezi aliančními partnery obavy z škrtů a z narušení tradičních transatlantických vazeb.

Dotazník, který po distribuci ve Washingtonu dorazil tento týden i do bruselské centrály NATO, detailně zkoumá postoj jednotlivých vlád k zahraničněpolitickým krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Washington se členských zemí přímo dotazuje, zda v minulosti veřejně podpořily americké mezinárodní iniciativy, a to zejména operace na Blízkém východě a na západní polokouli. Americké velení zajímá rovněž otázka, zda spojenci kladou restrikce na využívání tamních vojenských základen pro americké operace a zda jsou ochotni tyto zákazy zrušit. Jde o přímou narážku na nedávné zásahy, jako byly údery na Írán či lednové zadržení venezuelského lídra Nicoláse Madura, přičemž například Madrid následně zakázal Pentagonu využívat španělské základny.

Americká administrativa v neveřejném dotazníku konfrontuje spojence sérií přímých dotazů mířících na jejich politiku. Washington se členských států explicitně ptá, zda byla daná země „veřejně vstřícná vůči zahraniční politice USA“, jaká konkrétní „omezení uvalila na využívání svých základen americkou armádou“ a zda je „ochotna tyto restrikce zmírnit či zcela odstranit“. Bílý dům rovněž zjišťuje nákupy u amerických zbrojovek s dotazem, zda spojenci „veřejně vystoupili proti regulacím bránícím kontraktům s firmami z USA“ nebo „zda by k tomu v případě nutnosti byli ochotni“.

Vedle geopolitického souladu klade dokument mimořádný důraz na zbrojní zakázky. Bílý dům po spojencích požaduje doklady o tom, zda své rostoucí výdaje na obranu směřují do nákupů od amerických zbrojovek a zda se veřejně postavili proti protekcionistickým unijním iniciativám typu „Made in Europe“, které americké dodavatele znevýhodňují. Celkovou linii pak dokument shrnuje dotazem, zda země vykazují soulad se strategií „silný, jasný a tichý“, což je doktrína prosazovaná americkým ministrem obrany Petem Hegsethem.

Zatímco diplomatické kruhy v Evropě hodnotí dotazník jako otevřený nátlak na ideologické podvolení výměnou za ochranu, Pentagon již zahájil konkrétní redukce. Washington už dříve oznámil stažení vojáků ze základen v Německu a chystá omezení strategických kapacit vyčleněných pro případ napadení Aliance, což by mělo zasáhnout flotily strategických bombardérů, bezpilotních letounů či námořních plavidel. Opačný kurz zvolil Trump vůči Polsku, jemuž přislíbil posílení vojenského kontingentu v návaznosti na volební vítězství Karola Nawrockého.

Generální tajemník NATO Mark Rutte nicméně snahy Washingtonu o přehodnocení sil mírní a poukazuje na rostoucí obranyschopnost evropských členů. „Podle mě to NATO spíše sbližuje... Provádět pravidelnou revizi je podle mého názoru jedině moudré,“ komentoval přezkum šéf Aliance v červenci s poukazem na zvyšující se obranné rozpočty evropských zemí a Kanady. Oficiální jednání o výsledcích amerického auditu mají mezi představiteli USA a spojenci proběhnout v Bruselu ještě během srpna.