„Smrt Americe, smrt Izraeli!“ Na pohřbu Chameneího chybí jeho syn, přijel ale Medveděv i Saúdi

V Teheránu dnes oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alí Chameneím, jehož zabily americko-izraelské útoky na Teherán 28. února. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha, které tři dny budou právě v Teheránu. Na pohřeb krom milionů dalších lidí dorazily i politické delegace z mnoha zemí světa. Například za Rusko přijel do Teheránu místopředseda Bezpečnostní rady Ruska a bývalý prezident Dmitrij Medveděv. Svou delegaci vyslala ale překvapivě například i Saúdská Arábie, spojenec USA v současné válce s Íránem a také země, která nemá s Teheránem dlouhodobě příliš dobré vztahy.

Podle íránských úřadů se ceremonií zúčastní celkem na 20 milionů lidí. Pozůstatky Chameneího, který zemřel ve věku 86 let, jsou ode dneška vystaveny v teheránské velké mešitě Mosala, kde se začaly už od ráno shromažďovat truchlící Íránci. Oblečeni většinou v černém mávali červenými šíitskými vlajkami s nápisem Mučedník, mnozí přinesli obrázky Chameneího a někteří také velkou vlajku, na níž stálo Zabijte Trumpa. Podle novináře AFP někteří účastníci skandovali „Pomsta!“ a také „Smrt Americe, smrt Izraeli!“, což je slogan, který se často používá na oficiálních shromážděních.

„Zničili jsme Írán,“ prohlásil dnes u příležitosti svátku své země americký prezident Donald Trump. „Dali jsme jim týden volna na pohřeb,“ dodal. Ve válce, kterou s Íránem začaly USA a Izrael na konci února, platí příměří, občas přerušované menšími útoky, a Washington s Teheránem jednají o mírové dohodě.

Chants of “Death to America” echoed through Tehran as vast crowds gathered at the Imam Khomeini Mosalla to pay their respects to the martyred Leader of the Islamic Revolution, Ayatollah Seyyed Ali Khamenei.

The farewell ceremony has begun amid an enormous turnout, with mourners… pic.twitter.com/GWOIsqjaIC

— BPI News (@BPINewsOrg) July 4, 2026

Už v pátek se v mešitě konal pietní ceremoniál za účasti íránských představitelů, včetně prezidenta Masúda Pezeškjána, i zahraničních hostů. Právě od pátku do Teheránu přijíždí zástupci různých zemí světa, z nichž většina s Teheránem udržuje více či méně úzké vztahy a spolupráci. Dorazil například arménský premiér Nikol Pašinjan, Turecko vyslalo viceprezidenta Cevdeta Yilmaze, jak informovala například Al Jazeera. Své delegace vyslaly například také Indie, Pákistán či Afghánistán, za který dorazil ministr zahraničí vládnoucího hnutí Talibán.

On behalf of the leadership and people of Russia, I extend our deepest condolences over the martyrdom of Iran‘s Supreme Leader, Grand Ayatollah Seyyed Ali Khamenei. We mourn this immeasurable loss alongside the Iranian people. pic.twitter.com/kje2Jus1MW

— Dmitry Medvedev (@MedvedevRussiaE) July 3, 2026

Rusko, které v posledních letech své vztahy a spolupráce s Íránem rozšiřuje, v pátek do Teheránu vyslalo Dmitrije Medveděva. Ten se během návštěvy setkal s íránskými představiteli a jménem ruského vedení i ruského lidu vyjádřil soustrast. „Jménem vedení a lidu Ruska vyjadřuji naši nejhlubší soustrast nad mučednickou smrtí nejvyššího vůdce Íránu, velkého ajatolláha Sajjída Alího Chameneího. Tuto nesmírnou ztrátu oplakáváme společně s íránským lidem,“ napsal následně ještě na síť X, kde zveřejnil také záběry, na nichž je zachycen při jednáních s íránskými představiteli během pohřebních obřadů.

On behalf of the leadership and people of Russia, I extend our deepest condolences over the martyrdom of Iran‘s Supreme Leader, Grand Ayatollah Seyyed Ali Khamenei. We mourn this immeasurable loss alongside the Iranian people. pic.twitter.com/kje2Jus1MW

— Dmitry Medvedev (@MedvedevRussiaE) July 3, 2026

Větším překvapením ovšem bylo, že na pohřeb dorazily také delegace států Arabského poloostrova, o čemž informoval například server Gulf News. Kromě Kataru a Ománu se jedná i o Saúdskou Arábii. Jak informovala v pátek agentura Reuters s odvoláním na íránská média, do Teheránu přijel se svou delegací vyjádřit soustrast náměstek ministra zahraničí Valíd al-Churajdží.

„Jeho Excelence náměstek ministra zahraničních věcí Valíd al-Churajdží vyjádřil prezidentovi Íránské islámské republiky soustrast jménem Strážce dvou svatých mešit (oficiální označení saúdskoarabského krále) a Jeho královské Výsosti korunního prince nad úmrtím bývalého nejvyššího vůdce Íránu,“ uvedlo následně v sobotu saúdskoarabské ministerstvo zahraničí na síti X.

Rijád totiž v podstatě od únorového začátku války na Blízkém východě patří mezi spojence USA a protivníky Íránu, který na zemi během války opakovaně útočil. Írán a Saúdská Arábie jsou navíc už od roku 1979 v takzvaném zástupném konfliktu, kdy obě země poskytují různou míru a formu podpory nepřátelským stranám v okolních konfliktech. Takto vřelé saúdské gesto vůči Íránu je tak poměrně výjimečnou a překvapivou záležitostí, navíc v době stále zcela neukončeného americko-íránského konfliktu.

Již ke konci června nicméně Rijád oznámil, že se v zemi chystá summit usmíření mezi Íránem a arabskými státy v regionu. Summit mezi Íránem, arabskými zeměmi v Perském zálivu a pravděpodobně dalšími státy by se měl konat v Rijádu nezávisle na rozhovorech, které spolu vedou Írán a Spojené státy, jak tehdy uvedl podle agentury AFP nejmenovaný diplomat. Kdy, respektive zda se jednání uskuteční, to ovšem nyní není jasné.

Ve vztazích zemí Arabského poloostrova – včetně Saúdské Arábie – k americkým spojencům také mělo dojít během války k jistému ochlazení, a to poté, co USA s Íránem v půlce června dospěly k rámcové dohodě, která předpokládá obnovení lodní dopravy Hormuzském průlivu a budoucí jednání o íránském jaderném programu a která je základem i současných mírových rozhovorů mezi zeměmi v době oficiálního příměří. Do této dohody se ovšem tehdy nedostala žádná ustanovení týkající se raket a dronů, což arabské státy zklamalo, jak v červnu informoval deník New York Times. Během války s Íránem totiž čelily arabské státy intenzivním útokům íránských raket a dronů, které zasáhly letiště, energetickou infrastrukturu, hotely i vojenské základny.

„Nic neočekávali, ale přesto jsou zklamaní,“ řekl k tomu deníku Hussein Ibish, vedoucí výzkumník washingtonského think tanku Arab Gulf States Institute. Dodal také, že představitelé regionu si často začaly klást otázku, zda se mohou na Spojené státy nadále spoléhat jako na garanta své bezpečnosti, zejména poté, co administrativa Donalda Trumpa nevyslyšela jejich varování před válkou s Íránem. Podle něj tyto země začaly postupně zvažovat možnost „opravdu se odpoutat od závislosti na Spojených státech, pokud během příštích dvanácti měsíců neudělají nic, co by je znovu ujistilo“.

Největší pohřeb v historii Íránu

Státní pohřeb Alí Chameneího, který byl původně plánován na březen a následně kvůli válce odložen, má být podle AFP největší v historii Íránu. V roce 1989, po smrti Chameneího předchůdce Rúholláha Chomejního, se podle oficiálních údajů pohřbu zúčastnilo přibližně deset milionů lidí. V davech tehdy zahynula přibližně desítka osob.

Chameneího, který byl v letech 1981 až 1989 prezidentem země a poté téměř 37 let nejvyšším duchovním vůdcem, v úřadu nejvyššího duchovního vůdce nahradil 8. března jeho syn Modžtaba Chameneí, který se od té doby neobjevil na veřejnosti a komunikuje jen prostřednictvím prohlášení na sociálních sítích. Není jasné, zde se Modžtaba zúčastní pohřbu svého otce, podle AFP se na něm dnes zatím neobjevil.

Průvod s ostatky bývalého nejvyššího vůdce projde v pondělí ulicemi Teheránu, kde mu černé transparenty vzdávají hold jako mučedníkovi. V úterý se mají jeho pozůstatky přesunout do svatého města Kom. Ve středu pak bude jeho rakev vystavena v sousedním Iráku, kde tvoří šíitská komunita většinu obyvatelstva. Pohřben bude Chameneí 9. července v mauzoleu imáma Alího Rezy ve městě Mašhad. Toto město na severovýchodě Íránu, kde se Alí Chameneí 19. dubna 1939 narodil, je poutním místem šíitských muslimů.