Přežije konzervatismus Donalda Trumpa?

Americký útok na Írán má mnoho předvídaných i nepředvídaných důsledků. Patří k nim i zvýraznění rozporů mezi, řekněme, novou pravicí, kterou kritici označují za populistickou, sympatizanti pak za konzervativní či národněkonzervativní. Podpora stran, jež se k ní dají přiřadit, v mnoha zemích roste, za přelomovou událost v jejím vývoji bylo považováno druhé zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Čekalo se od něho, že pomůže vytvořit nějakou synergii, takže vliv stran tohoto typu, nyní povzbuzovaných silou spřátelené supervelmoci, bude dál růst. Po roce a půl Trumpova prezidentství teď ale situace vypadá jinak, evropští národní konzervativci hledají způsob, jak od něj udržet distanci, ze zásadní posily by se mohla stát přítěž, třeba i fatální.

O perspektivách národního konzervatismu mluvil redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl s hosty, kteří k tomu ideovému proudu mají v něčem blízko: s šéfredaktorem slovenského konzervativního deníku Postoj Martinem Hanusem, právníkem, publicistou a spolutvůrcem podcastu Notorické konzervy Andrejem Duhanem a publicistkou Lucií Sulovskou.

Přežije národní konzervatismus Donalda Trumpa? A v jaké podobě?

Sulovská: Národní konzervatismus by měl vycházet z tradic, historie, potřeb a typických přístupů toho kterého národa. Však také člověk typu Donalda Trumpa by nemohl zvítězit jinde než ve Spojených státech. Nesdílím představu, že na téhle scéně mohou vzniknout úzká spojenectví typu Trump, Le Penová a Orbán. S tím souvisí i odpověď na otázku, jestli tenhle typ konzervatismu přežije Donalda Trumpa: nesmí splynout s hnutím MAGA, nemůže být amerikanizovaný. Současné působení Donalda Trumpa je naprosto destruktivní a povede k tomu, že bude nutno formulovat myšlenky národního konzervatismu znova a mnohem víc na té národní bázi a mnohem méně v kontextu americké veřejné debaty, která na veřejnou debatu v Evropě měla v řadě věcí naprosto nepřiměřený vliv, a to jak mezi konzervativci, tak i mezi progresivními liberály. Myslím, že kvůli Trumpovi bude tahle „pupeční šňůra“ odstraněna.

Duhan: Jádrem národního konzervatismu je kromě jeho národního charakteru odpor proti liberálnímu establishmentu, pravolevému konsenzu tradičních stran. A podoby toho establishmentu se v různých zemích moc neliší. Amerikanizaci můžeme mít za nevhodnou, ale bude se prohlubovat, protože agenda na obou stranách Atlantiku je podobná. Evropští národněkonzervativní politici se jistě musí od Trumpa na rovině praktické politiky distancovat, protože jeho politika v nějaké míře jde proti Evropě, i když často také spíš nastavuje zrcadlo její slabosti a neschopnosti. Pořád ale je vůdčí postavou nové pravice, která v prosazování její agendy – od kulturních válek po ekonomiku a imigraci – dosáhla největšího úspěchu. O nějaké formě konzervativní revoluce nebo kontrarevoluce konzervativci dokola mluví od šedesátých let, Trump ale dosáhl skutečných, bezkonkurenčních výsledků.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Echo Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.