Pro ČR by vlastní digitální daň nebyla výhodná, potřebujeme unijní řešení, říká Schillerová

Pro Českou republiku by nyní vlastní digitální daň nebyla výhodná, za zásadní považuji společný evropský postup. Pro Echo24 to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci na návrh z řad koaličních poslanců, že by se téma digitální daně mělo znovu otevřít. Vláda Andreje Babiše (ANO) téma řešila už ve svém prvním volebním období, kdy dokonce vlastní tuzemská digitální daň prošla prvním čtením, ale nakonec legislativním procesem neprošla. Schillerová nyní Echu řekla, že spravedlivé zdanění velkých digitálních společností neodmítá, ale chce mezinárodně koordinované řešení, které neohrozí Českou republiku.

Téma digitální daně otevřel poslanec z klubu SPD Jindřich Rajchl (PRO). „Je tu prostor pro to, abychom zavedli digitální daň a zdanění těch peněz, které odcházejí z České republiky. Je přece nesmyslné, že Google tady odvede na daních jen 18 milionů. To je výsměch,“ uvedl Rajchl na CNN Prima News.

Babišova vláda už digitální daň řešila ve svém prvním vládním období. Tehdy dokonce návrh na sedmiprocentní zdanění prošel prvním čtením, nakonec se ale předloha schválit nestihla. Digitální daň tehdy intenzivně prosazovala především ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z tehdejšího koaličního partnera ČSSD (nyní SOCDEM).

Daň měly odvádět velké americké technologické firmy s obratem nad 750 milionů eur, tedy necelých 19,5 miliardy korun. V Česku pak musel obrat přesáhnout 100 milionů korun. Konkrétně měly novou daň platit nadnárodní firmy jako Google, Facebook, Amazon nebo Apple. Česká vláda schválila digitální daň už v listopadu roku 2019, původně ve výši sedmi procent z internetové reklamy. V červnu 2020 se ale koaliční strany shodly na tom, že by stát měl nakonec vybírat pět procent, informovala Česká televize s tím, že ve sněmovně prošel v prvním čtení návrh prošel už v lednu 2020. Schillerová pak ale v květnu 2021 říkala, že už se nejspíš návrh projednat nestihne, což se nakonec také stalo.

Vlastní daň už znovu Babišův kabinet v tomto období navrhovat nebude. Ministryně financí Schillerová pro Echo24 nyní uvedla, že za zásadní považuje společný evropský postup. „Zdanění digitálních služeb se aktuálně řeší na evropské úrovni a považuji za důležité, abychom v této otázce postupovali společně s ostatními státy EU. Nebylo by nikterak výhodné, kdyby Česká republika přijala jednostranné opatření, které by následně mohlo vyvolat nežádoucí obchodní či celní reakci ze strany Spojených států,“ řekla Schillerová.

„Spravedlivé zdanění velkých digitálních společností rozhodně neodmítám, ale chci, aby jeho řešení bylo mezinárodně koordinované, předvídatelné a zbytečně neohrožovalo českou ekonomiku,“ dodala ministryně.

Digitální daň se v posledních letech na úrovni EU vrátila do hry hlavně jako otázka rozpočtová. Evropská komise v červenci 2025 digitální odvod ze svých rozpočtových plánů vyškrtla, do značné míry pod tlakem americké obchodní politiky, upozorňuje analytické centrum ECIPE. Místo něj navrhla jiné vlastní zdroje. Podle přehledu poradenské společnosti EY obsahuje návrh rozhodnutí o systému vlastních zdrojů z 16. července 2025 pět nových příjmů, mimo jiné paušální roční odvod firem s čistým obratem nad 100 milionů eur, a celkově má vynést 58,2 miliardy eur ročně.

Evropský parlament se ale záměru nevzdal. V průběžné zprávě k víceletému finančnímu rámci 2028 až 2034 uvádí, že by se měl prozkoumat výnosový potenciál odvodu z digitálních služeb mířícího na velké platformy, dále odvodu z online sázek a hazardu, rozšíření uhlíkového vyrovnávacího mechanismu a odvodu z kapitálových výnosů z kryptoaktiv, pokud ostatní navržené vlastní zdroje nezískají podporu členských států, stojí v shrnutí výzkumné služby Evropského parlamentu.

Konkrétní čísla se objevila letos na jaře. Evropská komise podle dokumentu, který sdílela s členskými státy a do nějž nahlédl server Euronews, odhaduje, že nové daně z digitálních služeb, hazardu a kryptoaktiv by rozpočtu mohly přinést téměř 11 miliard eur ročně, přičemž samotný tříprocentní odvod z čistého obratu online hazardu by v letech 2028 až 2034 vynesl v průměru zhruba 1,9 miliardy eur ročně. Euronews zároveň připomíná, že dohoda o rozpočtu se očekává do konce roku 2026, byť některé metropole nevylučují zpoždění, a že rámec musí být schválen jednomyslně.

Debata pokračovala i v létě. Rozpočtový výbor Evropského parlamentu uspořádal v červnu odborný seminář nazvaný Možný vlastní zdroj EU založený na digitálním odvodu, k němuž 23. června předložila písemné stanovisko ekonomka Cristina Enacheová z Tax Foundation Europe; ta zpochybnila, zda je daň z digitálních služeb principiálně vhodným způsobem financování unijního rozpočtu.

Možné dopady zůstávají sporné. Studie bruselského think tanku CEPS spočítala, že pětiprocentní digitální daň by v roce 2026 vynesla 37,5 miliardy eur, tedy téměř 19 procent unijního rozpočtu roku 2025. Protože ale odvody dopadají hlavně na americké firmy a jsou vnímány jako diskriminační, reagovaly Spojené státy hrozbami odvetných cel, uvádí Tax Foundation. Belgie navíc chystá vlastní tříprocentní daň od ledna 2027, což se s jednotným unijním řešením může křížit.

Vlastní daň z digitálních služeb má Francie, Itálie, Španělsko a Rakousko, tedy čtyři země, které ji podle přehledu Tax Foundation a CEPS vykazují i jako samostatnou rozpočtovou položku; dohromady na ní v roce 2023 vybraly zhruba 1,5 miliardy dolarů, převážně od amerických firem. Dále ji uplatňuje Polsko a Maďarsko, případně Portugalsko a Dánsko podle toho, jak úzce se odvod definuje. Sazby se pohybují od 1,5 procenta v Polsku po 7,5 procenta v Maďarsku a Turecku, přičemž Maďarsko svou sazbu snížilo na nulu a Turecko od 1. ledna 2026 na pět procent, uvádí Tax Foundation Europe.